Grand restaurant pana Septima

Servir, c'est sourire! Kdyby se celá komedie nesla v takovém duchu jako první půlhodina v grand restaurantu, možná bych dal i plný počet. Besnardova režie velkého dění v jednom prostoru mě baví (a to i v těch celkově spíše průměrných filmech jako Životní šance), to je pokaždé gejzír drobných nápadů a gagů poslepený do vtipné série volně navazujících scének, tentokrát zčásti navíc ještě za hudebního doprovodu a choreografie. Problémem je, že jen málokdy si Besnard ve svých komediích dokáže vysoce nastavenou laťku z těch několika pečlivě promyšlených vtipných scén udržet po celý film. Když pak Besnard rozjíždí souvislou dějovou zápletku o únosu prezidentova syna, celý film jakoby se náhle propadl do poněkud slabého dobového průměru, velmi rutinně provedeného, kde kriminální zápletka nemá po většinu času ani kousek napínavé atmosféry a dobrého vtipu tu již naleznete poméně. Superbláznivé akční scény s naivní stylizací mě ze strany Besnarda neberou pak teprve, v těchto momentech klesl film v mých očí ještě níž, nehledě na to, že dlouhá část s honičkou aut v zasněžených horách a sklouzáním auta po střeše už jde absolutně mimo původně rozehraný humor i tematické zaměření filmu. Takže: Grand restaurant pana Septima se oplatí vidět  (asi jednou) kvůli první půlhodině, což je báječná humorná jízda s de Funèsem a jeho přihrávači. Pak to nějak pro přehled dokoukat a po skončení projekce to nejlépe završit opakovaným zhlédnutím dvou-tří scén z té první půlhodiny, ať si při hodnocení a zpětné vzpomínce na film uchováte v paměti i to nejlepší. 55% (14.02.2021)

Tohle mne příliš neoslovilo. Nejdříve taškařice z vděčného prostředí restaurace a potom chaotické krimi vrcholící naprostou nesmyslnou honičkou zasněženými kopci. První část měla několik velice zdařilých momentů (Funès jako Hitler) a těšil jsem se, že podobná lehkost bude vlastní celému filmu, že to tedy bude hlavně o rtuťovitém šéfovi restaurantu, jeho hostech, jeho podřízených a postupné proměně v lepšího člověka. Leč nestalo se, ačkoliv ani po únosu prezidenta jsem neztrácel naději ve svižnou komedii. Jenže, čím víc se scénář koncentruje na vyšetřování, tím víc vychází najevo jeho nedomyšlenost ve většině ohledů. Existovaly snad pouze obrysy celé zápletky? Nebo původně mělo jít o onu komedii, ale pak tvůrcům došly vtipy a celé se to zvrhlo ve svéráznou parodii na detektivní filmy? Parodie přece ale nemůže být zcela vážná… . Jediný, kdo nezklamal, je pochopitelně samotný Funès, jenž má u nás jednu obrovskou výhodu – dabing nenapodobitelného Františka Filipovského. Člověk znalý originálu si až říká, jestli to není nefér, jestli to není takový menší podraz na diváka. Ale divák se baví a to je hlavní. 60% Zajímavé komentáře: Oskar, Jeanne (20.01.2008)

První  polovina z restaurace je plná typických Funésovských gagů. Funés velmi přísně a důrazně komanduje a zkouší svoje zaměstnance a neodpustí jim nic. Dokáže odejít a potom se vrátit v převleku za obyčejného muže a podívat se jak to tam chodí za jeho zády. Je zděšen a dělá jim po práci různé cvičení apod. Geniální. Ovšem po nečekaném únosu prezidenta se z toho stane nudná a neskutečně trapná detektivka, kterou potom prakticky hned vypínám. Škoda mohla to být jedna z nejlepších Funésovek. (26.08.2015)

Despotický majitel restaurace se svými neortodoxními metodami vede svoje zaměstance k poslušnosti a k profesionalitě a svoji restauraci k nejvyhledávanějším v Paříži. Bohužel jeden prezident se prostě rozhodne si udělat prázdniny a pan majitel si užije pěkná muka. 4*, pobavil jsem se více než u Četníka. (17.03.2008)

Snad nezkušenost režiséra či měsíc v úplňku, způsobila že má film dvě nesourodé části. Automobilová honička v Alpách následuje po první polovině odehrávající se v restauraci, kde Fufu předvádí svá parádní čísla. Vrcholem je recept na bramborové suflé, to je snad nejlepší parodická komediální scéna co kdy byla natočena a celé to graduje tanečním číslem začínajícím jako nenápadný balet s talíři a končící jako divoký kozácký tanec. Funes se podílel na scénáři a pravděpodobně i na režii a postavil si latˇku v první části tak vysoko, že v té druhé už nebylo možné ji překonat ani udržet, takže nakonec nezbylo nic jiného, než že filmaři museli v druhé části tuto latˇku podlézt. Výsledek: první půlka filmu geniální a druhou prostě dokoukáte, poněvadž špatná není. 90%. (24.10.2020)