The Green Inferno

Nie som si istý, čo chcel Eli Roth povedať. Kanibalizmus je zlý? Je. Extrémni ochranári prírody môžu byť väčšie svine, než tí, ktorí denne zrazia k zemi stovky stromov v amazonskej džungli? Isteže, môžu. Alebo niečo iné? Neviem. Nie som si dokonca istý ani len tým, že on sám vedel, čo chce povedať. A či vôbec niečo. Azda by vari i bolo najlepšie, aby nechcel povedať nič. Lebo ak chcel „len“ šokovať, pobúriť, znechutiť a znepokojiť... tak nakrútil najlepší film svojej kariéry. Ak ním chcel aj niečo povedať... je naivný. Chvíľu trvá, kým sa to rozbehne, ale potom sa jatky už nezastavia. Vrtuľa, šípy, mravce, trhanie holými rukami, črevá... Tieto scény dokážu konkurovať aj peklu, ktoré v osemdesiatom rozpútal Deodato v hlavnom inšpiračnom zdroji The Green Inferna a to v Cannibal Holocaust. Dané pasáže si nikto normálny nebude užívať, ale svojím spôsobom sú fascinujúce. A to som sa ešte nerozpísal o rannej toalete. O scenáre v kanibalských teroroch nejde, ale toto bola bieda aj na ne. Prečo robil indiánsky kmeň obriezku cudzej bielej žene, keď to bol interný rituál na prekročenie prahu dospelosti? Odkiaľ hrdinka na konci vedela, že utečenkyňa svoju strastiplnú cestu k člnu neprežila? Veď to vedela len jej milenka a tá tesne po tom, čo to zistila, spáchala samovraždu. Prečo Indiáni neskonzumovali aj tých, ktorí zomreli pri havárii lietadla? Prečo tak nehospodárne narábali so zásobami živého jedla? Prečo na konci kryla kanibalov? A čo jej vlastne urobili v stane po nadrogovaní? Škoda, že o čo menej sa Eli držal v úzadí v gore, o to hanblivejší bol v oblasti sexu a nahoty. Dvojnásobne, keď mal k dispozícii kočky v čele s Lorenzou Izzo z Knock Knock. Niekedy je to až smiešne - dievča má nohavičky dve sekundy po tom, čo jej ich domorodci strhli a neskôr jej oblečením zakryjú spodnú časť tela, hoci idú robiť obriezku a to je jediná časť tela, ktorá by zakrytá byť nemala. Podozrivé je tiež to, že kanibalský film neobsahuje scénu znásilnenia. Viem, že to, čo tu píšem, môže nezainteresovanému divákovi pripadať zvrátené, ale toto je proste taký podžáner a ako každý podžáner, aj tento, či sa im to páči alebo nie, má svoje jasne stanovené pravidlá, ktoré by azda bolo fajn občas dodržiavať. (08.12.2016)

Takže kdo se těší na poctivou nálož gore ve stylu původních Kanibalů, tak bude možná zklamán. Nebo teda gore tam je požehnaně, ale film hraje víc na odlehčenou notu a nebere se až tak smrtelně vážně, což je možná i plus, protože některý ty vážně míněný kanibalský filmy byli taky pěkný kraviny. Eli Roth po Knock Knock podruhé celkem příjemně překvapuje. Teda není to žádná bomba, ale ani neurazí.55% (04.11.2015)

Přišli chránit ohrožený domorodý kmen, ten se jim odvděčil tím, že v nich viděl oběd, večeři a snídani. A žádné vítání chlebem a solí, ale pěkná porcovačka toho nejtlustšího aktivisty v rámci hlavního chodu. To to ale trvalo, než někdo přišel s regulérní revitalizací opomíjeného hororového žánru značky "kanibal", který zažíval svůj boom převážně v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Ne že by se mně po těch polonahých primitivech stýskalo, ale občas s nimi byla sranda. A to asi věděl i Eli Roth. Proto jeho přístup k dané látce není ani tak syrový, jako spíše brutálně zábavný. Prostě si představte ironického režiséra, jak se za kamerou tetelí smíchy nad tím, jak divák odvrací zrak nad nechutnými scénami, kterých není zrovna málo. A vypadají fakt dobře. Gore je na realistické úrovni. Řada scén je originálních. Buď jsou nasáklé černým humorem, nebo krví, přičemž i brutálně drastickým scénám se nedá upřít jízlivý ráz. Setkal jsem se s názorem, že se jedná o odporný film, ale no tak, však Cannibal Holocaust zrovna nepatří k těm filmům, které by vám zpříjemnily sobotní večer. Eli Roth je ale podstatně řemeslně zdatnější režisér než svého času Ruggero Deodato, který diváka prakticky jen dokonale zhnusil. To jeho mladší kolega přináší podstatně přístupnější styl, má výhodu i v tom, že konkurenci nemá žádnou, neb v současnosti se s natáčecím štábem do pralesů už nevydal nikdo. Žánr je už nějaký ten pátek pohřbený. A Roth a spol. exhumovali solidně. Ovšem dlouho odkládaná premiéra ukázala i určité nedostatky, jako třeba s určitostí chybějící scény, které zřejmě zůstaly na podlaze střižny. V jedné takové napínavé scéně filmu se tak divák nedozvěděl, jaký osud stihl mladou aktivistku, které se podařilo utéct ze zajetí. Dále se dal vylepšit závěr filmu. I na něm bylo znát, že jistě neexistovala jen jedna verze pro finální završení. Určité slabiny se tedy najdou. Natáčení bylo jistě z těch náročnějších. Pracovat s těmi primitivy byl jistě záhul. Kdo jim asi tak četl scénář, že. Vypadá to všechno celkem přirozeně, schopně zrežírované. Lorenza Izzo se stává hvězdou Rothových dvou posledních filmů. V tomhle snímku je ale za hodnou. Jako mrcha v Knock Knock zaujala víc. Kanibalové Eliho Rotha určitě nejsou filmem stravitelným pro každého. Drastičnost filmu, byť jakkoliv vládnoucí nadhledem a pomrkáváním na diváka, je pro standardního diváka nepolíbeného tímto žánrem, přece jen značná. Dobře tedy uvažte, jestli si chcete tenhle film dát. Je to v podstatě takový hravý kousek, co hýří všemi barvami a jeho "hamiky papiky" mají trochu lidovější ráz. Mě na tomhle filmu vlastně bavilo všechno, i ten pomalejší rozjezd. Takhle raketově mně za poslední dobu žádný film neuběhl. 90% (01.12.2015)

