La Grande Vadrouille
Don't Look Now: We're Being Shot At
Veľký flám
Don't Look Now: We're Being Shot At
Don't Look Now: We're Being Shot At
Režie:
Gérard OuryKamera:
Claude RenoirHudba:
Georges AuricHrají:
Bourvil, Louis de Funès, Claudio Brook, Andréa Parisy, Colette Brosset, Mike Marshall, Mary Marquet, Pierre Bertin, Benno Sterzenbach, Marie Dubois (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Letadlo plné britských letců se omylem dostane až nad okupovanou Paříž a je sestřeleno. Každý z nich pak požádá o pomoc jednoho civilistu. Malíř pokojů, dirigent opery, krásná blondýnka a odvážná jeptiška se tak setkávají na cestě napříč sladkou Francií, když prchají před německými vojáky. Autem, letadlem, vlakem, pařížskými kanály, dokonce i v sudu. Tohle bude VELKÝ FLÁM! (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Recenze (389)
Pozerám sa na tunajšie hodnotenie a umiestnenie v rebríčku najlepších filmov a nechápem. Frantíci si vedia z druhej svetovej vojny dobre vystreliť, ale tento podivný hybrid medzi šialenou komédiou a útekovou drámou si sám podráža nohy v oboch svojich rovinách. Kvôli komediálnym vložkám je príbehová časť strašne zjednodušená a roztrieštená, a seriózna téma zas oslabuje všadeprítomný humor. Funésova postava navyše nie je jeho typický vystresovaný cholerik, ale regulérny namyslený hajzlík. Za mňa teda len ľahký nadpriemer. 6+/10 ()
Podivná směsice gagů, která občas funguje a jindy vyjde naprázdno. Příběh a motivace postav nedávají příliš smysl i na poměry ztřeštěné komedie a chybí zde skutečné napětí, aby se dalo mluvit o dobrodružném filmu. Bourvil s De Funesem ale opravdu dokáží tyto nedostatky hravě zakrýt. ()
"Kam se poděli ti dva Angličani?” Sestřelené letadlo dokáže zamotat život hned několika lidem. Bláznivá francouzská válečná komedie na téma okupace Francie. Osvědčená dvojka Bourvil v roli trouby a Funes zase v klasické roli despoty. Po letech to má stále břink. 8/10 ()
Moje nejoblíbenější francouzská komedie vůbec a přesto jsem se na ni musel podívat ještě jednou, abych k ní mohl napsat nějaký ten komentář. A i na to několikáté podívání Velkému flámu zkrátka nedochází dech, i když jej znám už téměř nazpaměť. Vždyť jenom ty hlášky, ty absurdní situace a naprosto geniální způsob, jakým si Francouzi dělají z Němců srandu, už jen kvůli tomu by si film zasloužil pět hvězdiček. Mimochodem, po celé dvě hodiny mi je vždycky tak trochu líto Bourvila, který je neustále nějak šikanován a tak nějak vzadu, aby mohl snášet chování našeho cholerika Funèse, který zde předvedl jednu ze svých nejlepších rolí vůbec. Jenže co se dá dělat, třeba by to jinak byl horší film... :) "Are you?" "You are?" ()
Tucet kulek pro vás a tucet kulek pro vás..nebo scéna s chrápajícím skopčákem na posteli byla vynikající..herecký koncert de Funése a Bourvila..ale stejně nejlepší byl šilhavý kulometčík :-))) ()
Dnes sa píše rok 2011 a už ma komik môjho mládí, tak nebere.Louis de Funés s hlasom Františka Filipovského,ale určite vyril hlbokú brázdu v komediálnom žánri. ()
Len spomienka na tento film mi vyháňa úsmev na tvár. Zbožňujem dobrodružné komédie a táto spĺňa absolútne všetky parametre. Ak som sa nesmiala, tak mi situácia vyhŕkla úsmev na tvári. Výborný scenár, Funes a Burvil, svižný dej, super záporáci (z koho sa dá robiť lepšia prdel ako z nacistov?) a plno, plno humoru robia z tohto filmu nestarnúce dielo. "Tohle, že je armáda?! Tohle je cirkus!" 90% ()
Humor L.de Funése moc nemusím, zato Velký flám ano (možná právě díky souhře s Bourvilem). Pravděpodobně Funésova nejpovedenější komedie, ke které se občas velmi ráda vracím. ()
Je to dobrý film, ale z toho, co Funés stvořil ho mám rád míň než ostatní. ()
Tohle je pravděpodobně ten nejlepší film, ve kterém si Louis de Funès zahrál. Smál jsem se, upřímně, od samého začátku až do úplného konce. Těžko říct, která scéna byla nejlepší, protože v tomto filmu byla každá druhá scénka tou nezapomenutelnou. Vždycky mě pobavil vysoce postavený důstojní Třetí říše, který si odstranil smítečko bordelu z obleku vždy těsně před tím, než byl čímsi totálně ohozen. Nebo.. vlastně to bych opravdu musel převyprávět celej film. Doporučuji každému film koupit a shlédnout, protože tady je i pět hvězdiček málo. ()
totální klasika ()
Tohle bylo dost slaboduchý a ani typické projevy Funesova herectví tomu tentokrát nepřidaly. Ve srovnání se Stepující stonožkou nebo Sedmou rotou výrazně horší. ()
Jeden z TOP filmů s Funèsem v hlavní roli vůbec. Neskutečná palba vtipných scén od začátku až do konce. Takhle si představuji šílenou válečnou komedii z prostředí krásné Francie. Naprosto odzbrojující humor jak z nezapomenutelné role pan Funèse, tak i pana Bourvila. Jedna velká bláznivá jízda, která každou sekundu atakuje na divákovu bránici. 10/10. ()
