Reklama

Reklama

Zločiny a poklesky

  • USA Crimes and Misdemeanors (více)
Trailer

Obsahy(1)

Tragikomedie Woody Allena vypráví paralelně příběhy dvou hlavních postav: jednou z nich je úspěšný oční lékař, který nechá zabít svou nepohodlnou milenku a zachrání tím svou rodinu; druhým je neurotický a neúspěšný dokumentarista, natáčející portrét svého opovrhovaného úspěšného švagra, který mu nakonec ještě přebere ženu, kterou miluje. ZLOČINY A POKLESKY jsou jedním z Allenových "vážných" filmů, z nichž je cítit jeho skeptický, až depresivní pohled na současnost, ovšem zároveň v něm probleskuje i Allenův humor, takže divák osciluje mezi smíchem a smutkem. (Quentin T.)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (181)

novoten 

všechny recenze uživatele

Takové konce najdete v Hollywoodu, tohle je život. Hodnocení je spíš 85%, což by u jakéhokoli jiného režiséra znamenalo pamětihodné dílo, ale ve sbríce Allenových geniálních skvostů se Crimes and Misdemeanors bohužel lehce ztratí a to z jediného důvodu. Tentokrát se totiž trochu nešťastně rozhodl rozdělit vážnou a odlehčenou náladu do dvou lehkým vláknem propojených příběhů, kde ten humorný s klasickou Woodyho neuroticko-zamilovanou polohou sedí, kromě něj zde udává tempo klasická osudová žena, díky roku vzniku 1989 samozřejmě v podání Mii Farrow, a při první společné spolupráci také krásně rozšafný Alan Alda. Problémem tak zůstává vážná poloha, kde se pan režisér nečekaně seknul při výběru herce pro hlavní roli - Martin Landau je dobrý herec, ale tady mě těžce zklamal, protože přehrává a pokouší se až příliš doslovně ukázat Judahovy emoce. Spíše mě překvapilo, jak moc byl můj milovaný Match Point vykrádačkou oné thrillerové části a přitom je natočený o tolik lépe a daleko naléhavěji a důrazněji vyzní. Zločiny a poklesky pak v tomhle ohledu příliš nefungují. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Zločiny a poklesky je (z toho co jsem viděl) určitě jeden z nejlepších filmů Woodyho Allena  (možná po debutu hned nejlepší),ve kterém ,,jenom´´ Woody použije patrně nejtrapnější nápad, který jsem u něj kdy viděl a to v souvislosti s pokaděným chlapem. Myslím si, že do fekálností se takový mistr dialogů na jeho místě pouštět skutečně nemusí. Trošku mě tímto nápadem na chvíli naštval a říkal jsem si, že tentokrát půjde o jeho slabší kousek. Ale naštěstí jsem se mýlil, až na tuto jedinnou hlášku to bylo vážně skvělé, skvělé, skvělé!! A ostatně: i  toho pokaděného chapa nakonec bez problémů odpustím, protože následné filozofování Woodyho v posteli (existuje nějaký důvod, který by to uspokojive vysvětlil?) s chladnou reakcí manželky (vstávám v sedm) měl přece jen svoje kouzlo.  Jinak se cítím s filmem naplno spřízněn, jako s málokterým jiným. Skoro bych si ve svých myšlenkách dovolil až  zajít tvrzení, že Woody prostě vzal kameru a natočil život. Jen je to pohled na život dosti hořký, přesto sympaticky .  Sledujete sice dvě zápletky (a tím pádem se může zdát, že i dva filmy v jednom), ale vůbec to nevadí, ba naopak. Souhlasím s Mr.Apache: Všechno, co je na Woodym opravdu dobré, najdete zde.´´ A (i když jsem ještě ucho)  napadá, mě, že všechno, co byste mohli v životě opravdu řešit, naleznete zde. V prvním příběhu sledujeme příběh očního lékaře, který se musí potýkat s následky své nevěry, na který je nabaleno hned několik dalších témat. Když byl dítě, tak vyrůstal v židovské rodině.  Jako v budoucím očním lékaři v něm nevyprchal dojem, který na něj udělal ,,pojem´´ boží zrak.  