Amazing Spider-Man 2

AMAZING SPIDER-MAN 2 si povýšenecké odsouzení, založené na srovnání s předchozími i očekávanými superhrdinskými dobrodružstvími, nezaslouží. Přece jenom je určen pro o něco mladší publikum a svým odklonem od poetiky temných komiksových adaptací dostatečně vyčnívá z daného produkčního cyklu. Neznamená to ale, že právě proto by měl být brán na lehkou váhu, protože je překvapivě vypravěčsky i významově nápaditý, aniž by pozbýval soudržnosti. Více v recenzi. (29.04.2014)

Nevím, nevím jestli bych na tohle zvládnul koukat v kině. Myslím že druhým dílem Marc Webb na nějakou dobu odstřelil odhodlání studia vystavět kolem Petera Parkera univerzum, které má například Marvel v Avengers. Druhý díl působí vlastně jako takový špatný vtip, opět se zde najdou některé solidní scény, ale celé to drží při sobě asi jako suchý písek. Nevím kde všude začít s kritikou. Romantická linka po většinu filmu nefunguje. Komiksová linka kdy proti Spíďovi vlastně stojí dohromady 3 padouši také ne. Kde je charisma, které měl Octopus, kde je zlomený Sandman, kde je přemotivovaný Green Goblin. Uznávám nakonec právě mladší verze Goblina tady trošku zachrání akční složku, přecejen souboj ve věži není zase tolik špatný a má i "překvapivé" a silně natočené vyústění. Po většinu času se plká, konspirační téma mě moc nebere a tajemná kabela ve skříni je mě ukradená. Můj názor je takový že třetí díl by v současné chvíli tenhle Teen Spidey nerozdýchal. Bude to chtít setsakramensky kvalitní příběh anebo začít za 10 let zase od píky a určitě bez Marca Webba. 50% (06.08.2014)

Emoce překonávají rozum, vztek na všechno kolem přebíjí některé lidštější pocity a někde v nitru kutá ona neodbytná touha po bližším poznání sebe sama a vlastního původu. Psal jsem to u předchozího dílu, napíšu to i teď – a snad naposledy. Raimiho verze byla moc fajn, ale je to právě Webbův osobní přístup a scénáristická velikost, která z Úžasného Pavouka dělá nezapomenutelnou sérii. I ve chvíli, kdy pro všechny kolem bude Electrická rapsodie jen zaměnitelným letním akčňákem, já si vzpomenu na mnohem víc. Na Emmu Stone, která ubrala z vlastního sassy přístupu a konečně je pravou a nefalšovanou Gwen Stacy. Na nervózně gradovanou Harryho linku, která i na menším prostoru způsobuje těžký mráz v zádech. A v první řadě na zase o něco dospělejšího Andrewa, který levou zadní zvládá jak skákajícího červenomodrého hláškaře, tak rozervaného rozcuchance, který hledá pomoc u svých blízkých. V kombinaci s prvním dílem dokonale opojný zážitek, kterému v cestě k jedinečné trilogii zabránila jen nenažranost šéfů Sony. Ohromná škoda, kvůli které veškeré připravování půdy pro další dobrodružství vyznívá zoufale naprázdno. Což je vzhledem k síle příběhu o vzestupu mladého samotáře k cestě hrdiny tak moc k naštvání, že moje navztekané argumenty vzaly za své až o nějaký ten měsíc později, kdy se místo x-tého restartu Pavouk vrátil zpátky k Marvelu. Jak si vedl mezi zaběhnutými Avengery, zůstává už ale jiným příběhem. (05.07.2014)

// Namyšlenost prvního filmu je pryč, nejhezčí pár tehdejšího Hollywoodu zpátky a Webb poprvé servíruje akci, která je hodna toho Amazing v názvu filmu. Záporáci jsou sice pořád strašně mimo, stejně jako studio, které si hrozně chtělo postavit základy pro Sinister Six a tomu filmu tím de facto podepisuje ortel smrti, leccos ale tentokrát zachraňují Zimmer s Pharrellem a zatraceně osudové finále ve věži, ze kterého mi běhá mráz po zádech doteď. Navíc to vylepšuje dojem z otřesné jedničky, což bylo to poslední, co jsem tehdy v kině čekal. Za mě výrazné zlepšení a trochu zklamání, že Garfield nedostal alespoň ještě jednu šanci. Naštěstí to pro všechny vyšlo tím nejlepším možným způsobem. (: (28.06.2019)

Jednička si ujížděla na hormonech, dvojka už přijímá fakt, že musí postavu něčemu zásadnějšímu vystavit (smrt, zodpovědnost, samota) a nějak ji rozvíjet a problematizovat. Bohužel se dostavuje syndrom mlácení prázdné slámy s výrazem sedláka, kterému pomřel skot. Ta klišé a milostné zvraty jsou natolik pitomé, že i nonšalantní Webb ztrácí grácii a celé to připomíná slabé moralistní momenty Raimiho trilogie. Zároveň pokračuje určitá nesoudržnost mezi pubertálně odpoutanými eskapádami v oblacích a celkem drsnými momenty (úvodní scéna bezmála nolanovsky kontaktní a dunivá) / snahou komplexněji motivovat padouchy. Není to nic, v čem by Spidey vynikal, takže přesně, jak už zde zaznělo - akce výtečná, nápaditá, spojnice mezi tím krapet jalové. Pořád nic, co by mě uráželo, ale už nic, co bych sledoval se zvýšenou pozorností a náklonností. (24.04.2014)