Amazing Spider-Man 2

Čert vyletěl z elektřiny, bez klobouku bos. Spiderman natloukl mu nos. Druhý díl, který je vlastně pátý či šestý... ty vado, už to ani nestíhám počítat, kolikrát musí natočit homohrátky toho poštípaného kluka. Druhý díl, kde se velmi zdlouhavě prožvaníme až k osvobozujícím titulkům, díl, kde uvidíme spíďáka několikrát poctivě plakat, vrhnout několik spermoidních vláken po místním kostele a nakonec happy hour s výlítnutejma pojistkama. Jo, málem bych zapomněl, do toho ještě Gobelín, k jehož třem akčním minutám slávy musel jsem já vyslechnout dvě hodiny bezobsažných žvástů o jeho mrtvým fotrovi. A do toho všeho ještě ta užvaněná blonďatá neherečka. To bylo moc i na starýho Segrouše. (30.07.2014)

Emoce překonávají rozum, vztek na všechno kolem přebíjí některé lidštější pocity a někde v nitru kutá ona neodbytná touha po bližším poznání sebe sama a vlastního původu. Psal jsem to u předchozího dílu, napíšu to i teď – a snad naposledy. Raimiho verze byla moc fajn, ale je to právě Webbův osobní přístup a scénáristická velikost, která z Úžasného Pavouka dělá nezapomenutelnou sérii. I ve chvíli, kdy pro všechny kolem bude Electrická rapsodie jen zaměnitelným letním akčňákem, já si vzpomenu na mnohem víc. Na Emmu Stone, která ubrala z vlastního sassy přístupu a konečně je pravou a nefalšovanou Gwen Stacy. Na nervózně gradovanou Harryho linku, která i na menším prostoru způsobuje těžký mráz v zádech. A v první řadě na zase o něco dospělejšího Andrewa, který levou zadní zvládá jak skákajícího červenomodrého hláškaře, tak rozervaného rozcuchance, který hledá pomoc u svých blízkých. V kombinaci s prvním dílem dokonale opojný zážitek, kterému v cestě k jedinečné trilogii zabránila jen nenažranost šéfů Sony. Ohromná škoda, kvůli které veškeré připravování půdy pro další dobrodružství vyznívá zoufale naprázdno. Což je vzhledem k síle příběhu o vzestupu mladého samotáře k cestě hrdiny tak moc k naštvání, že moje navztekané argumenty vzaly za své až o nějaký ten měsíc později, kdy se místo x-tého restartu Pavouk vrátil zpátky k Marvelu. Jak si vedl mezi zaběhnutými Avengery, zůstává už ale jiným příběhem. (05.07.2014)

Když půjdeme do důsledku, tak jde pořád o intimní romanci dvou teenagerů, jimž osud příliš nepřál. Oproti jedničce řeší zásadnější životní rozhodnutí, která mohou ovlivnit nejen jejich budoucí život. V tom byla jednička a je i dvojka nejsilnější. Pak tu máme dvě vedlejší linie, kde v každé z nich jde o nenaplněné přátelství - obě spojuje postava Petera Parkera (Harry Osborn/Zelený Goblin), resp. Spider-Mana (Max Dillon/Electro), přičemž všechny tři linie (a vlastně i Parkerova čtvrtá o jeho rodičích, resp. o otci) se sbíhají v OsCorpu. Celé mi to přijde přehledně odvyprávěné a směrem do třetího dílu solidně vykopnuté, proto se se zdejším docela nízkým hodnocením příliš neztotožňuji. (15.09.2014)

Težko říct, co to bylo. Ale k filmu to teda mělo sakra daleko. Jestli někdo považuje přes 2 hodiny nesmyslnýho a na sebe tupě, bez struktury naházenýho hnoje za film a ještě k tomu dobrou zábavu, tak mu trochu závidím. Já se chtěl u Kafky (a vůbec všech "sofistikovaných" metafor a pomrknutí), nekončícího střídání nálad a hlavně u čehokoliv s lobotomizovaným Garfieldem zabít. Což, pravda, bylo skoro furt. P.S.: Akce je přehledná? Who cares, když je vystavěná na totální demenci toho, co by se po vypáčení obou očí a mozku dalo nazvat "děj". (23.04.2014)

AMAZING SPIDER-MAN 2 si povýšenecké odsouzení, založené na srovnání s předchozími i očekávanými superhrdinskými dobrodružstvími, nezaslouží. Přece jenom je určen pro o něco mladší publikum a svým odklonem od poetiky temných komiksových adaptací dostatečně vyčnívá z daného produkčního cyklu. Neznamená to ale, že právě proto by měl být brán na lehkou váhu, protože je překvapivě vypravěčsky i významově nápaditý, aniž by pozbýval soudržnosti. Více v recenzi. (29.04.2014)