Hunger Games: Síla vzdoru 2. část

Problém s Hunger Games je v tom, že téma se značně vyčerpalo v prvních dvou dílech, vůbec poprvé jsem si tak přála, aby se tvůrci vydali více blockbusterovou cestou a vykašlali se na nějaké filozofování o fungování světa a společnosti, po čtvrté už to působilo naivně, zvlášť když toto filozofování je prokládáno rozhovory o tom, koho z chlapců si hlavní hrdinka nakonec vybere. Akční scény jsou výborné, nechybí jim dravost a působivost, jen je jich málo. Film to nevyrovnal ani v emocionální rovině, postavy zde sice umírají jako na běžícím páse, ale divák se s žádnou nestihne pořádně sžít. Z nejsilnějších momentů série pak také nebyl úplně vytěžen potenciál. Bez debat jde o důstojné zakončení, jen pocit, že to mohlo být lepší, u mě převládá. (22.11.2015)

Po minulé tragédii přecejen zlepšení. Několik scén, jako například ta olejová potěší. Dlouhé je to jak 14 dní a jen silou vůle bych dokázal tuhle sérii zhlédnout na jeden pokus. Myslím si že se jedná pro mě o uzavřenou kapitolu, kterou si už nikdy více nepřečtu. Tyhle young adult série mě v podstatě vůbec nezajímají a v budoucnu se situace jen těžko zlepší. 55% (14.03.2016)

Ách, Dagmar je hella smutná, jak se to finále rozpadlo. (A tím mám na mysli celý film, ne jeho konec.) A to zvlášť proto, že předchozí Mockingjay mi přirostl k srdci, abych tak řekla. Dobře vystavěné jsou tady dvě scény, ticho před bouří v kanále a závěrečný plot twist. Celková struktura je zoufale nefilmová, nebo mi možná jenom vadí, že scénářově silné momenty se mě svým zpracováním nedotkly a zůstaly papírově nedomrlé? Když tak nad tím přemýšlím, tak je velká nevýhoda, že Katniss nemá skoro žádné (rozuměj pořádné) společné scény se svými oponenty a vůbec tak nějak všechny vedlejší postavy odpadávají jako hrušky a všechny emocionální vazby budované i skrz několik filmů se řeší jedním obejmutím a nebo vůbec, jmenovitě mě štve přirozeně nevyužití PSH, ale s tím asi nemohli nic víc udělat, Jeny Malone, Natalie Dormer, ale i Willow Shields a Julianne Moore. Místo toho se věnuje nesmyslně velký prostor rozhodování mezi týmy Peeta a Gale, což film o dost přibližuje kategorii "fotoromán z Bravíčka", místo k sebe-reflektivní guilty pleasure, kterou měl potenciál být. Ani hudba, kterou mám na prvních třech filmech ze všeho nejraději, na mě neudělala žádný dojem, a závěrečná sentimentální a nabubřelá ukolébavka jen dál pokračovala v rozmělňování jakýchkoli emocí. (26.05.2016)

Mělo to skončit kočkou. Chápu, že se tvůrci museli držet knižního konce, ale vyznění filmu není jen v rozporu s proměnou, kterou Katniss v posledních dvou dílech prošla (zmínka o nočních můrách coby připomínce PTSD je s ohledem na kýčovitou stylizaci scény dost nepřesvědčivá). Zároveň umrtvuje veškerý „emancipační“ potenciál celé série, když za ideální stav vydává ten nejpitomější genderový stereotyp. Podobně nedávno Eastwood posledními minutami zazdil Amerického snipera. Jinak přitom jde o vcelku uspokojivou snahu natočit YA blockbuster, který odmítá jisté žánrové konvence (neokázalý začátek, nejepičtější akce dlouho před atypicky intimním koncem, rozmlžená hranice mezi dobrem a zlem) a má co říct i dospělým (válečná propaganda, zánik starého světa, překrývání reálných vzpomínek mediálními reprezentacemi). Film stejně jako první část Síly vzdoru začíná nezvykle temnou a nebombastickou scénou, ve které je stanoven směr vyprávění. Katniss musí získat (v doslovném i přeneseném významu) zpět svůj hlas, který posledně ztratila. Přesto po většinu filmu není její kontrola nad situací tak velká, jak si představuje a jak naznačuje i její heroizující rámování (na střed, aby dominovala celému záběru a zároveň čněla nad ostatními postavami) a časté záběry její tváře přes celé plátno. Katnissina cesta osobní pomsty je z velké části shora řízeným propagandistickým spektáklem pro masy, v podstatě dalším ročníkem Hladových her, s troskami Kapitolu coby novou arénou. Iluze svobodné volby a boje za spravedlivou věc není zničena tak důsledně, jak sliboval předchozí díl, ale film pořád jde o sympaticky netuctovou pobídku k zamyšlení nad velkovýrobou popkulturních rebelů, jimž uniká, že nebojují proti systému, ale v rámci něj. 75% (27.11.2015)

50% Je sympatické, že to chce pôsobiť zodpovednejšie a miestami aj dospelejšie. Lenže film nemá švih ani zaujímavý vizuál (ako mali prvé dve časti). K záveru sa konečne začnú diať nejaké zaujímavejšie veci, ale aj tak ma stále žralo, ako skvelo sa dalo s témou politiky, zrady a intríg pracovať a pritom sa vyhnúť naivite. Samotný koniec filmu (a dúfajme aj celej série) je vyslovene otravný. Prekvapivo absolútne neprekvapivý film... (21.11.2016)