Grand restaurant pana Septima

Snad nezkušenost režiséra či měsíc v úplňku, způsobila že má film dvě nesourodé části. Automobilová honička v Alpách následuje po první polovině odehrávající se v restauraci, kde Fufu předvádí svá parádní čísla. Vrcholem je recept na bramborové suflé, to je snad nejlepší parodická komediální scéna co kdy byla natočena a celé to graduje tanečním číslem začínajícím jako nenápadný balet s talíři a končící jako divoký kozácký tanec. Funes se podílel na scénáři a pravděpodobně i na režii a postavil si latˇku v první části tak vysoko, že v té druhé už nebylo možné ji překonat ani udržet, takže nakonec nezbylo nic jiného, než že filmaři museli v druhé části tuto latˇku podlézt. Výsledek: první půlka filmu geniální a druhou prostě dokoukáte, poněvadž špatná není. 90%. (24.10.2020)

O neschopnosti krytej radom ľudí závislých od neschopnosti samej - tá im je chlebodarcom. Možno tento film pre mňa neobsahoval takú dávku humoru na akú som pri Funesovi zvyknutý, no v rámci epiky je príbeh atraktívny. Zahŕňa totiž nie len prvky komédie, ale mieša a aj s akčným a kriminálnym podtónom okoreneným hláškami a znalecky vykonštruovanými situáciami. (27.12.2013)

"Bylo mi šestnáct let, když jsem vstoupil do kuchyně...", spíná ruce pan Septime a upírá zrak k nebi, aby nám bylo jasné, s kým máme tu čest. S mužem, který má slovo kuchyně asociačně spojené se slovem řád. Ve všech jeho smyslech. Mám s Grand restaurantem jediný problém: rozpadá se na dvě poloviny rozdílné kvality. Ta první, odehrávající se v Septimově vypulírované svatyni, je místy nepopsatelně vtipná (nácvik servírování, hitlerovská scéna "Verstehen Sie, Herr Müller?!"). Ta druhá, kde Septime slouží jako volavka při pátrání po zmizelém prezidentovi, má taky svá světlejší místa (obíhání trafiky), ale celkově je už o hodně slabší. 70% (22.03.2006)

Prvá polovička, možno len tretina filmu je naozaj našlapaná super fórmy , o ktoré sa stará pán Septim - vo skvelej forme šikanujúci svojich zamestnancov. Neskôr s príchodom a únosom prezidenta spriateleného štátu ide úroveň o dosť dole, ale v žiadnom prípade tento filmový počin neodsudzujem. Funés je ako vždy skvelý, Filipovský je fantastický, hudba veselá, naháňačky bláznivé, takže klasika. (23.01.2010)

Dokud se čerpá servilita Rogérka, aby mohla být předána hostům, provádějí se inspekce na bázi provokace a tempo pianisty mění šikanózní výcvik personálu na bakchanálie, je dění v Septimově vývařovně na čtyři michelinské. Jenže jak se začne obíhat novinový stánek a přejede se do zasněžených hor na jakousi kombinaci Fantomase a bondovky s Moorem, je to už na udání Státní zemědělské a potravinářské inspekci, protože se přestalo vařit s čerstvých surovin. De Funès s upgradem FF je ovšem skvostný. Užil jsem si i drobnosti, jako třeba jeho vyděšený výraz, když divizní komisař vypráví recept s dušením ve vlastní šťávě či tradiční celoobličejové opocení v krizových situacích.. (04.08.2021)