Mzda strachu

Originální verzi řadím k nejlepším filmům, jaké jsem kdy viděl, a tak se jen těžko vyhnu srovnání. Co mi u Friedkinova snímku nejvíce vadilo a co ho v mých očích činí horším Clouzotova, je v prvé řadě jeho nezájem o postavy. Intro, které v originálu pokrývá hodinu stopáže a dokonale vykreslí protagonisty i jejich beznaděj v depresivním upoceném prostředí, je zde pojato chaoticky a filmařsky příliš konstruktivně - Clouzot sázel na co možná nejvíce naturalistický přístup a divák se bál o postavy jednak proto, že se s nimi pomaleji a lépe seznámil, a jednak díky tomu, že režisér nepotřeboval umělé budování atmosféry, aby vytvořil palčivé, místy až nesnesitelné napětí. Jízda kamiónem byla napínavá už proto, že se prostě děla a že byl divák na hrdiny absolutně navázán. Friedkinově verzi lze bezpochyby přičíst k dobru, že se vydává trochu jinou cestou a jen otrocky nepřepisuje, ovšem její sebeuvědomělejší narace, která je sice komplexnější v komunikativnosti, ale značně uchvátaná v tvorbě očekávání (výborným příkladem je zrychlená montáž s opravou kamionů a absence psychických reakcí aktérů na jejich 'sebevražednou' misi), značně oslabuje účinek druhé poloviny, která je sama o sobě velmi dobrá a obsahuje dokonce jednu vynikající scénu, jíž originál i překonává. Celé je to zkrátka moc odtažité od postav (ve chvíli, kdy se vyberou čtyři řidiči, má divák ostatně nějaký vztah jen k Roy Scheiderovi, zatímco dva aktéry sotva rozpoznává) a soustředěné na filmařskou audiovizuální kreativitu, které má možná Friedkin opět na rozdávání, ale k tomuhle zpocenému, živočišnému a především psychicky vyčerpávajícímu námětu se úplně nehodí. I přesto ale za 7/10, neboť je to poctivý kus filmařiny a originál je natolik skvělý, že ani všechny předchozí výtky k této verzi ji jako samostatné dílo rozhodně nesráží do podprůměru. (25.03.2020)

William Friedkin patril medzi najlepších režisérov 70. rokov, nenatočil v tom období veľa, ale vždy to stálo zato. Tento režijne majstrovský kúsok natočený s poriadnou dávkou remeselnej dokonalosti uchvacuje ešte aj dnes, je na ňom vidno pot a možno aj krv samotných tvorcov. Niečo také, sa dnes už netočí. (23.02.2020)

Hoci nerád, ale musím uznať, že o niečo lepší je o 24 rokov starší francúzsky originál. Aj keď tento má zasa lepšieho ťahúňa v podobe Roya Scheidera. Film patrí do radu "špinavých", "spotených", ktoré ja príliš nemusím, aj keď na druhej strane môže hodnoverne zrkadliť realitu. Zúfalé existencie si hľadajú šťastie naprieč nemilosrdnou džunglou - zábery nákladiakov vyzerajú dramaticky aj dnes a scéna prechodu riekou na lanovom moste so spráchnivelými doskami je až k neuvereniu - nielen vizuálne vo filme, ale že išla vôbec reálne natočiť. Napriek týmto nesporným kladom musím upozorniť na prvú - zoznamovaciu - polovicu filmu, ktorá je veľmi rozťahaná a nezaujímavá a hlavne ona má za následok, že si film vyššie hodnotenie nezaslúži. (27.04.2020)

Kým sa dej Mzdy strachu rozhýbal dopredu a postavy konečne nasadli do nákladiakov, ubehne dobrá polovica filmu (!). Je to taký extrém, až  som premýšľal, či pozerám správny film. Je síce pravdou, že vďaka (extrémne) dlhému uvedeniu do deja sa s postavami lepšie zblížime, na strane druhej nie sú napísané tak extrémne chytľavo, aby sme z toho boli paf, takže snaha vychádza čiastočne vnivoč (vizuálne sú dotyční herci sympaťáci, ale ich roly ma vôbec nezaujímali, dokonca ma nudili). Našťastie, akonáhle sa nákladiaky pohnú dopredu, začne to byť slušná show v čele s pôsobivou výpravou a viacerými výbornými scénami (banditi, strom cez cestu, zdolávanie mosta, pre mňa šokujúco nečakané úmrtie). Kniha v slovenčine vyšla v r. 1956. (07.09.2021)

Druhá a iba o niečo menej vydarená adapátcia Arnaudovho románu. Preto nesúhlasím s názorom, že sa jedná o remake, vzbudzuje to negatívne asociácie. Ale napriek tomu práve porovnávanie scén s Clouzotovou verziou spôsobuje veľkú divácku slasť. Pridané a ubraté motívy, odlišné rozčlenenie príbehu. Sorcerer má akoby dve expozície, tá prvá vo francúzskom filme, čiže čo bolo predtým, absentuje. Pribudli politické témy a zaujímavé motívy, viď atentátnici, nápad s výbuchom autobusu v konfrontácii s prevozom výbušnín ako práce za peniaze je geniálny. Vôbec by mi neprekážalo, ak by film trval aj tri hodiny, ak by sme sa presekávali džungľou o niečo dlhšie. Bonus: extrémne vydarený genius loci miesta a jeho obyvateľov. (04.06.2016)