Strážci Galaxie

Svým způsobem, "hater" si tu najde spoustu munice pro podporu svého přesvědčení, jak je nejhollywoodštější styl comixu přepálený a nedá se brát ani trochu vážně. Nedává v reálném světě mnoho smyslu, jde o úšklebky a hlášky a ramena a tak. Nicméně za mě veliké ale -- ta nevídaně nesourodá partička mi byla natolik nechutně sympatická, že jsem se musel hodně bránit pustit si film třetí večer po sobě... P.S. i v tomto vesmíru ras žlutých, zelených, modrých, červených, hrajou prim běloši, to musí těm ostatním taky vadit... (31.03.2015)

– There’s another way. – Great, what is it? – Well, we’re working on the power of love. – How’s that going? – Mmm, not good. Asi nejlepší možná ukázka toho, jak pomýlené byly stížnosti na údajnou roztahanost první poloviny Avengerů. Strážce galaxie nepovažuju za tak nestravitelné proto, že by se oproti mému vkusu nějak výrazně vymykali žánrovým zvyklostem, ale poněvadž zkrátka selhávají ve všem, o co se snaží. Námětem i charakterovým laděním a skladbou postav se očividně směřuje k podvratnosti, jenže se nikdy nepokročí dál než za občasný krotký vtípek a od konvencí se nikdy nevzdálíme příliš daleko. Zároveň je však tón filmu hozený do laciného komična dostatečně na to, aby prokládání zcela vážně míněným patosem a dramatičností působilo přinejmenším rozpačitě – z extrémní loajality, kterou si Strážci hned od začátku bez větších důvodů projevují, by bylo trapně i Avengerům. Ačkoli Star Lord (velmi slabý odvar Malcolma Reynoldse) by měl logicky fungovat jako prostředník mezi divákem a naprosto neznámým světem, tahle role je mu upřená, protože je do něj už od samého začátku plně integrován. Výsledkem tudíž je, že se v záplavě akčních scén a informací o nových světech, politických aliancích a měnících se spojenectvích marně snažíme vyburcovat v sobě aspoň trochu zájmu o to, co se s tímhle fikčním vesmírem, a co hůř s postavami, stane, protože nikdy nedostaneme příležitost pořádně se s nimi seznámit. V tomhle ohledu Strážci až děsivě připomínají ten tvůrčí potrat, o němž se slušní lidé nahlas nezmiňují. Přesto tenhle počin úplně neodepisuju, protože zatímco takový Thor se po svém druhém dobrodružství nemá kam vyvinout a může nadále fungovat leda tak jako pohledná blondýnka na zavolání podle potřeby, z tohohle by se po počátečních porodních bolestech mohlo přece jen vyklubat něco aktivně dobrého. PS: Zdaleka nejlepší a nejpřesnější recenze, jaká se dá na netech najít. (02.08.2014)

Osud Galaxie je nyní ve správných rukou, tlapkách a větvích. Od teď už nejsme všichni Gogo, ale Groot.. Rychlokvasící Star Wars nadnášené glancem, lehkostí a hravostí připomínající to nejlepší z Bessonova Pátého elementu - koule na noze v podobě uspěchané expozice a tradičně chaotické akce jsou jen zanedbatelnou zátěží. Přesto potenciál stát se legendou nevidím, na to je partička kolem Hana Sola s walkmanem ještě příliš sešněrovaná v korzetu zvyklostí a zákonitostí marveláckého vesmíru. Ani nechci domýšlet, jak by dopadlo, kdyby se mýval Rocket, Tony Stark a Míra Kalousek setkali v Otázkách Václava Moravce.. (04.08.2014)

I am Groot – a to pořádně. Nářky nad tím, že se z Guardians vyklubala „obyčejná“ marvelovka přikládám hlavně vydatné mediální masáži všude kolem, která nás připravila o jakýkoli moment překvapení. Jen těžko si totiž lze představit zvláštnější situaci, než když ústřednímu modročernému záporákovi čelí parta 80s fanouška, nedůvtipného bijce a nevyzpytatelné zelinky s mývalem a stromem v popředí. A že jde zase o honbu za ďábelským kamenem, který může všechno zničit? Aby taky ne, když se všechny týmy, zloduši i artefakty za pár let úspěšně slijí na jednu hromadu v podívané jménem Infinity War. Zatím tu jsou ale Strážci horko těžko jako jednolitá skupinka s neuvěřitelně pozitivním písničkovým soundtrackem, šokujícím způsobem jistou Gunnovou režií a opulentním finále, které i na relativně malém prostoru oslňuje každým novým nápadem. Nad čistokrevně vesmírnými výlety se většinou blahem netetelím, tahle výjimka je proto o to sladší. (07.08.2014)

Hodně ošklivá režie, opravdu velmi. Ale to by byl poslední problém. Čekal jsem jednu z nejlepších marvelovek, ale nedostal jsem ji především kvůli strašně epizodickému scénáři, který je nápaditý jako osmnáctý díl šesté série Xeny. Jenže Zoe Saldana není Lucy Lawless. Fakt mě nezajímá mávání mi před očima retrem a důmyslnou metašpatností, je to prostě napsáno a zrežírováno dost mizerně a především to je nuda. A nevím, kde je "nuda" pádnější argument než u komiksárny. (19.11.2014)