Moji přátelé

Značne nevyrovnaná až nevýrazná "komédia" s množstvom prežitých scén (potreba si odvšadiaľ zadarmo zatelefonovať atď.). Príliš dlhá stopáž a striedanie lepších (tých je menej) a horších alebo prázdnych (tých je viacej) scén ma odradzuje, aby som si film ešte raz pozrel. Dal by som **, ale pridávam * za B. Bliera v roli dôchodcu-mafiána. Dokonale predviedol (zachraňujúc celý film), ako sa má vyzerať dokonale diabolský cynický dôchodca spolupracujúci s mafiou. (13.08.2009)

Až do shlédnutí tohoto filmu jsem si myslel, že mezi magory zaujímám přední pozice, ale tihle čtyři chlápci mě naprosto převálcovali. Já bláznivej magor tělem i duší jsem si skoro nestíhal dělat poznámky doslova geniáních napádů téhle super party. Miluji chlapy, co nenechají zahynout klukovskou duši ! Teď půjdu dát z péronu facku lidem co čumí z okénka z rozjíždějícího vlaku a hlavně vemu vyměřovací nařadíčko, přijedu do nejbližší vesnice, začnu vyměřovat a pak oznámím vesničanům, že se vesnice zboří, protože se tam bude stavět cesta pro zaoceánské parníky :DD. Kurva, tak tohle můžu o tomhle je život ---- o legraci a volnosti a ne o stereotypu bez fantazie a roštáctví ! (13.04.2008)

Tak z téhle partičky by moji přátelé asi nebyli, no a jestli takhle vypadá krize středního věku, mám se na co těšit.. Jediný, kdo vytrvale upoutával mou pozornost, byl Philippe Noiret a vlastně jen díky němu bylo těch 135 minut snesitelných, neb já tu uřvanou Itálii nemusím.. Navíc netuším, kde seženu nočník.. (28.03.2020)

Klasická bláznivá italská komedie? Ano i ne. Předpokládám, že ano tím humorem a drsnými legráckami (jako třeba fackování lidí v oknách rozjíždějícího se vlaku). Určitě ne poměrně vážným pojetím s kapkou ironického filosofování Philippa Noireta coby ústředního vypravěče, který se v roli nestora bláznivé partičky často nad svým jednáním i originálně zamýšlí. ,,Sám jsem se ptal, zda právě já jsem ten debil, který bere život jako hru... a nebo je to on, který bere život jako nucené práce... a nebo oba dva?" Smál jsem se, to ano, dokonce poměrně často, ale vnímal jsem a užíval si spíše melancholické drama o lidech hodně bláznivých, jejichž život může stejně tak přinášet trpká dramata. Moc pěkná tragikomedie, po níž mi stejně úsměv zůstane na tváři, neb ono se v jistých chvílích lze roztlemit i na přítelově pohřbu. ;o) 80% (10.11.2019)

Aspoň pro mě dost hořká komedie. Vyloženě veselé momenty se prolínají s celkem vážnýmy monology hlavního hrdiny. Příliš jsem se nesmál a přišlo mi to trochu natahované. Za nejlepší scény považuji jíž 100x zmíněnou scénu s fackováním cestujících a také závěrečný pohřeb, který dokonaleje vystihuje charakter všech přátel - nepřestat blbnout až do úplného konce. Jako student italštiny jsem si navíc zábavnou formou oprášil slovíčka a fráze. Až budu prožívat krizi středního věku, chtěl bych jí projít se stejným elánem jako tahle pětice vtipálků. (19.12.2008)