Oskar

Nebudem sa tváriť ako suchár a priznám, že scenár je veľmi vtipný. Vtipný je aj Funesov ksicht, lenže režisér si myslí (a v dobe vzniku asi správne), že čím viac opičiek bude Louis robiť, tým je to vtipnejšie. Čiže on v jednotlivých situáciách, ktoré sú vtipné už len tým, že sa naňho pozrieme, musí pokračovať ešte minútu a ukázať nám všetku svoju mimiku. Dnes to už bohužiaľ pôsobí dosť prehnane a umelo. Nezastieram, že v mladosti som sa z toho išiel potrhať smiechom. Takže i keď je Funes výborným komikom, nakoniec je on samotný najväčším kladom a zároveň aj mínusom tejto stále populárnej komédie. Netreba pripomínať, že bez Filipovského dabingu by to bolo polovičné. (30.12.2013)

Konečně! Konečně! Konečně ho mám! Ach pardon :-) Ale musím říct, že nejsem, opravdu nejsem zklamán. Nejdřív jsem byl trošičku na pochybách, jelikož filmy Jo nebo Pouic-Pouic se také odehrávaly v přísně ohraničeném prostředí, a i když se snímek rozvíjí velice krotce a Louis je v mnoha scénách hodně úsporný, pozdější zvyšování obrátek se prostě nedá zastavit a je to moc dobře :-) Vše vrcholí scénou s nosem a následným spánkem :-) Nesouhlasím s lidmi, kteří si myslí, že je to celé zamotané tak, že se v tom divák nevyzná, je to bláznivé a šílené, ale v intencích. No a dál? Líbila se mi výprava, teď myslím hlavně zařízení domu a chce to ještě jedno zhlédnutí, to minimálně, tentokrát v původním znění, i když proti Františku Filipovskému nemůžeme říct ani popel, ostatně jako vždycky. MŮJ KUFŘÍČEK!!! (09.03.2006)

"Za totáče" jsme mířili do kina skoro na všechny francouzské filmy a úplně na všechny "funésovky". Tohle je ta z těch lepších. Je to typické zfilmované divadlo se všemi klady a zápory. Funes tuhle hru hrál v divadle přes 300x a má se všeobecně za to, že zvláště tohle přispělo k jeho prvnímu infartu z mnoha. (12.07.2007)

Můj kufřík, můj kufřík! Dnes již trochu staromilskou situační komedii naplnil Magnier typickými prvky, jakými jsou nekonečné záměny, neznámá identita, peníze, vdavky, zmatky. A samozřejmě postavou jednoho psychicky nezlomitelného cholerika. Velice svižně napsaný, zrežírovaný a sehraný kousek mne dokázal pobavit i po víc než 50ti letech od svého vzniku. Vzájemná souhra v rozsáhlých dialozích mezi Louisem de Funès a Claudem Richem dokazuje, že chemie může fungovat i mezi dvěma herci z věkově rozdílných generací a tady rozhodně fungovala! Rich je pro mne menším objevem, na kterého se po Všem zlatu světa, Přátelích kopretiny a teď Oscarovi budu určitě zase někdy příště těšit... roztomilý to živel! :) Myslím, že Molière by měl radost, kdyby mohl sedět v 60. letech v hledišti vybraného francouzského divadélka a nemusel by se za vývoj svého žánru ve Francii stydět. ;o) 75% (08.08.2020)

Louis de Funes výtečně namluvený panem Filipovským, ostatně jako vždy. Přestože se příběh odehrává celou dobu na jednom místě, divák se nenudí a hltá každou grimasu tohoto legendárního herce. Zápletka není kdoví jaká, ale to jde momentálně stranou, jelikož na ní není film postaven. PS: Ať žijou tři stejné kufříčky! :D (23.04.2010)