Zločiny a poklesky

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí. (22.10.2016)

Allen pozabudol na svoje intelektuálne rečičky a satirické obrazy a namiesto toho si vezme na paškál morálne a etické dôsledky viny či rozhodnutia prevziať do vlastných rúk život iného človeka a schopnosť postaviť sa narastajúcim výčitkám. Čo mi zráža celkový dojem, je skutočnosť, že som videla veľa iných Woodyho filmov, ktoré sú obsiahnuté šťavnatou iróniou pri riešení citových prepletencov, kde vzájomné allenovsky-keatonovské hašterenie spôsobuje divákovi hotové potešenie. Mia Farrow nemá tú schopnosť nahradiť Diane a vložiť do Allenových filmov toľko entuziazmu a hoci sú Zločiny a poklesky Allenov film, niečo allenovské tam bytostne chýba. (23.01.2011)

Linie, kde si Alda střílí z tvůrce seriálu M.A.S.H. Larryho Gelbarta a Woody se vypisuje ze svých vztahových frustrací, je typicky Allenovská. Druhá s M.Landauem, jenž řeší morální dilemata a používá postupy, které všichni známe (racionalizace, odmítání) zase vůbec. Když se spolu na konci setkají, definitivně se potvrdí, že notorický neurotik hrál tentokráte se svým ohýbáním až druhý klarinet a přitom se ztrácel v houštinách filozofování. Až se švagr Lester dosměje nad střihovou vložkou s Mussolinim, nejspíš mu sebevědomě vpálí, že něco občas ohnul až přespříliš.. (26.11.2014)

Určitě jeden z vrcholů Allenovy filmové tvorby. Když bych to vzal nějak popořadě, tak za prvé je to film plný zajímavých myšlenek, nad kterými lze dumat ještě dlouho po doběhnutí závěrečných titulků (nepřehlédnutelný je např. odkaz na Dostojevského Zločin a trest). Za druhé to má skvělé obsazení i herecké výkony, a hraje tam velmi dobrá hudba, jako např. Cole Porter, Johann Sebastian Bach, Franz Schubert, ad. Do třetice je tam velmi povedeně zakomponováno několik narážek a prostřihů ze starých filmů (které sleduje Allen v kině), z nichž je vždy vybrána scéna, ve které se děje něco, co se vztahuje i k současnosti prožívané Allenovými postavami. A konečně si i myslím, že navzdory tomu, že se zde řeší hodně závažné věci, a člověk se ani nedočká happy endu, tak je to pořád dost zábavné, především díky dějové linii s Allenem. Vytknout by tomu možná šlo, že se zde asi řeší přece jen moc témat najednou (nevěra, vražda, Bůh, svědomí, sebevražda, holocaust... btw. postava profesora Levyho prý nemá nic společného s Primo Levim, ale mně ta souvislost mezi nimi přijde hodně markantní, mj. kvůli podobnosti obou jmen nebo kvůli tomu, že Primo Levi - podobně jako filmový Levy - spáchal 2 roky před vznikem tohoto filmu sebevraždu), že se ty dvě dějové linie trochu perou mezi sebou o pozornost a konečně že ten film může trochu působit šitý horkou jehlou, což je ovšem dojem, který mám z většiny Allenových filmů, a možná to tak na mě působí jen kvůli tomu horečnému tempu, s nímž každý rok přivádí do kin nový film, což je myslím zcela unikátní. Na druhé zhlédnutí po letech už jsem z toho nebyl tak ohromený jako kdysi, ale stále si myslím, že je tento film velká intelektuální libovka pro chytrého diváka, a lze ho doporučit nejen všem těm, kdo mají Allena zaškatulkovaného pouze jako autora ukecaných komedií o partnerských vztazích. Btw. komentář od VictorMartel je neuvěřitelně trefný a inteligentní. (19.09.2011)