Prohnilí proti prohnilým

Na jednu stranu cyničtější než první díl (bankéř, výsledky poctivosti) s vtipnými Reného hláškami na téma "S poctivostí nejdál dojdeš", na druhou stranu trpící klasickými nemocemi druhého dílu: příliš vykonstruované, takže závěrečná půlhodina se přece jen trochu vleče. Zmizela jednoduchost a realističnost prvního dílu, kterou nahradila touha po co největším "twistování". (20.01.2010)

Takhle dobrou dvojkou po výtečné jedničce se opravdu moc filmových sérií pyšnit nemůže. Perfektní načasování zlomů v ději, bezvadné nevtíravé vtipy a pak ta porce životního moudra, to je prostě balzám na duši i nervy. Ač tohle není můj oblíbený žánr a francouzské filmy nijak nežeru, nemám důvod hodnotit hůře. (04.02.2010)

S prvním dílem jsem měl maximálně určitě menší morální problémy, přes které jsem se ale nakonec dokázal  povznést a uznat film za dobrou zábavu a posun v francouzské kinematografii s lehce hořkým nádechem. Na pokračování jsem byl celkem zvědavý, páč mě zajímalo co dalšího se s ústřední dvojkou vymyslí a zdá se nějak vytříbí jejich charaktery. A ehmmmmm, co k tomu nakonec napsat? Určitě je dobré začít pozitivně. Claude Zidi opět dobře dokázal vystihnout atmosféru rušné Paříže a menších kriminalnich případů, které vrcholí až k podsvětí. Zároveň v některých pasážích celkem dobře vyobrazil logické stárnutí hlavního hrdiny, čímž alespoň trochu posunul jeho charakter.  Protože jinak tady posun nevidin prakticky žádný. Maximálně  od hořké komedie k nucené kriminálce s ještě nucenejsimi humornými prvky. Jen jsem to nějak odzíval  a ani Noiret mě tentokrát extra nenadchnul. (13.09.2020)

Kdyby Prohnilí neskončili ukradeným balíkem peněz, uvězněním Reného a Francoisovým odchodem od policie, tak by jejich současná služba nebyla zcela nelogická. Jak to, že tedy slouží, když sloužit nemají? Já jsem smysl našel v tom, že se jedná o alternativní konec prvního dílu. Po první hodině mohl René Francoise svést z cesty spravedlnosti, jak tomu bylo v Prohnilých, ale také mohl bojovat s jeho čestností až do konce, jak to ukázali Prohnilí proti prohnilým. Ať je to jakkoli, tak musím smutně konstatovat, že René ztratil něco ze své pohodovosti a Francois je se svou čestností skoro až otravný. Na druhou stranu duo extra prohnilých poldů je naprosto vynikající, scéna zatčení náhodného člověka je skoro až geniální a ten nadopovaný kůň mi způsobil docela solidní záchvat smíchu. (18.04.2013)

Prohnilí jsou krásný, přirozený film, na který je radost koukat. Phillipe Noiret a Thierry Lhermitte mi tak úžasně sedli, že první díl jsem viděl hned několikrát po sobě. Druhý díl mi ale dlouhou dobu utíkal, takže když jsem ho viděl v televizi, udělal jsem si na něj čas, abych i tuhle misi konečně ukončil. Ve výsledku je film hrozně fajn, ale dvojka málokdy přebije jedničku a stejně tak je to i u tohodle dílu. Mrzí mě, že dvojka ignoruje jedničku. Pořád jsou to ale ti samí prohnilí, jako v jedničce, i když příběhově už trošičku slabí. Například ten závěr ve dvojce se nedá kvalitně srovnávat s jedničkou, která je naprosto nádherná a pro Francii typická. Jednička je tak v tomhle ohledu prostě nepřekonatelná. (13.06.2013)