Dobrodružství rabína Jákoba
Les Aventures de Rabbi Jacob
Le folli avventure di Rabbi Jacob
Dobrodružstvá rabína Jacoba
The Mad Adventures of Rabbi Jacob
The Mad Adventures of Rabbi Jacob
Režie:
Gérard OuryKamera:
Henri DecaëHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Louis de Funès, Suzy Delair, Marcel Dalio, Claude Giraud, Renzo Montagnani, André Falcon, Henri Guybet, Popeck, Miou-Miou, Jacques François, Gérard Darmon (více)Obsahy(3)
Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (225)
Louis de Funés patrí medzi hercov, ktorí sa nezmazateľne zapísali do pomyselnej zlatej knihy svetovej kinematografie. Nikdy nezabudnem na to, ako v úlohe komisára Juve naháňal Fantomasa, či keď ako cholerický strážmajster Cruchot hliadkoval v Saint Tropez. Z dnešného politicky korektného pohľadu však najviac kontroverzná je postava, ktorú stvárnil v roku 1973 vo filme "Dobrodružstvá rabína Jákoba" (Les Aventures di Rabbi Jacob). Bola to podarená komédia, pri ktorej som sa dobre pobavil. Pýtam sa však, či by sa mohlo niečo podobné natočiť aj dnes? Pochybujem. Pretože robiť si srandu z členov vyvolenej obce je už tresný čin. *** ()
Krásná protirasistická komedie. De Funés je zde rasista až na půdu, chystá se vdávat dceru, ale shodou náhod se stává nedobrovolně společníkem arabského revolucionáře a spolu se dostávají mezi ortodoxní židy. Navíc v patách s trojicí zabijáků a policií. Tohle zkrátka nešlo pokazit a Gérard Oury z toho udělal prvotřídní jízdu, kde kromě neselhávajícího de Funése máme i spoustu postaviček, milion gagů a grimas a i docela povedený příběh vrcholící jak jinak než v duchu tradic nejlepších veseloher na svatbě. Nejlepší scény - celá továrna na žvýkačky, grimasy na policajty nebo všechny scény kdy de Funés hraje žida. PS: Krampol mi v dabingu vadil rozhodně mnohem míň než Císler. ()
Pri opakovanom sledovaní som skončil v 20. minúte. Nechápem, že som kedysi dávno pokladal tento film za jeden z Funésových najvydarenejších. No, časy sa menia. To čo bolo kedysi vtipné, je dnes trápne. Ale neplatí to univerzálne. Nemé grotesky už nevyvolávajú výbuchy smiechu, ako kedysi, ale zhovievavé pousmiatie bez pocitu trápnosti tam ostalo. Ale Funésove, Richardove, Tatiho filmy už nedokážem dopozerať. Spomenul by som si aj na ďalších, ale nemá to význam. Vyjadrím to iba hodnotením. ()
Škoda, že český dabing a zvuk vůbec je u tohoto filmu špatný. A není tu jen Krampol (ostatně, kdo by mohl konkurovat Filipovskému?), ale ani Stašová nepodala zrovna zvláštní výkon. Dostal jsem se ke své ostudě k Rabínovi až teď - v 53 letech. A je pohodové opět vidět staré známé z Fantomase i z Četníků - byť v malých rolích. Panebože - ten židovský tanec, to jsem opravdu padal na hubu! Řekl bych - jeden z nejlepších filmů L. de Funése. Skvělá satira! 80%. ()
Klasický Funésův film, u kterého jsem se jako vždy parádně bavil. Funes je zde prostě opět excelentní, hlavně ve scénách v továrně na žvýkačky. Opět je tu několik nezapomenutelných výroků: " Jak se jmenujete?" " Žluva, jako ten pták". V tomto filmu me úplně nejvíc extra vadil dabing s Krampolem. Není to Filipovský a není to ani pravý zástupce. JInak pocity z filmu mám dobré, Louis prostě v kondici... 100%. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (17)
- Premiéra proběhla 18. října 1973. V Paříži se film začal promítat ve třinácti kinech a během prvního týdne dosáhl návštěvnosti bezmála 200.000 diváků. O týden později premiérový film Dva muži ve městě s Alainem Delonem a Jeanem Gabinem neměl zdaleka takový úspěch. I v následujících týdnech Rabín Jákob suverénně převálcoval další premiérově nasazené filmy (například Vlak s J. L. Trintignantem). Teprve po dvou měsících klesl z první pozice na druhou, když zabodoval Belmondův film Muž z Acapulca. Celkově dosáhlo Dobrodružství rabína Jákoba návštěvnosti zhruba 7.300.000 diváků a ve Francii šlo o bezkonkurenčně nejúspěšnější titul roku 1973. (argenson)
- Tóra se v synagogách čte průběžně celý rok po určitých úsecích. Část, kterou musí Datel (Louis de Funès) předčítat, neodpovídá ročnímu období, ve kterém se film odehrává. (L_O_U_S)
- Natáčení začalo koncem března ve studích v Boulogne-Billancourt, později byly pořízeny exteriérové záběry na několika místech v Paříži, mimo jiné i na letišti v Orly, kde se točilo za plného provozu, poslední scény nasnímal Oury v New Yorku v červenci 1973 (tady ale již bez Funèse). (argenson)
Reklama