Francouzská spojka

Moc příjemné překvápko, za jedno mám ráda drsné chlapácké jízdy a tohle byla jízda luxusní, za druhé se mi zamlouvá, když mě tvůrce převeze, já udělám v závěru kotrmelec a tiše si pro sebe řeknu "a do řiti!". Rovněž kvituji, že soupeřící strany - chlapi z protidrogového vs. obchodníci s heroinem - jsou rovnocenní protivníci, ani z jedné strany nedělá pitomce, přitom ani dokonalé bytosti. Také oceňuji skutečnost, že snaha o přiblížení vyšetřování těch kriminálních živlů na mě působila věrohodně, hodiny čekání na chodníku, mrznutí v zimě, noci strávené v autě, mravenčí práce, obrovská trpělivost a v neposlední řadě buldočí zápal. No a zcela pochopitelně chválím herecké osazenstvo, zejména tedy Gene Hackman a Fernando Rey, výborná volba, k tomu nemohu nezmínit bezchybně houstnoucí atmosféru a zrychlující se tempo, valí se to jak expres. Takže suma sumárum za plný počet bez mrknutí. (01.01.2020)

Tady jde jednoznačně prokázat, že americká tvorba minulého století, hlavně pak sedmdesátých let, je ta nejlepší z celého amerického filmového trhu....naprosto geniální hudba doplněná skvělými výkony oblíbence Hackmana a Scheidera...jak říkám, sedmdesátá a osmdesátá léta v Americe a Francii, potažmo i Itálii, znamenala "Zlatou tvorbu" v kinematografii..... a naprostý svobodný rozvoj filmového umění... ! (16.07.2007)

Nadupané krimi s výborným Hackmanom. Friedkina mám rád aj za jeho rannú tvorbu hlavne Exorcist aj sa tú novšiu. Jeho Zabijáka Joea považujem za skvelé divadlo pretransformované do filmu. Francúzska spojka mimo toho, že dáva akési náznaky toho prečo nemajú Francúzi radi Amíkov funguje na prvotriednej kamere Owena Roizmana. Ten švenkuje, jazdí a zase len švenkuje. Tým, že prevažne využíva veľké celky dosahuje jeho snímanie dynamickú a komplexnú úroveň. Hlavné postavy furt niečo sledujú, alebo utekajú a preto je jeho snímanie pomerne bezchybné. Základná zápletka tiež. Rovnako ako jej vyústenie. Naháňačka za vlakom je aj po vyše 40 rokov vizuálnou lahôdkou, kde napätie a tempo funguje bezchybne. Plný počet nedávam kvôli nevýraznej vzťahovej ukotvenosti u ústrednej dvojice a kvôli useknutému koncu. Ten akoby odbil rýchlo to, čo sa tak poctivo a bezchybne celý čas budovalo. Inak super. (18.04.2015)

Realistický neo-noirový thriller, na kterém lze výborně zkoumat evropské vlivy na Nový Hollywood. Stejně jako Godard v U konce s dechem nebo Costa-Gavras v Z (dva filmy zmíněné v režisérově audiokomentáři), také Friedkin uplatňuje dokumentárně veristický styl. Kamera budí dojem, že nezná trajektorii postav a musí spontánně reagovat na to, co se před ní odehrává. Vzdálenost kamery od postav a její pozice někdy věrně kopíruje způsob, jakým jsou tajně sledované podezřelé osoby (scéna v autobazaru). Mnohé scény jsou snímány z ruky a pouze s přirozeným osvětlením. Většina z nich se natáčela s kontaktním zvukem v reálných lokacích, často přímo na ulicích za plného provozu (což částečně platí i pro slavnou sebevražednou honičku) a bez zvláštního povolení. Věrnost reálným událostem, z nichž film vychází, šla tak daleko, že tvůrci použili skutečný heroin (a ve filmu ukazují tehdy používaný test jeho kvality) nebo policejní autodílnu, ve které se běžně demontovaly podezřelé vozy. K věrohodnosti přispívá také rozvolněná struktura vyprávění - čekací a sledovací prodlevy mezi akcí a reakcí jsou mnohem delší, než je zvykem v konvenčních kriminálkách, úspěch může záležet na náhodě, nebo se taky nikdy nemusí dostavit (tyhle prvky si o mnoho let později přisvojil srovnatelně realistický seriál The Wire). Výsledkem je procedurální dokudrama napěchované autentickou energií, díky níž vzniká dojem téměř fyzické časoprostorové blízkosti. Sázka na syrovost přitom nijak neumenšuje symbolické kvality vyprávění, které v souladu s dobovou skepsí není postavené na zřetelné opozici absolutního dobra a zla. Doyle možná má obdivuhodné detektivní instinkty, ale také je to frustrovaný rasistický zmetek, který si štvavým honem za zločinci kompenzuje, že zatímco on s kelímkem hnědé břečky mrzne na ulici, mocní sedí v teple a pohodlí luxusní restaurace. Nedostižitelný Charnier je oproti tomu uhlazený, zdvořilý a rozvážný a jeho chladná racionalita v něčem předznamenává nástup nového typu zloduchů, kteří jsou jen o trochu chamtivější než společnost, ve které žijí. Nestačí tedy, aby dobro bylo stejně nekompromisní jako zlo. Musí být ještě horší. Žádný film nevyjadřuje lépe oxymorón "špatné dobro". 85% Zajímavé komentáře: Visáč, rochelka (09.01.2006)

Friedkin natáčel ruční kamerou a zkoušel různé režijní fígle, aby docílil co největší míry autenticity a to se mu podařilo v míře vrchovaté. Gene Hackman ve své první velké roli chlapáckýho poldy a těžkýho frajera na sebe výrazně upozornil, jeho automobilová honička s nadzemkou je nezapomenutelná. Svého času překvapivý a zasloužený Oscar za nejlepší film. (13.04.2003)