Ohavný Dr. Phibes

Skvělý, ale trochu zvláštní horor s jakožto vždy výborným Vincentem Priceem, který se mstí za smrt své ženy devíti doktorům... Vraždy jsou hodně originální a působivé, inspirované desíti egyptskými pohromami, ale v některých případech dost nereálné... Co snímek neuvěřitelně sráží, jsou naprosto zbytečné a rádoby humorné scény s policisty... Bez nich by byl Dr. Phibes neuvěřitelně temný a depresivní horor, který svou hudební stránkou připomínal to nejlepší z Fantoma Opery a stránkou vizuální se chvílemi dosti blížil italským mistrům... Takže za mě velká spokojenost, ale kvůli mizerným scénám s policisty dát absolutní hodnocení nemohu... (05.10.2012)

Velmi zvláštní a originální snímek, který nechce děsit, ale jen tak bavit (mě například pobavila vražda mosazným koněm, kterou by asi nikdo nečekal). Vincent Price je opět skvělý (i když prakticky nemluví) a jeho plán vyvražďování na motivy pohrom starověkého Egypta je skvělý a bizarní. Místy snímek trochu připomínal Priceův dřívější film Dům voskových figurín a místy také jistě sloužil jako inspirace pro tvůrce série Saw (zejm. vražda v masce žabáka). Tenhle horor je možná těžko stravitelný, ale své fanoušky si jistě najde. (30.06.2011)

Bizarní snímek. Nejen samotným dějem, divný i tak celkově. Vincent Price (znetvořený doktor Phibes, který používá paruku, umělou tvář a z krku mu čouhá kanálek, kterým doplňuje tekutiny a při zapojení do reproduktoru také jeho pomocí 'mluví') je jednoznačně základním pilířem, díky jeho geniálně pomstychtivého výrazu, který ale přitom díky maskérům opravdu vypadá jako umělý. Film se točí kolem jeho pomsty, celkem povedených vražd inspirovaných deseti egyptskými pohromami. (28.07.2006)

Ani horor, ani paródia, ani groteska, ani black comedy (na čiernu komédiu je čierna až príliš) - tým všetkým nie je Dr. Phibes (i jeho rovnako skvelé pokračovanie). Ťažká žánrová zaraditeľnosť (ja razím termín gotické capriccio) na jednej strane a zároveň vyhranenosť štýlu na strane druhej vyvolávajú v divákovi zvláštne šteklivé napätie. Štylizácia prostredia, charakter a konanie postáv i samotná akcia - to všetko je koncipované tak halucinačne bizarným spôsobom, že sa stáva proste neodolateľným. Namiesto toho, aby titulný doktor hneď v úvode svoje obete jednoducho postrieľal, vymýšľa deviantne zábavné spôsoby zabitia, pričom stíha pateticky smútiť za zosnulou manželkou a la nekrofilný poeovský milovník a platonicky flirtovať s nemou spoločníčkou s užitím košatého slovného prejavu, básnivo vzletnej reči, ktorá je tu jednou z hlavných atrakcií a nanovo definuje pojem "nepriamej reči"... Divák má pocit, že naňho z obrazu požmurkávajú tisíce neviditeľných očí. Toto nie je bežný film, toto spadá do kategórie dadistických performancií, ktoré sa cez 1. sv. vojnu konali v kabarete Voltaire v Zurichu - dívať sa naň (i na jeho sequel) inou optikou by bolo obrovským nedorozumením. Určitá "estetická kvalita", či skôr maniakálny panesteticizmus, s akým Dr. Phibes vraždí svoje obete, robiac z nich skutočné ready-made objekty je sarkastickou narážkou na dokonalého getlemana, ktorý robí všetko s "dobrým vkusom". Geniálna alternatíva pre "alternatívnych" ľudí. (25.01.2009)

Kdykoliv a kdekoliv a znovu se budu dívat na neodolatelného V.Price v roli příšerného Dr.Phibese. Všechny ty rozkošné vraždy prováděné s grácií a zvráceným humorem připomínajícím hrůzy apokalypsy. Nejraději bych je všechny do detailu vypsal, což by však znamenalo ochudit diváka o to nejlepší. Netopýři (zde sice kaloni, ale nechť), krysy, žabí maska, ale úplně nejlepší jsou hladová sarančata! Poetické scény se střídají s vraždami a jejich bezvýchodným vyšetřováním. Oku lahodící kamera zachycuje detaily i karnevalovou hru barev. Britský černočerný humor se zde mísí s bizarností, jaké jen jsou Angličané schopni. Aby taky ne, když dali světu černý román a každý druhý dům v Británii se chlubí vlastním strašidlem...v dálce jsou slyšet varhany a hrdelní smích... (27.10.2013)