Křidýlko nebo stehýnko

Nápad a zápletka nejsou špatné a Funés je tady v roli tradičně cholerického, ale chytrého chlapíka, který to pitvoření nepřehání. Pro mě jako potravináře lépe funguje ta druhá polovina filmu, kde se už tehdy poukazuje na náhražky a automatizaci, ale hlavně na všeovládající korporace. Tenkrát to tvůrcům přišlo tak absurdní, že to prezentovali skoro jako sci-fi... . Z filmů Funése, považuji tento za jeden z těch lepších. (14.05.2020)

Legendární francouzská komedie vaří nepoživatelnou krmi, ze které nesmrtelný Louis de Funés udělá delikatesu. Jeho perfektní cit pro groteskní komiku se výborně pojí se skvělou režií Clauda Zidiho v jeden celistvý celek. Film sice nemá přímo úchvatnou zápletku, ale dokáže čerpat z možností, které jsou k dispozici. Spousta originálních gagů v neodolatelně originálním provedení mistra francouzské komedie. V gastronomickém světě je tahle komedie tím nejlepším v tom případě, že vám jídlo z restaurací zrovna nechutná. De Funés na to dohlédne osobně, aby vám zase chutnalo. 80% (15.06.2013)

Začnu někde jinde. V roce 1973 Louis de Funés a Gérard Oury natočili nejúspěšnější film svých kariér - Dobrodružství rabína Jákoba, kde zobrazili problém vztahů mezi Židy a Araby. Po ohromném úspěchu se rozhodli jít ještě dál. Chtěli natočit jakéhosi nového Diktátora, film s názvem Krokodýl. Pro Louise de Funése to měl být dost fyzicky náročný výkon: měl řídit tank, potápět se do mrazivé řeky, přežít několik atentátů, prostě role svým způsobem spíš "belmondovská". Proto odložil natáčení nového Četníka, po dlouhých letech skončil vystupování ve hře Oskar, odřekl vystupování v Moliérově Zdravém nemocném a odmítl film Claudea Zidiho Merci Patron, ve kterém se měl setkat s autory stejnojmenné písně, populárními Les Charlots. Jenže pak Louise potkal infarkt a s náročným Krokodýlem se musel rozloučit. Claude Zidi mu nabídl další scénář, Křidýlko nebo stehýnko, a to už souhlasil i kvůli tomu, že jeho mladším partnerem měl být Pierre Richard, kterého Louis obdivoval. Richard ovšem točil Hračku a tak nemohl. Louis si tedy náhradu vybral sám - Coluche, milovníka recese (chtěl například kandidovat na prezidenta Francie), který tehdy ještě neměl moc filmových zkušeností. Vzniklo však mezi nimi velké přátelství a Funés si začal dělat legraci i ze svého infarktu. Výsledkem všeho je poslední film Louise de Funése s plným nárokem na 5*. (21.01.2007)

Jeden z nejlepsich filmu Funesovych, byla radost pozorovat jeho nadsene grimasy pri kostovani jidla. Cela komedie mi prijde velice vtipna, mila a i nadcasova, protoze v nekterych dnesnich potravinarskych zarizenich to bohuzel bude vypadat obdobne jako v te tovarne filmove. Jen si synacek mohl vybrat lepsi cestu nez cirkus, nemam rad cirkusaky! (25.02.2008)

Louis De Funés se vrátil po třech letech k filmu a po deseti letech do kuchyně (kdyby někdo nevěděl, narážím na "Grand restaurant pana Septima"). Pohublý, infarktem oslabený, ovšem s velkou vervou se vrátil vynikající komedií o degustátorovi a dobrém jídle se spoustou komických scének (světlo na schodech do sklepa a kufry nemají chybu) a nejen tím. Poselství filmu nabývá na intenzitě především v dnešní době různých fastfoodů a mekáčů. Louis sice tolik nevyšiluje a neřádí, ale jde mu to skvěle. Coluche mu výtečně sekunduje. Jinak i v malých rolích zde objevíte několik hvězd Francouzského filmu (Julien Guiomar, Claude Gensac, Raymond Bussiéres). "Křidýlko nebo stehýnko" je film pro labužníky filmového humoru. (17.02.2008)