Zločiny a poklesky

Jeden z nejsilnějších filmů o světle a tmě, o metafyzické polaritě, kterou ve snímku ustavičně zpřítomňují motivy spojené s nemocemi a léčbou zraku. Zdánlivě prosté psychologické drama soustředěně obhlíží gordický uzel rozmanitých vztahů mezi různě osamocenými bytostmi v moderním západním světě a váží jejich duše. Zdánlivý klid, jímž snímek vrcholí – rozvod neplodného a ustrnulého manželství, ukonejšení viny na vraždě, zpronevěření se svému poslání a ženství – je tou nejhlučnější tmou, do níž lidstvo padá. Jak je slepota pokorného rabína, jehož krásný tanec s provdanou tanec víří naději budoucího lepšího života, žel nepravděpodobného lidského štěstí, je proti ní vidomá! Závěrečný dialog smutného režiséra, který hledá v přítomnosti odlesky svých jinošských snů, měšťanskou optikou uhlazené v sentimentální nostalgii, a muže, který se považoval za Boha, ale nedohlédl konce jediného svého hříšku, natož pak své smrtelné viny, ovšem naznačuje, že spása je nablízku i pro ty, kteří se po většinu svého života proháněli jako hlubinně melancholické myšky v kolech v neviditelných klecích. Stačí jen posvítit si skomírajícím plamínkem v hlubinách našich srdcí, těch nespolehlivých dušičkových petrolejek. (16.04.2017)

„Říkal jsi, že rok žijete platonicky. Jak je v háji sex, je konec.“ – „To je pravda, to je pravda. Naposled jsem byl v ženské při návštěvě Sochy Svobody.“ Když se pročítám některými (jistě ne všemi) komentáři, koukám, že jsem zas byl pro jednou naladěný na jinou vlnu. Film, který představuje 2 oddělené příběhy (sbíhající se až na konci), mě totiž dokázal zaujmout a docela dost pobavit romantickou tragikomikou (Allen), a naopak nechat chladným a skoro až unudit krimi dramatem (Landau). Zpracování vraždy milenky mi přišlo zoufale neoriginální, obyčejné (jak vystřižené z řadové televizní kriminálky) a svým důrazem na otázku svědomí postupně pořádně otravné (člověku, jenž zjevně tuneloval nemocnici a ještě se za to nechal veřejně a pokrytecky oslavovat, mám věřit, že ho najmutí zabijáka, který to vše vyřídil za něj, tak moc rozhodí?). Za to u druhé linie, i když v podstatě dost smutné, jsem se velmi bavil, jak všemi milovaným Aldovým chlubílkem, tak hlavně ksichtící se a ještě častěji trefně hláškující Allenovou troskou. Film však hodnotím jako celek, ne pouze jeho 1 (vydařenou) část, tudíž dávám jen průměr. „Šéfové chtějí pestrost a Lester je americký fenomén.“ – „Asi jako kyselý déšť.“ –„ Vy ho teda nesnášíte!“ – „Miluju ho jako bratra…jako Kain Ábela.“ (28.08.2014)

"Byl to fajn chlap. Milý, slušný, vzdělaný, nic si nedovolil. No a pak jsme šli domů... Jenny nebyla doma, spala u své kamarádky. No, měli jsme už trochu upito a on mi řekl: Mám tě přivázat k posteli? Přivážu tě k pelesti. No a tak jsme to udělali." "Proč mi to říkáš? Jsi moje sestra, já takové věci nepotřebuji vědět." "No a jak jsem byla přivázaná... Tak si na mě sedl... A udělal na mě potřebu! A pak odešel." "Uááá, ty si tak pitomá! Proboha jak ty si pitomá. Od cizího chlapa se necháš přivázat k posteli. Mohl tě klidně zabít." "To by udělal mnohem líp." (12.07.2007)

Vážnejší Woody Allen. Snímok je rozdelený na dve dejové línie, ktoré pojednávajú o rovnakých témach, len z iného uhlu pohľadu. Na jednej strane tu máme otázky cti a svedomia z pohľadu kriminálneho zločinu vraždy a na strane druhej zase otázky spojené s profesnou čestnosťou a svedomím na poli umenia. Jedna polovica je temnejšia, druhá je typicky Allenovská, oplývajúca ironickým humorom, satirou a trefnými myšlienkami. To samozrejme nie je všetko. Ako okrajové spoločné témy možno vypichnúť otázky židovstva, filozofiu života, lásky a mnohé iné témy, vyskytujúce sa snáď vo všetkých filmoch tohto velikána. 85/100 (31.08.2015)

Doktor a Dokumentarista, tak tí dvaja sa síce stretnú zoči-voči, ale iba na malý okamih, takmer na konci ďalšieho dobrého filmu Woodyho Allena, ktorý stíha tri veci naraz, a to hrať, režírovať i písať, už len produkovať, a bol by za vodou ? Máloktorý snímok od neho ma veľmi N-A-D-C-H-N-E, i keď dobre viem, že by taký byť teoreticky mohol, pretože som ešte nevyčerpal všetky jeho zárezy do režisérskeho remesla. Akurát o ňom čítam zaujímavý rozbor, knihu, ktorá má čosi do seba, čiže povedal by som, že ako budem i naďalej hltať jeden riadok za druhým, tak sa postupne prepracujem k určitým snímkom, ktoré ma napríklad ohúria. Všímam si, že v jeho spoločnosti excelujú rôzni, výborní herci, taká Mia Farrow sa vyskytovala častejšie na striebornom plátne, ako Diane Keaton, no tentokrát ju trochu zatienil šibalský Martin Landau so špinavými úmyslami na „dokonalú vraždu” , ktorú aj zostroja takmer do najmenších detailov. WOODY je sám o sebe - REKORDMAN, ktorý nemá konkurenciu. Obdivujem ho ! Je extrémne kreatívny, aj keď sa z časti už prehráva, opakuje sa, ale ja mu to prepáčim ! (27.05.2018)