Závod s časem

Tak bolo to celkom solídne. Skutočne akcia strieda akciu. Hlavne všemožné naháňačky, Občas okrenené nejakým strieľaním a celkom slušným počtom výbuchov. Škoda len, že ma táto autíčkarska akcia až tak veľmi neberie. Ethan solídny. Selena aj s jej prasačím nufáčikom už menej. Ako má to tempo má to gule, ale ja by som radšej aj nejaké bitky a akciu mimo auta. A záver bol dosť hlúpy aj na pomery. Relatívne silné 3*. (14.02.2014)

I přes zjevnou zhovadilost zápletky muselo konstantně akční béčko, kde se vlastně nevyleze z auta, vypadat na papíře jako slibný materiál. Jen by po nadějném úvodu nesměla záhy nasednout otravná přechytralá teenagerka, ďábelská padouchova ústa usrkávající suché Martini by nesměla působit tak trapácky a především by jednotlivé honičky nesměly splynout do monotónní, nezáživné přehlídky poletujících policejních aut. Ale zase jich zničili hodně, to jo, závěrečná naháněná přece jen vystoupila z řady a i ta spolujezdkyně postupně přestala lézt na nervy. (01.07.2014)

Na tenhle film jsem se dost těšil. Mám rád jak thrillery o charizmatických hlasech v telefonu hrajících s hrdinou hru na úkolující kočku a úkolovanou myš (SMRTONOSNÁ PAST 3, TELEFONNÍ BUDKA, HRA O PŘEŽITÍ, 12 KOL, GRAND PIANO...), tak filmy o profi řidičích (DRIVER, DRIVE, BABY DRIVER, WHEELMAN) a taky filmy o sbližování se dvou rozdílných cizinců během jediné dramatické noci (TERMINÁTOR, DRTIČ MOZKů...) a tahle jejich symbióza uzavřená do stísněného prostoru obrněného žihadla mohla být klidně neoriginální, ale přesto slušně zábavnou béčkovou jízdou. Leč to by nesměly být četné honičky nepřehledné, zaměnitelné a soustředěné jen na fetišizování policejních aut poletujících vzduchem a tříštících se o jiná auta sotva se na ně Hawke podívá. A vizuál hojně využívající záběrů z průmyslových kamer a webkamerek by nesměl otravovat laciným lookem, dialogy by nesměly být tak nezáživné a blbé a postava přemoudřelé puberťačky v podání Seleny vpravdě nesnesitelná. (05.01.2014)

Ethan Hawke se naprosto nesmyslně zaprodal týhle ultimátní sračce, která má příběh horší než libovolná hra Need for Speed vydaná po roce 2000. Celý je to o tom, že někdo unese jeho ženu a výměnou dostane nezničitelný Shelby Mustang s kamerama uvnitř i zvenku auta, takže ten zlej padouch (Voightova držka) z toho má vlastní reality show. No a nutí Hawka dělat nějaký píčoviny (jezdit plnou rychlostí o Vánocích v parku, honit se s policajtama ve stylu Kobry 11 atd.). Do toho všeho je tam ještě Selena Gomez jako hackerka s iPadem a černýma nehtama (protože černý nehty jsou známka punku), která tam prudí a pak Hawkovi pomáhá. Přestože padouch (Voightova držka) má na autě namontovaný kamery a mikrofony, tak si nevšimne, že Hawke se Selenou nakonec přestanou poslouchat a zmaří mu plán krádeže harddisků Pornhubu, čímž ho dostanou nečekaně do kouta. Ten film je samozřejmě naprosto debilní i mimo (neexistující) příběh, po technický i logický stránce jakbysmet. Hawke jezdí plnou rychlostí parkem, kluzištěm, po schodech a přesto nesrazí jedinýho člověka. S autem tam bourá stánky, kulisy a podia, skáče ze schodů a po schodech, bourá ostatní auta, jezdí výbuchama a v jedný konkrétní scéně si viditelně urazí zrcátko - přesto o dva záběry později je auto skoro jako nový, včetně novýho zrcátka. Nebo když padouch unese tlustou Selenu - tak ona mu telefonuje a prozrazuje pozici, natáčí to a mluví do kamery, a únosci s ní v autě o tom nevědí. No, ačkoliv se s Malarkeym obvykle +/- shodnu, tentokrát je to krok úplně vedle - adrenalinová honička mě bavila asi prvních 5 minut, potom už to bylo jen jako obrázková knížka s jednorožcem, kterou dostal Homer Simpson od svý dcery k narozeninám - je to hezký, Lízo, ale už jsem to viděl. Koho by bavilo 80 minut jíst furt dokola krupicovou kaši. (08.11.2016)

Tohle prapodivně vystavěné - a nebýt autobusů Student Agency, tak i nelítostně zapomenuté - béčko je něčím bez nadsázky výjimečné. Nepodařilo se mi totiž do dnešního dne objevit celovečerní film s brutálnější kanonádou střihů: s více než 3,25 tisíci záběrů na ca. 80 minut stopáže střihá Getaway průměrně každých 1,5 sekundy! (A to má v samém závěru jeden velmi dlouhý záběr, takže je ve skutečnosti ještě rychlejší.) Jakkoli by podobná poznámka mohla znít dost sarkasticky, fakticky vzato jde o důvod k obdivu, protože navzdory výše řečenému si zachovává sled rychle nastříhaných obrazů dostatečnou kontinuitu, aby se divák prostorově neztrácel. Dosahuje toho jednoduše tím, že opakuje několik relativně snadno osvojitelných střihových vzorů (padouch u počítače / hrdina v autě; hrdina v autě / hrdinka v autě; několik kamer vně auta), protože na skutečně globální pokrytí akce z různých úhlů měli tvůrci zjevně málo kamer. Střihovou kanonádu navíc mnohde vytvářejí dost uměle střihy po ose, když se z nájezdu a odjezdu kamery/transforkace tam a zpět odstraní několik desítek okýnek. Tak či onak, z hlediska porozumění některým stylovým postupům akčního či automobilového filmu stojí Závod z časem za analytickou pozornost. Škoda, že vypravěčsky je tak ubíjející... s nepříjemně exaltovanými herci. (01.08.2016)