Francouzská spojka

Dnes už klasická drsná kriminálka z dob, kdy si ještě policajti neříkali vyšetřovatelé a ve flitrových oblecích se za opičích zvuků neproháněli v naleštěných sporťácích ... Snímek Williama Friedkina (např.: The Excorcist -´73) natočený na motivy skutečného případu a u nás distribuovaný s podtitulem Štvanice,, nám představuje Gena Hackmana v roli Pepka Doyla, otrlého newyorského detektiva, který spolu s parťákem Buddym (výborně sekunduje lovec žraloků Roy Scheider) narazí při prohánění feťáků a překupníčků drog (Kdy ses naposledy v Poughkeepsie šťoural mezi prstama na nohách ?!!) po ulicích Brooklynu, na stopu francouzské spojky Charniera, elegantního záporáka, jinou ligu, chystajícího velký kšeft s heroinem. Pepek vycítí příležitost a zakousme se do případu jako buldog ... Geniální režie, přesné herecké výkony, syrová ruční kamera, hudební doprovod, a především reálnost a špína newyorských ulic dohromady vytvářejí atmosféru hustou, že by se dala krájet ... Nezapomenutelná Charniérova finta v metru spolu s asi nejnapínavější automobilovou honičkou všech dob pod dráhou nadzemky, udělaly z fimu kult. Při jejím natáčení se Friedkinovi zdála neustále málo drsná a pomalá, nakonec se posadil s kaskadérem do auta, aby jízdu vyzkoušel na vlastní kůži a po jejím absolvování byla bledým režisérem odsouhlasena jako dostatečně akční ... Společně s Mississippi Burning nejlepší kousek s Hackmenem. (03.02.2007)

Francouzskou spojku jsem sice viděl (a dokonce asi i několikrát), ale zatim jsem to nechával bez hodnocení. Abych pravdu řek, tak mi nějak tyhle 70's kriminálky typu Drsný Harry, 7 a víc, Přes 110. ulici nebo právě Francouzská spojka trochu splývaj dohromady. Zmiňovaný filmy sice zrovna neoplývaj nějakou originalitou a jsou si v mnoha ohledech dost podobný, ale všechny je mam rád. Nicméně musel jsem si Francouzskou spojku trochu oživit, než jsem udělil hodnocení. Poctivý 4 hvězdy za poctivou oldskool kriminálku. Jinak asi zkusim i nějaký další filmy od Friedkina. (07.05.2014)

No popravde receno drobny zklamani, cekal jsem precejen neco vic nez jen dobre natocenou kriminalku. Co se tyce pribehu, nic originalniho, na druhou stranu je pekne udelany, ze pripad zacne od nahodnyho podezrelyho v baru a pres vsemozny sledovani, odposlouchavani, vyslechy a podobne se doberem az k zaverecnymu velkymu zatceni. Fakt si nepamatuju film, kterej by takhle krasne rozebral pripad od zacatku do konce. A to cely pusobi dost realisticky a ma to slusnou atmosferu. No a pak tu jsou paradni herci, Scheider sice moh dostat vic prostoru, ale celej film stejne tahne Hackman, kterej je sice naprosto perfektni, ale stejne bych rek, ze uz jsem ho parkrat videl zahrat lip. Celkove dobre natocena kriminalka ze stary skoly, ktera se bohuzel misty drobet tahne. (21.08.2008)

Docela dlouho sem se nudil než mi zhruba v polovině došlo, že to je vlastně revoluční film se skvělou atmosférou. Hackman hraje drsnýho Pepka skvěle, tu nasranost jsem mu nemohl nevěřit, zároveň záporáky jsem měl bohužel v jednom pytli s cedulí "ti hajzlové". Slavná honička vrchol filmu, ale abych docenil jí a i samotný film, tak se nad tím musím hodně zamyslet. (21.02.2015)

Tohle je film z doby, kdy americký detektiv nemusel být nadpřirozená bytost. Friedkin zboural veškeré do té doby zažité šablony, ukázal realitu policejní práce. Nemůže se podařit úplně všechno, na co policisté sáhnou, vyšetřování je zdlouhavý proces plný nudné a mravenčí práce. A tak se díváme na sledování podezřelých, kteří jen tak bloumají po ulicích. Vidíme Doyla, který postává naproti luxusní restauraci, v níž si dopřává Charnier opulentní oběd, jak žmoulá chladnoucí kousek pizzy a zapíjí ho kávou z papírového kelímku. Friedkin jde v zobrazování reality ještě dál, nepostačí tento ukázkový kontrast, nechá překupníka drog jít odpočívat do hotelu a Doyle zatím mrzne před budovou. Únava, prokřehlost i psychické vyčerpání, to vše je následně přímo hmatatelně cítit z Doylova projevu v závěrečné scéně této sekvence. Legendární honičku automobilu s nadzemkou netřeba zmiňovat. Ale jednu scénu bych přeci jen ráda vypíchala. Když se Pepek snaží očima hledat na protějším nástupišti zabijáka, dopouští se Friedkin geniálního režijního nápadu. Totální splynutí kamery s hlavní postavou, divák je absolutně vtažen do děje a stává se jeho součástí. Tahle scéna by měla být zapsána velmi tučným písmem ve všech učebnicích kinematografie. Pořádný kus poctivé práce odvedl Gene Hackman. Jeho Doyle je nekompromisní, tvrdý chlap, který jde houževnatě za svým cílem. A Hackman je v tomhle jako obvykle na 100% uvěřitelný. (26.06.2011)