Na lovu

Friedkinova Modrá ústřice, z které vám zmrzne úsměv na rtech.. Ohledně věrohodnosti zobrazení newyorkských gay klubů 70.let nemohu sloužit, poněvadž jsem je nenavštěvoval, ovšem díky dokonalé hudební i zvukové složce (kdo by řekl, jak účinně působí tření koženého materiálu..!) a zneklidňujícímu feelingu můžu zaručit, že vám bude atmosféra dusivě přitláčet prsty na hrdlo a zdánlivě mnohoznačný konec dopřeje extázi v oblíbené disciplíně D.Carradina asfyxii (erotická praktika škrcení). Pacino byl pro role rozervanců stvořen a v ponurém Cruising předvádí svůj další nezapomenutelný koncert muže, nastupujícího do výtahu za Harry Angelem.. (09.12.2009)

Zapomenutý Friedkinův film, o kterém se dneska radši moc nemluví, protože prezentuje buzeranty jako perverzní úchyláky a vrahy. Nejzábavnější jsou bezesporu záběry z klubů bukvičáků, kde se to hemží fistingem až po loket a klony Freddie Mercuryho s kadencí 4 čůráků v prdeli na metr čtvereční. Tím mě Friedkin pobavil asi nejvíc. Vůbec se nedivim, že to schytal od kritiků, ale spíš mě překvapuje, že mu na něco takovýho dal vůbec někdo prachy. Troufám si říct, že dneska by to už vůbec neprošlo. Ne po aféře s Kevinem Spaceym. Přes kontroverzní obsah se však jedná o lehký nadprůměr. Otázkou zůstává, jestli to nebude spíš 40 minuty vystříhaného materiálu. Možná by stálo za to podívat se hlouběji do análů a vydat director's cut. (19.12.2018)

Veľmi dlho som rozmýšľal ako zahlasujem. Ešte teraz neverím, na čo som sa to vlastne díval. Obsah filmu som si totiž neprečítal. Film som si išiel pozrieť za to, aby som si pripísal ďalší videný film s Al Pacinom. Dostal som vyše 100 minút, ktoré sa odohrávali prevažne v gay klube plnom slizkých gayov, ktorí sa na seba lepia, búchajú po holých zadkoch a všemožne navzájom olizujú. Pacino tu navyše nevyzeral ako sympaťák, akého ho poznáme, ale skôr ako Jim Levenstein z Prcičiek. Brčkavý a málokto by ho poznal. Chýbal mi jeho známy look. Al Pacino je tu navyše už dosť evidentne zostarnutý a mňa len mrzí, že je tak málo filmov s mladým Alom. Film má strašne dlhé pasáže z gay klubu, v ktorých sa nič nedeje, len tancuje a balí očami. Ak by sme ich všetky vystrihli, zostal by nám holý film o dĺžke asi 20 minút. Navyše sa priznám že koniec som absolútne nepochopil. Dve hviezdičky dávam za Ala a Karen Allen, ktorá si o rok neskôr zahrala v známej klasike - Indiana Jones. (16.02.2015)

Je to celé takové divné. Skoro celý film to má tu správně "slizkou", nepříjemnou a temnou atmosféru, která mi zpočátku přišla dost podmanivá, ale v poslední třetině už mě moc nebrala, protože celý ten film je zbytečně roztahaný dlouhými scénami ze všemožných gay barů, z nichž některé by se úplně bez problémů daly vystřihnout. Vůbec je to celé divně natočené - na jednu stranu to z drtivé většiny homosexuálů div nedělá naprosté úchyly (a upřímně, natočit to Friedkin v dnešní době, tak ho v USA všichni ukamenují...), ale na tu druhou stranu je tady těch scén s homosexuály tolik, že jsem měl chvílemi pocit, jestli v tom i sám Friedkin nemá zalíbení. Ono na jedno zhlédnutí je to celkem slušná atmosférická podívaná, která je na rok vzniku celkem odvážná a musíte u ní překousnout všechnu tu úchylnost, ale čím víc nad tím přemýšlím, tím míň se mi ten film líbil. Na lovu je totiž fakt jenom jednoduchá kriminálka (asi? tady vraha známe od začátku, ale zase není pořádně vidět, kdo to je), která by bohatě vystačila na hodinu, ale všemi těmi pomalými úchylnými scénami je natažená úplně zbytečně na 102 minut. Neříkám, jak už jsem psal, atmosféru to většinu času mělo, ale stejně se během toho dalo mnohem víc rozpracovat, třeba postava toho jeho homosexuálního souseda. A můj dojem nezachránil ani závěr, který nejen že mi přišel předvídatelný, ale docela i pitomý. Sice se tu pak dá mluvit i o nějaké psychologii, ale takhle to na mě působilo spíš jako prvoplánový "šokující" zvrat. Natočené i zahrané je to dost slušně, ale víc jak slabé 3* dát fakt nemůžu. (25.04.2021)

Jedna z těch kriminálek, které se dnes už bohužel netočí (Fincherův Zodiac se aspoň trochu blíží). A tahle je ještě specifičtější. Odvážné scény z gay klubů, atmosféru dotváří depresivně rockové hudební pozadí - jak písničkové (pořád jsem přemýšlel, odkud znám song It´s so easy až jsem nakonec zjistil, že ho použil QT v Death Proof), tak "orchestrální" - jde spíš o atonální zvuky a ruchy, než melodie. Definitivně jsem si potvrdil, že skladatel Jack Nitzsche ( i on byl přizván k Death Proof, že by náhoda?) je mistr navozování zneklidňující atmosféry (Schraderův Hardcore např.) pomocí de skládá hudbu Jack Nitzsche, tam je o hutnou atmosféru postaráno. Film s nepopsatelným feelingem, na své si rozhodně přijdou příznivci kultu těla (hodně tělesná záležitost, navíc díky bohu s nevyholenými hrudníky, oldschool jak má být) a policajtských uniforem. (16.02.2008)