Nezapomenutelné prázdniny

Každý nesmělý kluk se jednou zmátoří a stane se z něj chlap. U někoho, třeba u mě, za to může konkrétní životní období, u někoho jedno místo, u někoho holka. A u Duncana za to mohli lidi, kteří v něm viděli víc než vlastní rodina. A když je jedním z těch lidí Sam Rockwell, opět dokazující, že jednou za pár let je schopen svojí přítomností rozbít jakýkoli film, je hotovo a z Way Way Back je najednou silná pocitovka. Ne snad dokonalá, protože dospělácké trable působí v teenagerovských očích nepatřičně a snad až krutě. Ale u příběhu z Water Wizz nejde o to, co se děje, ale jak se to děje. A tím si mě Naxon s Rashem získali na celé čáře. Napsat totiž scénář a poté, co plánovaní režiséři nemohou zaskočit, si ho i sami takhle jistě natočit jako režijní debut, je totiž frajeřina. Nezdá se mi to tak dávno, co jsem se na filmy o sotva rozpoznatelném vnitřním dospívání díval kvůli tomu, abych v nich našel odpovědi. Dnes na ně koukám a mám chuť hlavním hrdinům poradit, jak na to a říct jim, že jednou bude líp. Naštěstí to nejde a každý na to (snad) přijde sám. (17.07.2015)

Sam Rockwell znovu dokazuje, že patří mezi "one of the best underrated actors." Ten jeho charakter, příhody a hlášky, to je prostě na nějakou cenu!:) Toni Collette si po Malé Miss Sunshine opět střihla matku od dětí. A i v tomto snímku je jejím synem dospívající chlapec, který má dost problémů vyrovnat se se svou existencí a jeho povaha dělá starosti jeho matce i nepravému tatíkovi. Stejně jako Dwayne v Miss Sunshine toho ani Duncan moc nenamluví a raději se drží stranou od všech lidí. Snad jen Steve Carrell ztvárnil zcela jinou postavu. Zatím jsem ho viděla jen v převážně "loserských" rolích, takže jeho změna na nepříjemného a přechytralého chlapa, který navíc není tak úplně čestný, byla pro mě ze začátku docela nezvyk. The Way Way Back je ideálním letním, odpočinkovým filmem, u něhož se chcete zrelaxovat. Navodí Vám příjemné pocity a úsměv na tváři. (26.07.2014)

Letošní nejlepší "prázdninový", případně "coming of age" film. Lepší než Kings of Summer a nastejno, možná i lepší než Mud (s tím má společné temnější tóny). I slzička mi ukápla. Po tomhle nepochybuju, že Steve Carell vážnou polohu ve Foxcatcher zvládne. A Sam Rockwell je král. Král akvaparku. Jedna z nejpohodovějších postav filmového plátna. (20.10.2013)

Nenapadlo by mě, že tenhle film nabídne jednu z nejpříjemnějších rolí, které jsem kdy vůbec viděl. Sam Rockwell si totiž zahrál tak pohodovou postavu, že se prozatím nejblíže přiblížil místnímu uživateli známého jako Enšpígl. Do toho prostředí aquaparku, voda, pohoda a krásné zvednutí nálady kluka, který má na začátku filmu sebevědomí na bodu mrazu, aby následně v závěrečné scéně ukázal, že po chvíli se Samem je vlastně strašně fajn a v pohodě. Příjemný film s pohodovou náladou. Škoda, že při sledování filmu nevylezlo sluníčko z dešťových mraků. Užil bych si to více. (14.09.2014)

Příběh disponuje Owenem, jednou z nejpohodovějších postav v dějinách filmu. Především díky němu filmu naláduju tři hvězdovitý. Všechny scény ve kterých se Owen vyskytuje jsou neskutečně příjemný, pozitivní a zábavný. Owen je fakt velefrajer, mýho typu. Jak se Duncana ujme a tichýmu klukovi, kterej si nechá i od holek líbit prakticky cokoli postupně dolejvá do obličeje úsměv a do života radost je parádní. Ostře to kontrastuje s Duncanovým značně dementím okolím, vyjma Aničky, která má o něj zájem a hraje snad jedinou normální ženskou v celým filmu. Film se žánrově nedá zařadit při nekterých scénách mimo aquapark ti bude Duncana líto, ale jak přijde do Owenova vodního králoství valí se pohoda na všechny strany. Po včerejší (25..6) opakované projekci zvedám s nadšením na 5* ) (14.09.2014)