Jinak víru vždycky odmítal. Jeho blízký zákazník přítel ,,rabín´´,   o sobě tvrdí, že k životu potřebuje mravní základ,  odpuštění a především vyšší moc. Jinak by nevěděl, jak žít.  Svého lékaře, který si stěžuje na to, že ho dostihla realita,  nabádá, ať dá zraněným možnost odpustit mu. Zastává předsvědčení , že kdo uzná chyba, tak nalezne odpuštění. Je paradoxní, že tento člověk se svým vnitřním ušlechtivých  pohledem na svět, nakonec doopravdy oslepne, zatímco jeho lékař sice oslepne zase vnitřně - i když se nejprve povyšuje nad svým bratrem, který byl rovněž vychován s velkými nadějemi, ale nakonec skončil na odvrácenější straně společnosti. Díky jeho pomoci z podsvětí  se lékař nakonec  ale  dopustí zločinu, aby si zachoval svoji prestiž, protože se přece nenechá zničit nějákou neurotičkou  - ale  nic mu to  z jeho osobního prestiže nesebere. Slepota ho zásáhla morálně, ale narozdíl od jeho rabínského klienta ho žádné neštěstí nepotká. On může zůstat spokojený. Přestože je nejdřív stále v myšlenkách konfrontován se svou duchovní výchovou a vyjeví se mu obraz jeho rodiny, kde mu otec  vskutku moudře řekne, že cokoli, co vzejde ze špatnosti, nemůže skončit dobře a vražda se vždy odhalí. Sám lékař se poté zalekne, když si uvědomí, že on sám začal mluvit o vraždě. Nakonec ale nepotlačí názor své tety, že morálka, je pro co ji chtějí a jde ji i uniknout, což někdy může dopadnout osobním vítězstvím. Ostatně, na zamýšlení je i kontrovérznější trvrzení konfrontovaném s holocaustem, že Hitler taky spálil šest milionů Židů a prošlo mu to, s dodatkem, že kdyby vyhráli nacisti, na druhou světovou válku by potomci nahlíženi jinak, protože dějiny píšou vítězové. V lékaři nakonec tedy otcův názor, že život ve víře je vždycky lepší než pochybovací nezvítězí a naopak problému uteče. V příběhu je řešeno kvantum zajímavých otázek dohromady jako rozhodování se mezi těžkými volbami v životě, vyrovnání se s vlastním svědomím, konfrontace s duchovní výchovou, střet s realitou, potlačení bolavých vzpomínek, pomíjivost času atd. Nechme tento příběh shrnout filmem samotným: Mám vražednou historku. Řekněme, že jeden muž,  je velmi uspěšný, má všechno...A když ten hrozný skutek udělají zjistí, že ho sužují vyčítky svědomí. Jiskřičky jeho náboženské výchovy, které usudusil, se znovu probouzejí. On slyší hlas svého otce. Představuje si, že ho Bůh sleduje na každém kroku. Najednou vesmír není prázdný, ale spravedlivý a morální, a on ho narušil. Je na pokraji nervového zhroucení. A pak se jednou probudí, a ta krize zmizí. Zjišťuje, že nebyl potrestán. Naopak prosperuje. Je zpět ve chráněném světě.  - Ale může se skutečně vrátit?❤  Tuto námitku vznese hlavní postava druhého příběhu.   Tam sledujeme  vlastně typickou Woodyho postavu nadšeného milovníka filmů. Tentokrát muže, který přistoupí na to, aby natočil dokumentární portrét o svém nenáviděném švágrovi Lesterovi, aby získal peníze na svůj vysněný film o filozofovi Levym, o kterém nikdo neví. Během natáčení se seznámí s produkční, ze které je naprosto nadšený. Promítne si do ni všechny své milované Levyho teorie o lásce, ona je z filozofa taky v úžasu  a slíbí, že sežene na film peníze a pokusí se ho zařadit do výroby. Postava režiséra je nadšena, Konečně našel ženu, s kterou si rozumí, se kterou si může zobat z ruky, jak je úžasné chodit do kina přes den... se kterou se i shoduje na kritice švagra Lestera, který je prototypem