Pošetilost mocných

"Chudí mají mít svou bídu a král své zlato." A to se cestou k němu ještě musí zdanit u dona Sallusta, to dá rozum. Ministři financí jsou zkrátka všichni stejní a proto volte mě. Já bych byl úplně jiný. Já bych si odklonil jen jedno procento státního rozpočtu na nutné výdaje. Možná by to později narostlo, ale pořád bych byl nejlevnější ministr financí od dob falešného Sametu. Ale zpět k donu Sallustovi, protože ten je fantasticky intrikánský, lakomý, vtipný a jakoby vypadl z oka jednomu malému vzteklému francouzskému herci, který mě baví snad ve všech svých filmech. (17.08.2016)

Louis de Funès v španielskom rytierskom westerne je zvláštna kombinácia. Naviac, keď namiesto svojho klasického nervózneho sympatického blázna hraje chamtivého a márnivého nesympatického výbercu daní, tak táto kombináciu u mňa veľmi nefunguje. Zafungovalo iba niekoľko malých vtipov ako umývanie uší alebo slovných prestrelok, ale nebolo to na popukanie. (30.11.2014)

Lidový, lehce obroubhlý humor zesnulého francouzského komika doplňuje burianovským tahem na poněkud přízemní, ale pro mnohé strhující komiku gagu. Tentokrát ani příliš nekulhá scénář a španělská absolutistická monarchie se svým přihlouple strnulým dvorským mravem a habsburskobavorskou ráčkující královnou je vděčným terčem francouzského ducha. I v podpalubí může být zdařilé představení, i přímočaré prvoplánové plebejství může potěšit pro nejeden večer či odpoledne. Filipovského dabink přispívá k umocněnému zdaru klasicky úspěšného podniku-záměru. (06.03.2024)

Pouze Ti nejmocnější si mohou dovolit (dopřát) ten luxus v podobě pošetilosti. Navíc, když to dělají s takovým zaujetím a zápalem pro věc (navíc humorně) jako don Salluste, může člověk něco namítat? Dnes již nestárnoucí klasika s živelným (tak jak to umí pouze on) L. de Funesem (resp. F. Filipovským oslavujícím a dělajícím skutečnou reklamu řemeslu zvané dabing) coby donem Sallustem, naplňujícím bezezbytku samotnou podstatu rčení „pro pětník by si nechal vrtat koleno“, výtečně mu sekundujícím parťákem Y. Montandem (coby jeho sluhou Blazem) ….. a spoustou nezapomenutelných scén, z nichž si, troufám (si) tvrdit, vybere každý min jednu „tu svou“. Přičemž (a za to strhávám tu 1*) tohle dílko působí spíše jako slepenec jednotlivých (byť mistrně napsaných a následně i zahraných) scének, než ucelený příběh. Nicméně bavil jsem se královsky, to nepopírám. Chcete důkaz? Tady je. Lehké SPOILERY: „věštění z ruky“, „si divoch“ a „to je ale hnusná díra. Jak můžeš bydlet v takové…..Takhle přece bydlí všichni vaši sluhové pane…..Hezký byt, takový útulný :-) p.s. až se nechce (u)věřit, že by to Louis pouze hrál :-) (19.09.2012)

Na počátku bylo drama Victora Huga Ruy Blas. Až si ho vzal na paškál Gérard Oury, udělal z toho ztřeštěnou komedii a do role Dona Sallusta obsadil Louise De Funése. Velmi vtipně pojal jeho intriky proti královně (jejíž představitelka je skutečně kus), kam zamotal svého sluhu Blase. Toho výtečně stvárnil charismatický Yves Montand a uplatnil svůj komediální talent. Tam, kde v dramatu gradovalo napětí, zde graduje humor. A myslím, že se mu to podařilo maximálně. (17.08.2006)