Vymítač ďábla

Čekal jsem na možnost vidět tento legendární film velmi dlouho. Každý koho jsem slyšel mluvit o tomto "klenotu" o něm pěl chválu. Každý říkal jak je to nejlepší horor všech dob a mě se konečně povedlo zjistit pravdu(samozřejmě jen mojí subjektivní pravdu). Má pravda je úplně jiná! Film mě naprosto zklamal. Nudil jsem se u něj. Očekával jsem atmosféru, kvůli které si ani nebudu moct dojít na záchod. Čekal jsem hudbu (turbullar bells od Oldfielda) použitu tak, že mi mé nervy a strach vyžene do maxima. Nic z toho se nekonalo. Průměrné herecké výkony, nudná kamera a režie. Nejznámější scéna : pohled na vymítače stojící vedle lampy, je trapná. Žádná, NAPROSTO žádná, zajímavá hudba krom zmíněného Oldfielda. Pro mě obrovské zklamání po, kterém na vrcholu žebříčku hororů stále zůstává The Thing. (20.04.2005)

Neví nevím, no... Musím uznat, že u žádného filmu jsem neměl tak dlouho trvající mrazení (resp. husí kůži), nicméně tato byla způsobená spíše tím, kolik slavných scén se na plátně děje. Musí se také nechat, že skákající postel je skutečně děsivá. Zbytek je ale spíše nevýrazný vymítačský film, s relativně přesvědčivými herci. Nevím, no... Příjde mi to stejně přeceňovaný film, jako třeba Mlčení Jehňátek...A samotné vymítání na konci nepůsobí napínavě, postráda jakékoliv tempo, a místy je až nechtěne vtipné. (14.06.2006)

Dnešní vnímání duchařského hororu je na míle daleko od toho, jak na tom tenkrát byl původní Vymítač ďábla. Dlouho jsem nezažil, aby někdo na nadpřirozeno nahlížel tak pragmaticky, jak v tomto filmu. Dnešní horory vnímají duchy jako samozřejmost. Tady to ale samozřejmost rozhodně nebyla. Naopak tu dělají všecko pro to, aby matku dcerunky přesvědčili, že je její dcera nemocná. Naštěstí ale filmový fanoušek bude po zásluze odměněn, protože po sérii kolikrát dost zběsilého střihu, který jinak docela napjatou scénu, totálně zazdí, se rozjede závěrečná scéna plná vymítání, která je prostě jedním slovem nářez a nemá ve světě filmu obdoby. Možná i proto, že byla jedna z prvních. Po rozpačitém začátku, který osobitým způsobem vytvářel atmosféru takového anti hororu nakonec více než solidní zážitek. (26.08.2019)

Poprvé jsem tenhle film viděl někdy v patnácti letech.... Tu noc jsem nespal. Pak jsem si pořídil knižní předlohu, přečetl ji a zjistil, že jde asi právě o tu výjimku z pravidla, kdy je adaptace lepší. No a director´s cut jsem si už šel vychutnat do kina. Vymítače jsem znal nazpaměť, věděl jsem, co od něho mám čekat, kdy přijde jaká scéna (těch pár vynechaných tam ale ani tak být nemuselo, stačil by jen digitální remaster), ovšem TAK POS**NÝ JSEM V KINĚ V ŽIVOTĚ NEBYL! Co se týče hororů, jde o nenapodobitelnou věc, díky níž se skoro u každého filmu, který si říká horor, usmívám. Scéna vymítání je na infarkt. Bez debat nejlepší horor všech dob. (15.01.2008)

V 70. letech musel Vymítač ďábla opravdu šokovat a být přelomovým hororem. Na dnešní poměry a měřítka již zdaleka není tak děsivý a strašidelný, tudíž v tomto ohledu ztratil své veliké kouzlo, avšak preciznost v jeho ztvárnění mu stále upřít nelze a z tohoto hlediska natrhává zadky i řadě novým, děsivějším hororům. Pochválit musím nejen herecké výkony, ale také prostředí, propojení příběhů postav a hudbu, jež mi místy velmi připomínala Mika Oldfielda. Na plný počet to nevidím, avšak na sympatické 4 hvězdičky určitě ano. (16.09.2016)