Reklama

Reklama

Když jde o peníze, můžeme se snad všichni domluvit... Mezi oblíbené francouzské komedie osmdesátých let patří snímek režiséra Edouarda Molinara Prachy v prachu, příběh dvou nezaměstnaných mladíků, kteří svou tíživou finanční situaci chtějí řešit vyloupením banky. Protože jsou v tomto směru úplnými amatéry, pečlivě se na přepadení připravují a každý krok promyšleně nacvičují. Ale když přijde na věc, a mají sehrát roli profesionálních gangsterů, chybičky se přece jen vloudí. Ještě, že zajmou tak chápavá a vstřícná rukojmí... Prachy v prachu natočené podle divadelní hry Didiera Kaminky jsou především velice vtipnou šarmantní kriminální komedií, v níž dominují herecké výkony Daniela Auteuile, který v současné době patří mezi francouzské herecké špičky, Gérarda Jugnota a výraznou komediální herečkou Anémone. (Česká televize)

(více)

Recenze (68)

emma53 

všechny recenze uživatele

Taková příjemná francouzská jednohubka na horké odpoledne, která pobaví, potěší a docela mile mě překvapila i hezká muzika. Je to opravdu jen 80 minut a ne těch 100 jak tady píšou, ale podle mě to bylo úplně akorát na tip téhle komedie. Já jsem to chtěla vidět hlavně kvůli mému oblíbenci Danielovi, který si tady zahrál roli lupiče a kdyby to nebylo dabované tak věřím, že bych i tu jednu hvězdu přihodila. Faktem ale je, že o něco starší film s Danielem Nenapravitelní byl přece jen víc vtipnější. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Komedia, která jakoby se dělila na tři části. Zpočátku rozjezd, kde sledujeme společné soužití hlavní dvojice a také jejích marné hledaní uplatnění, což probíhá v takovém poklidném duchu, ale nechybí tomu charakteristika atmosféra francouzských komedií. Pak kratší, ale suverénně nejlepší část filmu o přípravě loupeže a přehrávání přepadení, při kterém jsem se fakt dost pobavil. A pak hlavní motiv přepadení banky, kde si z lupičů nikdo z personálu nic nedělá a všichni se postupně přidají na jejich stranu. Což je sám o sobě dobrý absurdní nápad, který mě zpočátku překvapil, ale když už vyšel najevo, začalo to být trochu průhledné a některé věci pak už byly trochu přehnané nebo předvídatelné namísto vtipnějsich dialogů, které tam byly, ale postupně jich nejak ubývalo a závěr už mě tolik nebavil. I tak jako docela dobrá blbinka na jedno zhlédnutí, ve které jsou sice některé vedlejší postavy (až na skvělého komisaře posedlého střílením) trochu debilní, ale celé to táhne celkem sehraná havní dvojka, kdy především Jugnot se vyřadil. ()

Reklama

vesper001 

všechny recenze uživatele

První půlhodinu postavy jen bezradně tápou ode zdi ke zdi a nic zajímavého ani zvlášť zábavného se neděje (i když pánové to asi uvidí jinak ;). Ale ve chvíli, kdy Sam s Paulem ukují mazaný plán na velkou bankovní loupež, se začnete smát, a nepřestanete ani po titulcích. Lupiči-amatéři sice zločinnou akci pečlivě nacvičí („Žádnou paniku!“ „Proč žádnou paniku?!“) a v po zuby se (v hračkářství) vyzbrojí, záměr sbalit prachy a vypadnout se ale nakonec vyvine hodně překvapivě. Vedle Daniela Auteuila se mi líbil François Perrot v charakteristické roli uhlazeného ředitele a především a hlavně Georges Géret jako maniakální komisař Bouvard s rozkošnou zálibou střílet na všechno, co se hýbe. :) ()

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Možné Spoilery. Lehce nadprůměrná komedie (3-4*, to debilní rozhraní, kdy se nikdy nedokážu rozhodnout, kam se přiklonit) s vtípky, které pobaví. Ty paradoxy tam mě dostávaly... aneb do bankovní loupeže se zapojí i sami rukojmí a všichni včetně policejního komisaře z toho vyjdou s prachama a otevřou si hotel na Kanárských ostrovech... luxus... takovou loupež kdybych uměla naplánovat a policie byla tak mimo, tak bych do toho šla:D Ale rukojmí, která jim řekne, co všeckomají dělat, aby to bylo co nejrychleji a nejvíc z toho dostali je nejlepší. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Francouzi loupeže v komediálním pojetí prostě umí. Ať už je v hlavní roli Belmondo, Depardieu s Richardem, nebo Renem, či trojka Bernard Blier, Michel Serrault, Jean Lefebvre ve velké záchodové loupeži, je v tom spousta vtipu a nápaditosti. Prachy v prachu za zmiňovanými kousky nijak zvlášť nezaostávají, byť stejně jako většina tuzemských diváků, ani já neřadím Auteuila s Jugnotem mezi top herce zlaté éry francouzské kinematografie. Asi i neprávem, ale tak to je. Ta špetka charisma, která jim v mých očích chyběla, byla dorovnána velmi dobrým dabingem, takže mi vůbec nic nebránilo bavit se tréninkem přepadení i podvratnými dialogy v bance. Zmiňovaný sociální přesah je v tomto případě vcelku kontroverzní, protože ospravedlňuje a vlastně oslavuje lupiče, jakožto oběti nezaměstnanosti. Ale je to komedie, tak jaképak moralizování a rozbory. Jako bonus se diváci pokochají výstavními ňadry krásných žen...to už dnes bývá jen velmi málo k vidění, obvzlášť když je evidentní, že jde o scény z pohledu příběhu zcela zbytečné. Takže suma sumárum, Prachy v prachu jsou ideální volbou, pokud si chcete odpočinout od dnešní upjaté, wokeshitismem spoutané, často vtipuprosté a tuctové kinematografie. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (3)

  • Režisér Édouard Molinaro si ve filmu, jak je jeho zvykem, střihl cameo – můžeme ho zahlédnout coby prodavače novin. (Komiks)
  • Jeden z policejních odstřelovačů při přepadení banky nemá v odstřelovací pušce zásobník. (JohnSmith)

Reklama

Reklama