Po nulových očakávaniach a potom čo Green Inferno nikto nechcel dva roky pustiť do sveta nakoniec príjemné prekvapenie. Aj keď „príjemné“ nie je pri kanibalskom horore kde sa ľudia porciujú zaživa asi to najvhodnejšie označenie. Každopádne skutočný kanibalský horor z džungle tu nebol už dobrých tridsať rokov, takže minimálne v tomto pôsobí oproti hororovej konkurencii Green Inferno ako malé osvieženie. A keďže kanibalské kúsky patrili vždy výhradne k tej Béčkovej tvorbe, tak ani Green Inferno sa nesnaží o nič iné a táto látka je pre Rothovú zakaždým zámerne Béčkovú réžiu priam vhodná. O príbeh, postavy, dialógy tu skutočne nejde ani omylom. Green Inferno sa snaží sprostredkovať čo najintenzívnejší gore zážitok a minimálne od skvele natočeného pádu lietadla je to veľmi slušná krvavá jazda pralesom s pár znepokojivými gore scénami (prvé porcovanie tučného černocha), vynikajúcimi maskami domorodcov ktoré tomu celému dodávajú na autenticite, s poriadnou dávkou adrenalínu, vo vyváženom tempe a ani raz sa to nesnaží hrať na nič viac než priznaný „brak“. Eli Roth bol pre takúto látku tá najsprávnejšia, ale zároveň aj najhoršia voľba. Nikto iný by z točenia podobného Béčka asi podobnú radosť nemal, no zároveň sa Green Inferno nemôže zbaviť množstva režisérových neduhov, ktoré celý ten gore zážitok neuveriteľne narúšajú. Keby len Eli z tých postáv zase raz zámerne nerobil totálnych idiotov a nesnažil sa tu zahrnúť nasilu humorné scénky (masturbácia na uvoľnenie napätia, hnačka v klietke, zhulení domorodci ...), ktoré však namiesto toho aby boli vtipné sú neuveriteľne trápne bol by som z Green Inferna aj zľahka nadšený. Takto však po pôvodne očakávanom odpade iba fajn krvavé guilty pleasure. Síce asi najlepší horor Eliho Rotha, no vzhľadom na konkurenciu typu Hostel alebo nedávny Knock Knock to veľmi o ničom nevypovedá. CELKOVO: 3* (6/10) (23.10.2015)

Pižmový gastrofyzik Jiří by řekl: „Nemáte řidiče buldozeru, dejte tam aktivistu.“, ale tady vaří Zdenda. Sice nám trochu zčernal, v obličeji zežloutl a zmenšilo se mu poprsí, ale je to on. Nabídne v kouři uzené filety z nasoleného aktivisty, aktivistku nadívanou zelím či syrového aktivistu al dente. Popřál bych vám dobrou chuť, ale to by číšníka nesměl dělat Eli Roth. Úvod s masivní letákovou kampaní, cirkusáky a alegorickými vozy zvládl v pohodě, s tím on problém nemá, ale jak už bývá u něho zvykem, nedokázal najít rovnováhu mezi černým humorem a porcovacím gore, které je sice explicitní a odvázané, ale v současné době, kdy je dekapitací a podobných prasáren plný internet, už jen těžko šokuje či vzbudí kontroverzi. Kdyby místo sraní v rohu klece a zkouřeného humoru zapracoval na atmosféře, hned by Zelené peklo lépe dostálo svému názvu i odkazu. U scény mezi závěrečnými titulky jsem nabyl dojmu, že při jejím vymýšlení nějaký peruánský domorodec zaměnil Eliho čelní lalok za vajíčko na hniličku.. (01.12.2015)