Lakomec

Tenhle film se mi ze všech filmů co jsem s Funesem viděl líbí asi nejmíň, ale nejsem si jist jestli to není závada na mém přijímači. V podstatě bych se podepsal pod komentář Tosima, teda až na ty koně od Sempého. Autorem koní a výtvarných návrhů vůbec (nejen "odfláknutých" kulis, ale i "výstředních" kostýmů, které se nelíbily Jeanne) je totiž Albert Uderzo, jeden z otců Asterixe. Film je prostě další inscenací Molierovy klasiky, s několika originálními nápady. A - běda tomu - s Jiřím Krampolem v českém znění. (30.04.2005)

Tohle provedení se mi prostě nelíbilo. Louis de Funès je klasicky afektovaně teatrální a mě to k té postavě prostě nesedí. Je to pořád on, kdo chce být ve středu dění, kdo chce být nesmírně zajímavý a zábavný, ale to jeho herectví je v tomhle případě prostě otravné. Ta hra je sama o sobě dobrá, ale na tomhle zpracování mě nadchly hlavně kresby Alberta Uderza. (29.10.2014)

Tento film s mistrem francouzské komedie by mě nadchnul spíše jako divadelní hra. U sledování jsem totiž každou chvíli měl dojem, že sedím v divadle a trošku mi to rozptylovalo pozornost. Nápad nebyl vůbec špatný, ale pořád mi tam něco chybělo... ale co? Čekal jsem něco víc, ale sám nevím co přesně. Místy mi film připadal sušší a situací kde bych se vyloženě zasmál nebylo tolik, kolik bych od filmu, který si mistr vysnil trošku víc. Určitě se nejedná o propadák, ale po druhé se na tento snímek podívám až někdy za delší dobu. Myslím si, že krásné tři hvězdy nikoho neurazí. (23.03.2014)

První polovina filmu byla dost rozvláčněná a ani nebyla tak vtipná, ale jak se děj rozjel a zvláště finále u soudu bylo k popukání. Skvělé nápady s koňmi a texty na zdech, past na noze i občasná změna prostředí (ať už divadelní jeviště, nebo syn za mřížemi) spolu s Funesovým uměním ovšem nemohou vyvážit rozvláčněnost - chtělo by to tak o dvacet minut méně. 70% (18.12.2009)

Pan Funés je dokonalý. To s naším dabingem to bylo špatné. Nemyslím hlas, ale ty chyby ve výslovnosti, děs. Nebylo jich naštěstí moc. Na hlas je třeba si zvyknout, zpočátku se i zdálo, že nemá pořádnou intonaci. Režie celého filmu také nic moc. Mně totiž vadilo to kecání na kameru. To nesnáším. Ale zase na druhou stranu, obléci pana Funese do pavích per a dát mu k tomu ty brýle, to byl nápad k nezaplacení. Nu, po začátku filmu sem postupně přichází stará herecká elita Francie, jako Michel Galabru nebo Funesova filmová manželka Claude Gensac. V mini rolích je pak zde četnický kolega Tricard, tedy Guy Grosso, a další četník Merlicot Michel Modo. Ale ani ti nejsou sami, jsou zde prostě samé známé obličeje. Snímek nakonec hodnotím hodně pozitivně, takže dávám sedmdesát procent. *** A PŮL (05.03.2020)