všeho, vůči čemu se režisér vymezuje? No, to bohužel tak nevýjde. Tento příběh sice může působit oproti prvnímu méně závážně, až komediálně. Ano,  alespoň v té druhé zápletce nechybí vtip a tak jste někdy v napětí, jak dopadne komplikovaný příběh s vraždou v první zápletce, v té druhé se zase  i zasmějete, ale zároveň u Woodyho postavy opět naleznete jisté pochopení a ten jeho zápal pro věc je až dojemný. Líbí se mi už jeho první výstup ve filmu, kdy z nadšeného objevování starosvětského filmu s lidmi ve smokíncích přejdou s neteří po skončení do zapršeného rutinního dne (Všichni ve večerních šatech...Bylo by skvělé takhle žít. Tohle je hrozné.)  Navíc je  velmi snadné se vcítit do té idealizace milované bytosti. Za mě asi nejsympatičtější a nejdojemnější Woodyho neurotik. Ale v tom příběhu je bohužel i hodně smutku v ukázce, kam až může dojít bezbřehá idealizace nějaké bytosti. Když si někoho moc projektujeme svoje vlastní myšlenku, můžeme se dočkat, až takového hořkého zklamánání.  K tomu si připočtěme, že Manhattan končil myšlenkou, že odjezd do jiného prostředí může člověka změnit a sebrat mu to, co na má někdo jiný rád. Zde odjede Woodyho láska na pár měsičů pryč...a ten komu se dřív vysmívali je najednou skvělý.    No a i když mě Woody obvykle svým herectvím hlavně rozesmívá, tak zde mě na konci při strnulém pohledu na Miu Farrow jako přítelkyni Aldy málem dojal. Žena, která ztělesňovala  všechno po čem toužil, je najednou po boku muže, který ztělesňuje všechno, co nenáviděl. On si celou představoval, že je ji taky Lester  odporný. Přesto si vybrala jeho. To nemohlo nezapůsobit. Stejně jako celý tento film..., . U Annie Halllové jsem měl pocit, že jde film o pokročilé, co již za sebou minimálně  mají nějaký vztah. Tady mi ale ty lidské otázky, zajímavé myšlenky a až filozofickým rozměr sedl už teď. Stále je čeho si všímat a je tam tolik detailů! (třeba to co , Woody sleduje v kině, vždycky nějak souvisí   s děním ve filmu.) Mohlo by se zdát, že oba příběhy nic nespojuje, ale opak je pravdou. Oba hlavní hrdinové  se dopustitli poklesků, jenom za to nenesly rovnoměrné zasloužené následky. Ano, Woody dělal nějákou práci  jenom pro peníze, bez zápalu, točil neupřímně něco, čemu sám nevěřil a podle toho i dopadl výsledek. Ale tohle všechno dělal vznešených důvodů, abych dal světu myšlenky svého oblíbeného filozofa. Bohužel tato postava z ,,komedie´´ nakonec dopádá hůř než postava z ,,dramatu´´´. On se prosperity a štěstí nedokážku i když sám rozporuje, že se člověk může po zločinu vrátit do svého ,,starého světa´´ a tvrdí, že plno lidí by nedokázalo s něčím takovým žit. Jenomže, i když má takový morální postoj, spokojenosti se nedočká. On zkrátka moc kouká na filmy. Ale  tohle je život, ve kterém se musíme chovat racionálně, jak dodává oční lékař. Opravdu síla! Však si svůj film sám Woody jako autor popsal  sám: Chtěl jsem prostě zábavným způsobem ilustrovat, že neexistuje žádný Bůh. Že jsme ve vesmíru sami, a že tam není nikdo, kdo by nás potrestal, že v našich životech nenastane žádný typ hollywoodského šťastného  konce,  a že naše morálka závísí jen a pouze na nás.  Jsem sice věřící člověk, ale tahle kombinace dramatu, komedie a filozofického opusu byla dokonalá!! A to všechno podtrhl závěrečný monolog za doprovodu nádherné hudby, který to skvěle zakončil a musím si ho pouštět furt dokola.  Ten konečný potlesk je vážně příznačný.  Utváříme se tím, jaká rozhodnutí děláme. () (méně) (více)