Nevím proč, ale mě tahle "funésovka" nikdy nechytla za bránici tak, jako ty ostatní. Jsou tu skvělé gagy - Herr Kappelmeister, jízda na židlích, lázně... ale nějak to není ono. Vždycky se sice pobavím, ale něco mi tu nesedí - možná Bourvil, přijde mi, že to mezi ním a Funesem moc neklape nebo lacině poskládané halabala historické záběry na začátku mající evokovat nálet RAF na Francii ... těžko říct. Každopádně vím, že někdy zase neodolám a Velký flám si pustím znovu. ()
Dvě desetiletí po válce už bylo možné točit odlehčené komedie vysmívající se Němcům. Tato patří i přes svou bláznivost ještě k těm uměřenějším s řadou vcelku vtipných gagů a situací. Bláznivé komedie nejsou úplně můj šálek kávy, ale tato je docela stravitelná. ()
Vynikající klasická komedie, která není zajímavá ani dnes již poměrně ohraným tématem, ani originalitou zpracování. Co jí dělá výjimečnou, je geniálním způsobem vytvořený mix herců, kteří se mimořádným způsobem doplňují a z každého gagu dělají mimořádnou událost (to platí kromě Bourvila a Funése především pro Terry-Thomase a Sterzenbacha). A samozřejmě také díky režisérovi, který dokázal tuhle dvoranu slávy ukočírovat. ()
Není moc válečných filmů, u kterých myslíte na všechno možné, jen ne na válku, lidské utrpění, umírání. Tenhle jim všem kraluje. Nejen díky brilantnímu Louis de Funes. Patří k nejlepším francouzským komediím. A že konkurence je v tomto žánru a zrovna v této zemi velká. ()
perla francouzské, potažmo evropské kinematografie... ()
Fascinuje mě dodnes to spojení bláznivé situační komedie a nečekané vážnosti a dojemnosti některých scén, které bych při obsazení Funésem a Bourvilem opravdu nečekal. Výborný biják, na který bych klidně šel při obnovené premiéře do kina a věděl bych, že to nebudou vyhozené peníze a zbytečně utracený čas, přestože ten film dobře znám.. ()
Velký flám? No, spíše by se tento filmek mohl jmenovat Velký útěk, jelikož v něm hlavní postavy utíkají z okupované Francie do „svobodné zóny“ s centrem ve Vichy. A bude to dlouhá, náročná a nebezpečná cesta, během které si užijí spoustu srandy. Film se odehrává ve válečném roce 1942, kdy se bombardér RAF zatoulá na Paříž a je sestřelen Němci. Posádka se před pádem dohodla, že se sejdou v tureckých lázních ve Velké pařížské mešitě. Jenom tři letci se však vyhnuli zajetí – Sir Reginald spadl do zoo, kde jej zachránil přátelský ošetřovatel, Peter Cunningham přistane na plošině malíře a natěrače Augustina Bouveta, a to přímo na dvorku s německou posádkou, a oběma se podaří přes německou střelbu utéct do loutkového divadla, které provozuje krásná blonďatá Juliette. Alan MacIntosh přistane v Opeře, kde diriguje pedantský až protivný hnidopich, Kapelmeister Stanislas Lefort. Německá armáda v čele s tlustým a brunátným majorem Achbachem. Nejprve se v lázních na základě pískání amerického popěvku sejdou Reginald s Lefortem a Bouvetem. V mistrově šatně se skrývá Alan, ale nakonec je odhalen Achbachem. Mistr musí na Achbachův rozkaz dirigovat koncert pro jednoho velitele SS. Pak je během vystoupení v opeře proveden atentát na velitele SS, a proto pomohou Lefortovi a ostatním utéct členové Résistánce. Juliette a Peter cestují vlakem do svobodné zóny, ale jsou odhaleni kvůli Peterově angličtině. Oba jsou převezeni na německé velitelství do Meursaultu. Reginald, Lefort, Bouvet a MacIntosh díky převlekům v německých uniformách utečou z Paříže a pomáhá jim jeptiška Marie-Odile, které před tím ukradnou zásoby s jídlem. Bouvet a Lefort se jako němečtí vojáci dostanou do hotelu, kde se ovšem setkají s Achbachem, který zde vyslýchá Cunninghama. Ti dva se v převlečení za hlídky chtějí dostat do svobodné zóny, ale jsou odhaleni. Reginald a MacIntosh mají být propašováni ve dvou sudech od vína, ale kvůli šilhajícímu německému vojákovi se dostanou do sklepa německého velitelství. Dirigent a natěrač jsou vyslýchání Achbachem, pokoušejí se získat co nejvíce času, a ve sklepě jsou zase piloti, kteří zapálí oheň, a díky chaosu se všem podaří utéct. Nakonec se dostanou do plachtařského klubu, pomocí automobilu roztlačí dva padáky a díky ohromnému množství štěstí se jim povede utéct Němcům do svobodné zóny. Ve filmu je všechno, co z něj dělá jednu z nejlepších francouzských komedií. Namyšlený dirigent říká natěrači, že jsou na jiné společenské úrovni, že mu nemá tykat, a také s ním celkem třikrát vyběhne. Angličtí piloti jsou zase sympatičtí a získají si náklonnost krásné Juliette, která se zase líbí natěračovi. Velitel Achbach působí spíše komicky než hrůzostrašně. Prostě si tam z té války dělají tak trochu prdel a působí to tak, že válka je vlastně v pohodě. Komické a akční scény střídají jedna druhou, aktéři mají často více štěstí než rozumu a divák tuší, že to všechno dobře dopadne. Nejvíce mě ovšem bavili dirigent a natěrač v německých uniformách, obklopeni německými vojáky, se kterými se snažili splynout pomocí lámané němčiny. () (méně) (více)