Zvrácený

"Od pointy k začátku, hloupě točit, pozpátku?" Sorry, ale mě to chladným nechalo. Cesta k mé empatii vede přes "dostat mě na plátno". Představit mi postavy, získat mě pro některou z nich, abych pak mohl zažívat nějaké ty emoce. A ne že hned na začátku režisér začne komusi za cosi sprostě nadávat, mlátit ho s gustem hasičákem do hlavy a chtít po mě, abych se nějak citově angažoval, když mi nedal šanci vytvořit si k jakékoli postavě jakýkoli vztah. Zdařilý a výstižný komentář (ostatně jako téměř vždy) má Gilmour93, až na to, že ta jeho pětihvězdičková vize obráceného zažívacího procesu, od záchodové mísy až po jícen a chuťové buňky na jazyku mě zneklidnila (zvedla mi kufr) víc, než celý Gaspar Noé a jeho antidivácký, imho jen na šokující efekt natočený revenge before rape experiment. (17.01.2013)

No, tak jsem absolvoval další film "pozpátku" a mé dojmy jsou poněkud, ehm, rozpolcené. Pár pozitivních věcí na Zvráceném je - snaha o syrovou reálnost (byť místy to působí až přehnaně), zajímavá hudba a uvěřitelné herecké výkony. Zápletka není sama o sobě nijak extra zajímavá, proto ji režisér ozvláštnil obrácením děje a hlavně v úvodu filmu (a na konci děje) opravdu zběsilou prací s kamerou. Ta rotující kamera ve mně zanechala bohužel hlubší dojem, než zmíněná syrovost i výborní herci. Ještě teď se mi z ní točí hlava... (04.11.2007)

Tak na tohle fakt nemám. Většinou se u násilných scén směju:), ale tohle mi fakt moc legrační nepřišlo:( Ale i tak je opravdu odporná scéna znásilnění paradoxně to nejzajímavější na celém filmu. Zbytek je dost velká nuda a kamera je tak zmatená, že nemáte představu, co se tam vlastně děje. Každopádně, pokud to opravdu chcete vidět, nechoďte na to po obědě...........Myslím, že něco podobného bych dokázal natočit taky. Stačí si půjčit kameru (mohl bych ji držet třeba vzhůru nohama, abych na sebe víc upozornil) a natočit něco o tom, jak nějaký chlápek znásilní, zabije, upeče a sežere třeba desetiletou školačku nebo sousedovic psa, přidal bych pár rozmazaných záběrů ucpaného záchodu, abych to natáhl na celovečerní délku, a až by můj film vzbudil rozruch, jen bych tvrdil, že jde o mnohovrstevnaté podobenství nastavující zrcadlo postmoderní společnosti, a že každý, kdo to nechápe, je vůl, a pobaveně bych sledoval, jak to všichni papouškují dál a považují mě za velkého umělce. A pak už bych se jen smál, až bych se za břicho popadal..... (25.04.2003)

Na konci zůstává hecování diváků na téma "kdo neodtrhl zrak" a očividná otázka, zda by film měl být do extrému hnanou zkouškou otrlosti. Za mě rozhodně ne a tím pádem nevím, proč Noé natočil takový přehled krutosti, nevím, co jím chtěl říct a vůbec se mi nelíbí to, jakým způsobem se snaží odlišit od středního proudu. S podivem pak je, že i přes negativní přístup k divákovi se scénář snaží na několika momentech sáhnout lidem do duše. Zvrácený je o sugestivitě a o tom, že podobné výjevy jinde neuvidíte. I přes samoúčelnost převráceného postupu vyprávění uznávám jistou kvalitu, konkrétnost formy a nezaměnitelnost. Až se ale jednou bude hlasovat o zásadovosti tohoto počinu, nepočítejte se mnou. (22.03.2006)

Hodne experimentálny film. Otázka je či správnym smerom. Proti zobrazovaniu násilia nemám žiadne výhrady a aj tu to IMHO bolo ešte v norme. Čo mi veľmi vadilo bola tá rozčuľujúca krútiaca sa kamera, bez ktorej by som možno šiel aj vyššie. Civilný prejav ústrednej trojice presne sadol do scén v ktorých boli ešte šťastní a rozzúreného Cassela by som teda nechcel stretnúť (aj keby to iba hral). A slovami jednej z postáv Monika Bellucci je "estetický zážitok", najmä v posledných momentoch filmu, keď leží na deke na zelenej tráve. Irreversible je dielko, ktoré olen tak z pamäti nevymažete, ale žiaden strach, čas predsa všetko zničí. 7/10 (28.11.2005)