Legenda 17

Strastiplná cesta najväčšej ruskej, hokejovej legendy - Charlamova. Od detstva strávenom v Španielsku, cez tŕnistú životnú skúšku pod svojským trénerov Tarasovom, až po senzačné víťazstvo nad najväčšími hviezdami NHL - Kanadou. Výborný film, ktorý si môže dovoliť nedávať servítku pred ústa až v dnešnej dobe. Celý svet teraz môže vidieť aký vplyv mala politika v Rusku na jeden z najúspešnejších športov tejto obrovskej zeme - hokejom. Miestami až tragi komické vyhlásenia papalášov v huňatých kabátov z líšky - "Prišiel nový príkaz z Moskvy! Hráme na remízu!" ( citát jedného z funkcionárov ruského výberu po góle na 2:2 ) (28.11.2013)

Bylo fakt zábavné sledovat hyperpatetický sportovní film z "ďruhé strany barikády." Na ty americké dojáky už jsme přece jenom zvyklí a musím uznat, že tohle není o nic horší. Je jen prostě sranda kiukat na ty fešáky z ruské sborné a na zlotřilé Kanaďany, kteří vypadají jak z Planety Opic. Líbila se mi i ta politická linie se zlým komoušem, akorát ručkování hlavního hrdiny padesát metrů nad zemí někde v továrně už bylo fakt směšný. Nejlepší herec byl ten jak hrál Tarasova, měl fakt charisma. (28.12.2013)

Na podobné životopisné pohádky jsme zvyklí úplně z jiného světového geopolitického směru. Legenda 17 je totiž životopisný film jedné z legend ruské sborné a to Valerije Charlamova, jehož život byl asi rozhodně velmi zajímavý a turbolentní. Bohužel je to hodně sladkobolná pohádka plná klišé a hloupostí. Ani zpracování za tolik nestojí a chaotické nasnímání hokejové akcie mi k srdci taky nepřirostlo a navíc evokuje spíše televizníí film. Je zároveň vtipné, jak v obráceném gardu hrají typičtí ruští voloďové kanadské hokejisty a funkcionáře. Věřím, že na východ od našeho území to mělo asi velký úspěch, ale v rámci žánru je to veskrze průměrné. Škoda, takováhle osobnost by si zasloužila zajímavější zpracování bez všudypřítomné a hloupé propagandy. (11.05.2020)

Ruský film, že už to viac nešlo. Okrem iného skvele vystihuje jednu zo základných charakteristík tohto národa - spoločný nepriateľ je spoločný nepriateľ a keď je na scéne, vnútorné rozbroje a sklamania bokom. Tiež pripomínam, že v názve filmu je "legenda", takže nemudrovať nad hyperbolami, ktoré vrcholia legendárnym zápasom a prosím pekne si to užiť! Tak vydarených športových filmov s takýmto presvedčivým, pretože tým pravým športovým duchom, zase nie je veľa. (30.06.2017)

Pokud člověk něčemu zcela zasvětí svůj život, bývá v tom zpravidla velmi dobrý a velmi úspěšný. Charlamova si z dětství nepamatuji, neboť se stále řadím do generace, která dokáže vztyčit svůj meč na dlouhé hodiny a není k tomu třeba modrých pilulek. Jména mi byla pochopitelně povědomá. Život spjatý s těmito jmény už ovšem ne. Při úvodní šílenosti, která se sice odehrávala ve Španělsku, ale byla tak strašně ruská, se mi málem udělalo nevolno. Pokud bych měl celý film trpět všemožné ruské píčovinky, tak bych hodnotil velmi podobně, jako tomu bylo v případě tohoto ruského klenotu. Postupem času se z toho ovšem vyklubal celkem příjemný snímek pojednávající o drsné ruské přípravě, která byla ve skutečnosti velmi pravděpobobně ještě o něco drsnější a byla pouze pro filmové účely značně zkrášlená. Celý film směřuje k jedinému okamžiku - ke střetu dvou nejlepších týmů svých kontinentů. Musím se přiznat, že mi ani zásadně nevadil všudypřítomný ruský patriotismus. Člověk si za ta léta navykl na ten americký a tady se jen změnila hlavní role. Co mi ovšem vadilo byl odporný monotonní překlad v reálném čase všech postav nemluvících ruštinou do ruštiny. Neskutečným způsobem mě to iritovalo. Více už mě iritovaly snad pouze vlasy hlavního hrdiny, které byly zastřihnuté do tvaru hrnce. Na toho člověka se dalo koukat pouze na ledě, když se trošku zpotil. Příliš mě neoslnily ani záběry z hokejového kluziště. Vidím to na lepší tři hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (15.03.2017)