Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (161)

choze 

všechny recenze uživatele

Originál miluju a jestli někdo považuje tenhle jeho remake za srovnatelný nebo dokonce lepší, tak to se asi posral v kině. Pochválil bych výpravu, kameru a hudbu, ale nepochopím a neodpustím, že Friedkin zahodil kamarádsko-milostný trojúhelník mezi Mariem, Joem a Luigim, na kterém stál původní film. A nahradil ho nijak extra zajímavou hodinovou expozicí postav, zahrnující jejich osudy před příchodem do Jižní Ameriky. Navíc v jeho podání mi druhá polovina skoro nepřišla napínavá - scéna na mostě je sice parádně natočená, ale napětí jsem u ní necítil. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Co vlastně tento remake přinesl nového, a proč ho točily, když originál byl úspěšný? Je nutno říci, že novější pojetí má předně výraznější exteriéry, akčnější scénář a zajímavější herecké obsazení. Tudíž vzhledem k těmto kvalitám vyniká film více ve výstavbě dějové dramatičnosti. Sice nejde o kdovíjaký umělecký zážitek, ale jednoduše řečeno, adrenalinová jízda v autech je zážitek, na který nezapomenete. ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Friedkinův remake, který je určitě o něco svižnější, než francouzský originál z roku 1953. Seznámení s postavami tentokrát proběhne rychleji a je nám naservírováno poněkud akčnější a tudíž zábavnější formou. Prostředí nehostinné džungle přidává slušnou atmosféru a je zde také několik scén, které se určitě vryjí divákovi do paměti (např. přejíždění náklaďáku přes most, výbuch první posádky). Chybí sice atmosféra původního filmu, ale skvělý výkon Roye Scheidera to na čtyři hvězdy v pohodě vytáhne. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Začátek je sice důležitý, ale dosti zdlouhavý, ovšem jakmile se děj přesídlí do Jižní Ameriky, chvílemi ani nebudete dýchat. Scéna na chatrném mostě za deště vešla do dějin filmu jako jeden z největších nerváků. Film plný oleje, šmíru, smradu z výfuků, nehostinné džungle a zpocených zad. Skvělý Bruno Cremer. Remake, který není svému předobrazu nic dlužen. 80%. ()

Ruut 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film, který znamenal Friedkinův konec svou rozmáchlostí a touhou být všim. první polovina nedrží pohromadě. Vůbec si neudělám vztah k hlavním postavám. Druhá je zajímavá samotnou výpravou s trhavinou. Skvělý vizuál, úžasně zachycená špína Jižní/Střední Ameriky a nesmyslné ego režiséra. Cesta přes most ještě o level víc fascinující než Herzogův parník skrze hory. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Kamiony navrhl John Box a dal jim jména "Sorcerer" a "Lazaro". (Terva)
  • Přestože oba náklaďáky vypadají dost odlišně, v obou případech jde o stejný typ, a to MGC M211 z roku 1951. (Stejšn)
  • Režisér William Friedkin prohlásil, že nikdy neviděl žádný svůj film po jeho dokončení. Pouze snímek Mzda strachu viděl dokonce několikrát. (Terva)

Reklama

Reklama