Reklama

d-fens 

všechny recenze uživatele

no neviem, ale ja som tam humor hľadal iba veľmi ťažko....oveľa viac som vnímal frustráciu a pocit zmätenosti zo sveta, kde by mala platiť "božsky dokonalá" spravodlivosť, no kde žiaľ platia iba ľudské slabosti, úbohosť a pokrytectvo....vynikajúca (retrospektívna) scéna Martina Landaua v rodnom dome, vidiac pri rodinnom prestretom stole rozpravu o Bohu medzi mnohými členmi jeho širokej židovskej rodiny....naozaj veľmi znepokojujúci a k premýšľaniu o morálke nútiaci film, pre mňa napodiv nie natočený z pozície nihilistického pesimistu, ale s realitou konfrontovaného morálne založeného idealistu....a ako čerešnička na torte bola pre mňa úžasná fiktívna postava mysliteľa-profesora Louisa Levyho....tajne som najprv dúfal že je to skutočný filozof, pretože jeho postrehy boli veľmi presné a vyrčené s takým pokojom a "neignorantským" nadhľadom, že som bol rozhodnutý si jeho dielo niekde zaobstarať :) ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Woody Allen .. God is a luxury I cannot afford. Tentokrát mě Allen mírně zklamal a zároveň dostal do rozpaků. Jistě, film má výborné morální/filozofické myšlenky, které jsou podány místy skutečně originálně a poutavě, jenže jelikož jsem film viděl až nyní (2007), hodně mi připomněl nevýrazný Match Point resp. vážná linie mi přišla jako její dřívější variace z New Yorku. V tomhle stínu (Match Point považuji pouze za průměrný film) jsem neměl moc nad čím jásat ani nyní. Ještě že na Crimes and Misdemeanors zbyl i nějaký ten pověstný humor, protože thrillerová linie podáním dech nebere. Kdyby už tehdy Allen vynechal komediální polohu, kde sám typicky září po boku typicky zábavného Alan Aldy, měl bych stejně „špatný“ pocit, jako u pozdějšího Mače. 70%. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Když se divák vrátí ke starším Allenovým titulům, spokojenost je takřka zaručená. Tradiční propletenec vztahů, sexu, lásky a neurotických nálad je tentokrát hlavně psychologickým dramatem ze současnosti. Nabízí dvě nosná témata – uměleckého režiséra na scestí, který má natočit dokument o nenáviděném švagrovi, který mu navíc posléze přebere milovanou ženu, a očního lékaře, který se rozhodne zbavit nepohodlné milenky. I když tu máme opravdu vážná témata, Allen předkládá i svůj typicky suchý humor („V ženě jsem byl naposledy při návštěvě sochy Svobody.“). Je obdivuhodné, jak ladně umí skočit od hořké komedie k tíživé tragédii. Takhle bravurně to ovládá málokdo. Výborný Alda, výborný Alda, výborný Orbach.. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (12)

  • Malou roli si ve filmu zahrála Sean Young. Scéna však byla vystřižena stejně jako ve filmu Alice (1990) (Terva)
  • Postava Lestera je natočena podle Larryho Gelbarta, se kterým Woody Allen a Alan Alda spolupracovali a údajně ho něměli rádi kvůli jeho despotické povaze. (washek)

Související novinky

Aero oslaví osmdesátiny W. Allena festivalem

Aero oslaví osmdesátiny W. Allena festivalem

27.11.2015

Přímo v den osmdesátých narozenin Woodyho Allena – v úterý 1. prosince – odstartuje pražské kino Aero přehlídku filmů Všechno, co jste kdy chtěli vidět od Woodyho Allena. Od 20.30 uvede Allenův… (více)

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

21.01.2011

Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)

Reklama

Reklama