Osmý den

Napíšem asi E - Mail, Belgičanovi, Jacovi van Dormaelovi, aby nakrúcal trochu častejšie, a nie raz, trebárs za 5 - 6 rokov, lebo je to veľká škoda, takto mrhať potenciálom, všetky jeho snímky, ktoré som videl, sú maximálne strhujúce, za 5 hviezdičiek, a mám dojem, že dvojica pozoruhodných hercov ( pričom jeden z nich, je hendikepovaný ) - Auteuil s Pascalom Duquenneom, predvádzajú tak prekrásne emocionálne herecké výkony, že pochybujem, že im môže niekto konkurovať v 90. rokoch vo francúzskom filme, réžia Dormaela, je fascinujúca, neuveriteľné, čo dokáže tento človek predostrieť na stôl na poli dvoch filmových hodín, kde sa toho udeje toľko, že by som chcel, aby to ešte neskončilo. Slzné kanáliky mi pracovali na plné obrátky, to sa nestáva často. Zbytočnosť rozvádzať dej snímku, to treba skrátka a jednoducho, vidieť, ale podotýkam, že J-E-D-I-N-E v pôvodnom znení, dabing by zrejme pokazil výsledný dojem !!! (16.06.2016)

Tráva pláče, když ji sekáte – proto ji musíte hladit. To a spousta dalších kamínků malých moudrostí je v tomhle milém malém filmu. Filmy o tom, co všechno nám „normálním“ mohou mentálně postižení dát, bývají těžce kapesníčkové, na druhou stranu je asi potřeba občas si ve světě plném „in“ ujasnit, kdo je tady vlastně „out“. (26.06.2019)

Nejako zvláštne to prešlo mimo mňa. Násilné tlačenie na city, nereálne situácie a veľmi premyslené a priehľadné ťahy scenára vo mne vzbudzovali skôr znechutenie ako obdiv, či súcit. Prenikavá čistota duše, pravdivosť, jednoduchosť, úprimnosť - čo je typické pre takto postihnutých, je podľa mňa v tomto prípade umelo deformované filmovými tvorcami. (03.08.2011)

Tohle téma, dvojice naprosto psychicky odlišných lidí, kteří se zpočátku vůbec nechápou, je velice atraktivní. Skýtá nepřeberné množství nápadů a v dobrých rukou to musí snad vždy dopadnout dobře. Konec konců tu máme Rain Mana a loňské Intouchables, takže je vidět kvalitativní stránka námětu. Osmý den není vyjímkou! Až na pár scén v druhé polovině filmu, které celý film a pouto mezi ústřední dvojkou trošku degradují svojí nereálností a nadsazeností, je to velmi pěkný, příjemný a lidsky úsměvný film. Hlavně díky parádnímu a velice sympatickému Pascalovi to působí velmi upřímě a skutečně. Moc dobré, a i přes veškeré dění a délku stopáže z toho mám pozitivní pocity a George jsem si přímo zamiloval. Osmý den bůh stvořil George. (30.09.2012)

LFŠ 2008 OSMÝ DEN, druhotina Jaco van Dormaela, je přesně ten typ filmů, které nemám rád: okázale humanistické poselství v rámci schémat a klišé, za podpory hereckých výkonů strhávajících na sebe pozornost; jinými slovy - kýč, jemuž senzitivnější jedinci podlehnou, hrající si na umění. Nelze ovšem upřít promyšlenost stylu, kdy každý z ústřední dvojice má svůj způsob záběrování a barevného ladění, a "upřímnost" v případě obsazení Pascala Duquennea, herce opravdu trpícím Dawnovým syndromem. Problém je, že zatímco předchozí TOTO HRDINA měl ve svém středu nespolehlivou hlavní postavu, která si přizpůsobovala film pohledu svému a vyloženě si z diváků utahovala (přiznání ve 3/4 "tento příběh vám vypráví šílenec"), OSMÝ DEN je film, který si hlavního hrdinu přizpůsobuje obrazu svému a vytyčené myšlence o chladnosti a neuspokojivosti materiálního způsobu života, do kterého vpadne postižený, ale každý okamžik si užívající "geniální blázen". 6/10 (27.07.2009)