Bratrstvo vlků - Hon na bestii

Tenhle film je jasným důkazem, že točit filmy podle stejného systému, který použili pejsek s kočičkou při pečení dortu, se nevyplácí. A je to škoda, protože bez atmosféry a svébytného půvabu určitě není. Jen ta kombinace Posledního Mohykána, Kung-fu, Akt X, Psa baskervillského, Krásky a zvířete, Nebezpečných známostí, Spiknutí a kdovíčehoještě je nestravitelná sama o sobě, natož zasazená do Francie 18. století. Ale nemůžu tvrdit, že bych čas strávený sledováním pronásledování tajemné bestie považovala za ztracený, i když poselství "největší bestií je člověk" už je poněkud obehrané, jakkoli je pravdivé. (05.07.2007)

Film nabírá obrátky jako hladina rtuti teploměru ve vroucí vodě, ale skončí, jakobyste tentýž teploměr hodili do ledové lázně...jinak řečeno po slušné první půlce přijde dementní konec, který mě zchladil jako zvonící mobil při milostné předehře. Kdyby se jen Gans nesnažil natočit populární cool-move-fight koláž, vyšla by z toho slušná věc. Vnady Monicy Belluci pospravily pošramocený zážitek, ale závěrečné hatatitla rozuzlení je prachsprostá hrůza. Na ja, shade. PS: Design bestie je nic moc, doufám, že si ji vzali na leasing. (04.10.2008)

V soutěži o nejzpackanější námět vyhrává Gans preparovanou vlčí mordu. Smutné je, že proto, jak ten film dokáže být místy napínavý a dobře postavený, není zase na jiných místech patřičně vtipný. To střídání potrhlé akční roviny s potemnělým dramatem o přicházející změně řádu se prostě mydlí jak ožralí štamgasti laciné hamburské krčmy. Chtělo to méně kung-fu, méně Vinnetoua a více zkažené mondénnosti, jakou do filmu vnáší reálie a skvostný Cassel. Nápad se mi zdá brilantní, zpracování přepálené jako laciný hambáč u stánku. (10.02.2011)

Bratrstvo vlků je druh francouzského velkofilmu, který se snaží barvitostí děje, exteriéry a akčními prvky přiblížit zámořským blockbusterům a celkem slušně se mu to daří. Je nutné vyzdvihnout výbornou kameru, dynamickou akci, romantické exteriéry a slušné triky. Co pokulhává, je scénář, který se zjevně příliš nezabývá logikou děje na plátně a celou řadou podstatných detailů. Indián se svým evropským přítelem používají východoasijské bojové umění a obluda na plátně je spíš průnikem z jiného žánru. Nicméně se na to celé kouká slušně a divák se ani na chvíli nenudí. Celkový dojem: 50 %. (13.06.2006)

"Co to tu vyje, krev mi to pije? Z křovíčka bafne, za prdel rafne... Není to vlkodlak, na nějž se píská... je to jen čuba, baskervillská." Ježkovy oči! Když podivnému kříženci vlkodlaka s ježkem naskáčou mezi bodliny a do falešného, vypelichaného kožichu, místo blech psích jen politické breberky a pletichářské štěnice, a pak mu tam místo hryzání jen intrikaří ve jménu krále, stojí to strašení za starou belu. Škoda, protože zpočátku jsem si užíval, hon i štvanici. Pak se to ale zvrhlo, v politickou polízanici, naše čuba ježkovitá stáhla ocas a zalezla do boudy. Takže já teď, spolu se zmatenými kynology (jaká že rasa nás vlastně hryzala), vztekle a nešťastně vyju: Strčte si tu bezzubou politiku laskavě do... šuplíku, já jsem chtěl zuby! (20.07.2020)