Reklama

Reklama

Pan Charles Duchemin (Louis de Funès) hájí největší chloubu sladké Francie - gastronomii. Vydává knižního průvodce a hodnotí kvalitu a vytříbenost jednotlivých restaurací. Má starosti s nezdárným synem (Coluche), který se chce stát principálem v cirkuse, ale hlavně s podnikatelem Tricatelem (Julien Guiomar), „králem“ motorestů a závodních jídelen, který se chystá v ďábelském plánu skoncovat s tradiční francouzskou kuchyní. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (305)

Martrix 

všechny recenze uživatele

Nápad a zápletka nejsou špatné a Funés je tady v roli tradičně cholerického, ale chytrého chlapíka, který to pitvoření nepřehání. Pro mě jako potravináře lépe funguje ta druhá polovina filmu, kde se už tehdy poukazuje na náhražky a automatizaci, ale hlavně na všeovládající korporace. Tenkrát to tvůrcům přišlo tak absurdní, že to prezentovali skoro jako sci-fi... . Z filmů Funése, považuji tento za jeden z těch lepších. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Claude Zidi je blázen-génius! Něco takového vymyslet, sepsat, dát do kupy takové množství gagů všeho druhu a ještě navrch podtrhnout hlubokým společenským odkazem, zrežírovat a natočit... to chce kus umění, nápadů, ale vskutku i toho bláznovství. Od pana režiséra je to pro mne po čase již třetí kousek, a zatímco o dekádu mladší Prohnilí byli spíše jen úsměvně hořkou legrací a Mistři gagu takovou malou bombou, tahleta (nejen gastronomická) smršť ze 70. let se místy blížila k atomovce. :-))) Výborně to od dokumentárního vstupu gradovalo přes nabitou komedii až k poměrně děsivému "sci-fi" k závěru v továrně. Tahle doba skvělým a originálním komediím rozhodně přála a jejich přetrvávající popularitě se ve většině případů ani nedivím. Příjemné bylo pro mne mj. shledání Raymonda Bussièrese (baron-šofér Henry), kterého jakožto československý fanjšmekr pamatuju z hlavní role filmu "Dědeček automobil". ;) 80% ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Ze začátku tomu Louis de Funés nevěřil, ale když se poprvé s Coluchem potkali na place padli si ihned do oka a natočili spolu jednu z nejlepších komedií jedné velké éry. Samotný Funés již v té době prodělal infarkt, po kterém lékaři nevěřili, že ještě bude moci točit filmy a nakonec se zadařilo a jeho první film po infarktu se stal velice úspěšným i přesto, že on sám hrál naprosto jinak a přesto tak zábavně jako v jeho předešlých filmech. --- Tvařte se jako kdybych Vám chtěl zvýšit gáži. - Óóó děkuji pane řediteli - Jakoby se stalo ()

LEATHERFAC 

všechny recenze uživatele

Bohužel většina ne Funésovských ale řekněme francouzských komedií té doby notně zestárla. Nebo možná jsme jen zestárli my. Těžko říct. Možná jako puberťáci jsme byli shovívavější no a taky moc nebyla konkurence. Dneska už je a velká a staré francouzské komedie už neobstojí. Hodnoceno dnešníma očima, jen pár Funésovských komedií je ještě koukatelných. Tahle k nim ale nepatří. Funés není moc vtipný a všichni kolem jsou tak trochu pitomci (ostatně jako ve většině jeho komedií) a celé je to vlastně hrozná nezábavná hovadina. Odpad nedám jen z úcty k Funésovi. Nebo spíš Filipovskému? ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Už dlouho jsem neviděl nějakou komedii s de Funèsem, a tak jsem docela rád, že tou další byla zrovna komedie o jídle. Jakmile je někde jídlo, hned mě ten film baví o hodně víc. Třeba "Lásce na kari" ta indická kuchyně strašně pomohla. Tady toho jídla zase tolik nebylo, ale spojení dvou skvělých komiků tomu dalo svoje. Výborně jsem se bavil. Tyhle filmy navíc dávám jen v češtině, což má ještě kouslo navíc. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (26)

  • Hoci ich postavy majú vo filme k sebe istú príťažlivosť, Ann Zacharias (Marguerite) nebola s Coluchem (Duchemin) veľmi spokojná a kritizovala ho za to, že hrá len na seba bez toho, aby sa príliš delil o svoje herecké skúsenosti. Na druhej strane, Zacharias si úžasne rozumela s Raymondom Bussièresom (Henri, vodič Duchemina). (Arsenal83)
  • Nápad na film vznikol už 4 roky pred výrobou, kedy v roku 1972 pozval producent Christian Fechner Louisa de Funèsa na obed, aby sa s ním stretol a navrhol mu, aby s ním produkoval film. Fechner na to spomínal: "Bol som jeho veľkým fanúšikom a jeho dialógy z filmov som poznal naspamäť. Pri tom obede som mu niektoré odrecitoval a myslím, že ho to pobavilo. Bol to ten najzdvorilejší muž a myslím, že ho veľmi potešilo, keď videl veľmi mladého producenta – mal som dvadsaťsedem alebo dvadsaťosem rokov – v plnom rozpuku ako fanúšika jeho filmov a človeka, ktorý sníval o spolupráci s ním." (Arsenal83)
  • Zhruba v 23. minúte filmu, keď je Charles Duchemin (Louis de Funès) na kontrole vo vidieckej reštaurácii L'Auberge de la Truite a čašník (Pierre Forget) mu donesie jedlo, položí mu tanier s jedlom na iný tanier. V krátkom prestrihu o pár sekúnd neskôr si môžeme všimnúť, že taniere nie sú položené na sebe, ale vedľa seba. Potom keď Duchemin ide odobrať vzorky, tak taniere sú opäť položené na sebe. Jedlo na tanieri sa nedá identifikovať, ale vyzerá ako paradajky. Pár z nich si zoberie ako vzorku a ostatné vyhodí do kvetináča za ním. V ďalšom prestrihu, keď mu spadne lampa do taniera, už má zrazu na tanieri kus pečeného mäsa, ktoré ale predtým na tanieri nebolo. (AxelWers)

Reklama

Reklama