Hibernatus

Skvělá dnes již klasická francouzská komedie s opět skvělým Louisem de Funèsem. Tentokrát je celý film prakticky založen na jeho herectví, má vcelku originální námět a nespočet vtipných scén. Opět tu máme perfektní komediální snímek, ve kterém Funès opět dokazuje, proč je právem považován za mistra ve svém oboru a proč jeho styl herectví už asi nikdy nikdo nenapodobí. 7/10. (04.04.2020)

Milý film s tradičně výborným Funèsem. Oproti filmu Spáč od Woodyho Allena je ale o něco horší, není tak nápaditý, ale vtipnejch situací tu je pořád hromada. Zatímco ve Spáči hraje "ospalec" hlavní roli, v Hibernatovi je staven trochu do pozadí a hlavní slovo tak přebírá právě Funès, kterému ale zdatně sekunduje Claude Gensac, výborně přihrává Paul Préboist, ale i další. Hibernatus je krátnej a údernej film, kterej by člověk mohl vidět zas a znovu. (28.12.2012)

Louis de Funés je brilantní, ostatně jako ve většině svých filmů. Gagy, grimasy a nezapomenutelné škleby, to vše najdete v této komedii. Vzhledem ke své stopáži není ve filmu příliš zbytečných záběrů a než se nadějete, je konec. Škoda, že tehdy nenatočili pokračování. Zajímalo by mne, co by bylo dál po rozmrazení Huberta de Tartas po padesáti letech. . (14.05.2010)

Úvodní sekvence ze Severního pólu jsou přesně takovým začátkem filmu, jaký vás okamžitě vtáhne a vzbudí očekávání. Samotnou originální zápletkou bych přivítal zpracovanou více s vážnější mysteriózní atmosférou, než v podobě čistokrevní crazy komedie. Svěžím překvapením v druhé polovině byl pro mě menší žánrový přechod ze sci-fi (vědecko-fantastická událost s nalezením zmrazeného člověka) do fantasy (imaginární cestování časem realizované před „hostem“ pouhou fatazií a sice stylizací domu a okolí v duchu doby 60 let nazpátek), navíc s pěknou výpravou v podobě kostýmů a jiných reálií z počátku minulého století. Rovněž oceňuji netradiční nápad zakomponovat do děje fiktivního vědecko-fantastického příběhu i aktuální reálnou vědeckou událost, jakou byl pouhé 2 měsíce před premiérou Hibernáta první let raketou na Měsíc. Humor mě sice chvílemi také dokázal upoutat s patřičným účinkem, některé vtipné situace či dialogy („Máte velkou hlavu a vrtěl jste s ní!“) se tu fakt povedly, jindy jsem však spíše kroutil hlavou nad tím množstvím hysterických situací, jakými tvůrci nacpali tento film. Louis de Funès mě obvykle svým energickým humorem spolehlivě baví, ale tady mi připadalo, že to se svými cholerickými výbuchy už místy přehání (sledoval jsem film v originálu) a že Molinaro nedokázal Funèse patřičně usměrnit. Bohužel se k podobně hysterickému výkonu občas snížila i Funésova sympatická partnerka Claude Gensac. Točit to jiný režisér, který by dokázal vhodně ukočírovat rozjetého komika v hlavní roli, rovněž vybudovat atmosféru pro podobné náměty nezbytnou (zde zdejména v první polovině) a neposunout to občas až do totální frašky, byla by to vážně pecka. Něco na tom asi bude, když sám Funés údajně během natáčení prohlásil, že odmítá víckrát „pracovat s režisérem, který se dívá každých pět minut na hodinky.“ Výsledek se totiž navzdory pěkné výtvarné stránce podobá spíše rutině s částečně promarněným potenciálem. Ač se na závěr dostavila i pěkná myšlenka a vcelku dokážu prohlásit, že se mi Hibernatus i přes výhrady dost líbil, dát víc než silné 3 hvězdičky mu už ve výsledku nedokážu. [65%] (09.08.2021)

Hibernatus - tenhle film s Louisem jednoduše zbožňuju, docela bych se chtěla podívat na to jeho "randevous za půl století". Krásné, až roztomile komické ("Edmé, Edmé, Edmé,..."), jedinečné hlášky, jedinečný příběh (i když nerealistický, to je snad ještě lepší než filmy klasicky až přespříliš realistické) a herci - hlavně Louis de Funés, nepřekonatelně můj nejoblíbenější komik, a jeho syn Olivier, Claude Gensac a i ten její dědeček, taková partička k popukání... (19.02.2009)