Blancanieves
Snehulienka: Iný príbeh
Blancanieves
Blancanieves
Režie:
Pablo BergerScénář:
Pablo BergerKamera:
Kiko de la RicaHudba:
Alfonso de VilallongaHrají:
Maribel Verdú, Daniel Giménez Cacho, Ángela Molina, Macarena García, Pere Ponce, Pere Vall, Inma Cuesta, Ramón Barea, Carlos Lasarte, Jinson Añazco (více)Obsahy(1)
Příběh je rozehrán v roce 1910, kdy je slavný matador Antonio Villalta těžce paralyzován po srážce s býkem. Jeho těhotná manželka, která tragédii sledovala, vzápětí zemře při porodu malé Carmen. Léta běží – k bezmocnému, leč stále bohatému muži se jako pijavice přisaje zlotřilá pečovatelka Encarna a stane se jeho novou manželkou. Carmen je vychovávána babičkou, ale po její smrti se musí vrátit k otci a maceše, která ji nejprve odsoudí k životu ve sklepení a po několika dalších dějových kotrmelcích i k smrti. Děvče však přežije (byť se ztrátou paměti) a je v divočině zachráněno partičkou trpaslíků, shodou okolností též zápasníků s býky. Pod jménem Sněhurka se v aréně sama proslaví, leč zákeřná macecha ještě neřekla poslední slovo. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (74)
Film poznamenaný cimrmanovským syndromem - Pablo Berger jej pečlivě připravoval dlouhých 8 let, když ho na cílové rovince předběhl jakýsi floutek jménem Michael Hazanavicius a urval pro sebe prvenství a vavříny. Jeho The Artist byl sice první, ale vzhledem k rafinovanosti odkazů na němou éru můžeme tohoto loňského vítěze Oscarů přirovnat k prvnímu stupni základní školy, zatímco Bergerova Sněhurka je univerzitou. Bergerův snímek je dokonale propracovanou poctou (především evropským) nemým filmům 20. let, která kouzlí a boduje každým střihem, každou kompozicí, každým hudebním motivem, každou narážkou, každou postavou, každou scénou. I přes tuto formální dokonalost a nebývalou grácii v citování slavných filmových vzorů je Sněhurka: Jiný příběh především svižně fungujícím filmem, který vás zavalí napětím, citem, vášní a na konci i smutkem (poslední scéna patři mezi nejsilnější a nejsmutnější závěrečné scény za dlouhá léta). V době stále tupějšího mainstreamu, stále vybrakovanějších žánrovek, proudu průměrných filmů z celého světa širšího než Amazonka a nánosů pseudoartových uměleckých výpovědí působí Sněhurka: Jiný příběh jako zjevení. Museli jsme se prostě vrátit ke kořenům, kdy film ještě nebyl mrtvý... ()
Dostal mě hned úvod filmu a to téměř okamžitě. V doprovodu hudby jsem byla svědkem strojení torera do bělostného, vyšívaného obleku na míru, který se pak s malou modlitbou vydal do arény v Sevilla bojovat se šesti býky. Vychutnávala jsem si detailní záběr na zpěněného sudokopytníka, jeho pohled a na torerův tak typický hrdý postoj, Olé! Tento příběh jako takový se tomu pohádkovému v něčem samozřejmě podobá, je vážně fajn, že se ve filmu vůbec nemluví ... člověk je zajat dějem doprovázeným pouze hudbou, španělskou a já to všechno vnímala jako celek a opravdu nesmírně jsem si to užívala...tohle já vážně můžu! Božská Maribel ztvárnila zápornou roli zákeřné, sadomasochistické bestie - macechy dokonale, jsem z ní unešená. Závěr byl pro mě krapet bizarní co se týče buzení, kdy tomu předcházel "potlesk pro Modrý koláček" skoro jsem se pak zděsila nad tím, že mi to snad pokazí celý zážitek z filmu, ale nakonec jsem se rozhodla pro plný počet. ()
Třetí WTF filmová Sněhurka s rokem vzniku 2012 (první, druhá). Tahle se odehrává v první čtvrtině 20. století ve španělské Seville v prostředí býčích zápasů a jméno její hlavní hrdinky je Carmen. Film je navíc černobílý a němý, přičemž je určitě náhoda, že vznikl zhruba rok po tom, co se začalo oscarové tažení taktéž němého The Artist. Nevím, kdo dostal ten super nápad tohle natočit, ale docela dost lidí na to asi uslyší a stráví s touto jihoevropskou retro Sněhurkou příjemné chvíle (18 nominací na cenu Goya). Budiž jim to přáno, já si pro další oslavu španělské filmové produkce musím počkat na nějaký ten pěkný atmosférický thriller nebo horor. ()
Ačkoli si místní distributoři potrpí na pitomé podtituly, nenechte se zmást. Celý film je postaven na tom, že vypráví známý Sněhurčin příběh, jen kulisy se změnily. K melodramatické pohádce režisér zvolil vizáž kopírující styl němých filmů. Jenže koukat hodinu a tři čtvrtě na černobílou němou pohádku s mezititulky mě prostě nevydrželo bavit. Takže film sám skončil tam, co jeho hrdinka, a stal se pouhou kuriozitou. ()
Teda, vám se to moc nelíbilo, to jsou všude jinde samé pětky, čtyřky, přes 85% a tady jste nějak upozaděný?!? Tak to ne, mně se to teda líbilo a moc. Sněhurka je tak krásná, že navrhuju obsadit ji do všech filmových adaptací Sněhurky, které se ještě budou točit, a zároveň navrhuju vymazat ty umělé, co to hrály předtím. Tohle byla skutečně role šitá na míru právě téhle krasavici, doufám, že ji budeme vídat častěji. Super bylo, že když jsem to hledala, našla jsem komentář kdesi na netu: nestahovat, je to hluchý, chybí tomu zvuk a titulky to má jen občas! To mě pobavilo. A právě tahle skutečnost dává snímku takové obrovské kouzlo, že musí zapůsobit na každého. Včetně toho, že dáme ruce pryč od sladkých klišé, navlíknem Sněhuru jako toreádorku, Macechu jako dominu a trpaslíky konečně necháme trpaslíkama. ()
Reklama