Da Vinciho démoni

První seriál z historického prostředí s reálnými postavami, který je asi stejně historicky přesný jako já jsem gay, a je mi to naprosto u prdele! Celý průběh první řady je skutečným oříškem, hrou seriálu s divákem, kdo koho odchytí a ošuká. Vůbec se nedivím, že pilot a rovnou prvních sedm dílů polovinu diváků odradilo, protože to zkrátka občas bylo až moc naivní a evokovalo to pouze fakt, že bisexuální feťák Leonardo vyřeší absolutně každý problém, který daný díl přinese nějakým svým super nereálným nápadem a vynálezem, čímž je příběhu a zápletek konec. Závěr první řady a navozující druhá, to je ale jiný kafe, kterému se těžko hledá přirovnání v současné seriálové tvorbě! Doslova odměna pro diváky, kteří se prokousali až sem, jelikož se zde rozehrává dobrodružná seriálová bomba, která snad nemá obdoby a vývoj některých postav o proti první řadě je monstrózní. V seriálu je chytře skloubené fantasy, historické momenty, vědomosti, komedie, rodové bojůvky, spiknutí, prcání, zkrátka taková Hra o trůny, ve které se něco děje. Seriál má navíc punc renesančně-ateistického směru, kdy je Vatikán a křesťanství vyobrazeno primitivně, mocichtivě a zpátečnicky (historicky přesně) a Da Pinči je naopak ukázkový racionální ateista z 21. století. No, seriál jsem apaticky ošoustával, postupně vstřebával mnou nenáviděné prvky a nyní jsem to já, kdo dostává čočku do čokodíry! S01: 70%, S02: 90%, S03: 40% (23.04.2014)

Pilot nám zatím ukázal Da Vinciho jako smažku a obouruč šermíře s nadáním spíše pro kouzla, který jako dospělý jinoch dělá stále kejkle ve Verrocchiově dílně...Taková pohádková renesanční verze Merlina, co v mládí zabloudil k madoně ve skalách, potřeboval by psychoanalýzu a rovnou by se vrhl na portrét medicejské milenky...Co by jeden čekal od Goyera, který má na svědomí dubový kolík do srdce třetího Blada...A nemusíte být ani kunsthistorik...Více vidět a vědět netřeba... (14.04.2013)

Mou srdeční záležitostí byla a vždy bude Itálie, konkrétně Florencie 14.století. Už je to nějaký rok, co jsem přilnul k této době. Mladý Leonardo si svým důvtipem, drzostí, ale i velmi bystrým a tzv. renezancí, dokáže vypořádat s mnoha nástrahami a intrikami, které jsou namířené buď na jeho, nebo jeho blízké. Kdo chce naplno pochopit, co je to pojem "renezanční člověk", neměl by zahálet. Podoba města a kostýmy jsou skvostné. Snad přijde i 3.série. (07.12.2014)

Na začátku by se slušelo napsat, že jakákoliv podobnost s reálnou postavou Leonarda da Vinci má do věrohodnosti hodně daleko. Historická fikce je honosná fantasy pohádka vyvažovaná skvělostí digitálních efektů a nadupaná spoustou akčních scén. Jak vidno, Leonardo da Vinci zde vyniká mužným šarmem a srdcervoucím story à la Hollywood. Jinými slovy, je to takový chytlavý fajn guláš fiktivních ingrediencí v proměnlivém tempu, nicméně jednoznačně řemeslně na výši. Tak producenti tu opravdu na ničem nešetřili. (06.09.2014)

1. série - 90% - David Goyer měl sen, ve kterém se mu zjevil renesanční temný rytíř, a k mému nemalému překvapení se tahle vize probouzí k plnému životu. Italský svět rozkvétá s každou další epizodou a díky atmosféře uchvacujícího mystična, dokonale charismatickému Tomovi Rileymu nebo příjemně slizkému Blakeovi Ritsonovi je radost rozkrývat všechny rébusy nebo zkoušet vynálezy, na které lidstvo dosud není připraveno. 2. série - 90% - Rafinovanější než by se při všech dějových veletočích, slibovaných nepřátelích, neviditelných spojencích a nových lokacích mohlo zdát. Scénáře si s historií hrají tak obratně, že pevně zafixované body dějin jen opatrně podemelou, zasadí divákovi do hlavy pár pochybností a v kombinaci s dialogovým třením Leonarda s Riariem vytváří dokonalou cestu plnou dobrodružství, mořské soli, pralesního vlhka a příjemného mrazení v zádech. Maximálnímu hodnocení brání snad jen trochu uspěchané finále a fakt, že šokující pointa posledních minut mi přišla očividná už nějakou dobu zpátky a nejsem si jistý, jestli právě takový zvrat chci v dosud zcela neotřelém seriálu vidět. 3. série - 90% - Po dvě epizody se bortí tajemný háv dosavadního vyprávění a démoni hlavního hrdiny dostávají čistě válečné obrysy - aby se obratem všechno vrátilo do starých kolejí plných vizí, snů, předurčení a mystiky. Bohudík. Houstnoucí třenice s Labyrintem je mi totiž daleko bližší a na každém kroku je cítit, že Leovo poslání se chýlí ke svému konci. A je to konec občas bolestivý, občas překvapivě zábavný (úžasná linka se Sophií), ale hlavně osudový a rozechvívající přesně tak, jak si majitel nejnadanější mysli své doby zaslouží. Svět dávné Florencie pro mě zůstává světem opojně magickým, ale o to víc si ho vážím za to, jak upřímně si v něm všichni přátelé, nepřátelé i lásky hlavního hrdiny hledají své místo na světě. A právě to je někdy ta nejtěžší věda. (08.06.2013)