Režie:
Andrej TarkovskijKamera:
Vadim JusovHudba:
Vjačeslav OvčinnikovHrají:
Anatolij Solonicyn, Nikolaj Griňko, Bolot Bejšenalijev, Nikolaj Burljajev, Jurij Nikulin, Rolan Bykov, Dmitrij Orlovskij, Michail Kononov (více)Obsahy(1)
Sovětské drama z roku 1966 je historický životopisný film od režiséra Andreje Tarkovského, na jehož scénáři se podílel také Andrej Končalovskij. Snímek, který je volně inspirován životem Andreje Rubleva, slavného ruského malíře ikon z patnáctého století, usiluje o vykreslení realistického portrétu středověkého Ruska. Tarkovskij se v něm snaží představit umělce jako historickou postavu a křesťanství jako axiom ruské historické identity v bouřlivém období ruských dějin, jež nakonec vyústilo v nástup carského režimu. Film pokrývá témata, jako jsou umělecká svoboda, náboženství, politická nejednoznačnost, sebevzdělávání a nezničitelná tvořivá energie v rámci represivního režimu. Kvůli nim byl v oficiálně ateistickém a autoritářském Sovětském svazu po dvě desetiletí cenzurován. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (253)
Vedel som do čoho idem a toto vedomie mi celý prežitok nijako neuľahčilo. Zmieril som sa s tým, že Andrej Tarkovskij je významný režisér a Andrej Rubľov je asi jeho najvýznamnejší film. Nefalšovane som sa snažil nenudiť pri siahodlhých záberoch a málo obsažných dialógoch. Nepodarilo sa. Ani môj minimálny záujem o historické filmy sa mi nepodarilo zmeniť. A tak z celého filmu mi ostal iba pocit, že Tarkovskij je dobrý filmový režisér, že veľmi dobre vedel, čo a ako chce nakrútiť a pravdepodobne sa mu to aj podarilo. Problém spočíva v tom, že som jeho myslenie a výtvarné vyjadrovanie nedokázal vnímať a chápať. Ale na rozdiel od iných užívateľov nemám pocit viny, ani menejcennosti. Proste sme si s Tarkovským nesadli. To sa stáva. ()
Teraz budem za magora, ktorý nemá pochopenie pre vrcholy svetovej kinematografie. Ráčte ale registrovať, že jeden z Tarkovského filmov figuruje v mojej TOP 10, takže možno až taký magor nie som. Ak niekto nakrúti obrazy zo starej Rusi, film by sa mal volať "Obrazy zo starej Rusi" (alebo tak nejak) a nie "Andrej Rubľov". Ak niekto nakrúti film s Andrejom Rubľovom ako hlavnou postavou, očakávam väčšiu koncentráciu na tvorivú osobnosť maliara. Geniálny tvorca ikony starozákonnej Trojice je u Tarkovského postavou, ktorá konverzuje o všeličom možnom, len nie o umení, jeho charaktere a tajomstvách (asi to je na filme geniálne) a často sa dostáva do kontaktu s ľuďmi a udalosťami, u ktorých prakticky nemožno triezvo konštatovať, že relevantnou mierou ovplyvnili myslenie a tvorbu titulného umelca. Pohania, Tatári a zvonolejár určite ľahko vyprovokujú kresťanského umelca ku kresťanskému dielu, ale pre umelca Rubľovových kvalít to nestačí. Viem si predstaviť čo, ale ja sa na remake nechystám. ()
Rusko zubožené tatarskou (mongolskou) okupací, o které se málo ví a ještě méně píše. Rusko, které zachránilo podruhé v novodobých dějinách Evropu před dechristianizací. Rusko, které svým "pomoskovštěním" postupně sílí. Rusko Andreje Rubljova. Rusko ikon a naděje. Rusko snímané bezděčnou kamerou a jakoby nezúčastněnou režií. Sovětský svaz Andreje Tarkovského, stále ještě doufajícího v zbytky chruščovovské "otěpelji". Tání, které mrzne. Naděje, která neumírá. Zážitek, na který se nezapomíná. Oslava rychlé pomalosti a hbité myšlenky. ()
Dle samotného názvu a faktu, že titulní hrdina je skutečnou postavou, jsem od tohoto filmu očekával víceméně tradiční životopis, o to více jsem byl překvapen při zjištění, že sám Andrej Rublev během epizodického vyprávění často opouští centrum dění. Samotnému malování – tedy řemeslu, které ho proslavilo – je taktéž věnováno méně prostoru, než bych očekával, nemluvě o tom, že vyjma závěrečných titulků je celý film černobílý, což vzhledem k umění, ve kterém je důležitý poměr barev, velmi nezvyklé. Právě až v oněch titulcích má divák konečně možnost spatřit Rublevovo dílo ve vší své kráse. Navzdory (nebo právě díky) nenaplnění mých diváckých představ považuji Andreje Rubleva za vynikající dílo. Tarkovského režie je již tradičně přímo hypnotický a pro mne osobně představuje nejpůsobivější scénu "šašek na dešti". ()
Jsou "historické" a historické filmy, jedny točí Ridley Scott a jeho paběrkovatelé, druhé Vláčil, Tarkovskij a jim podobní. Ty první představují scifi a jsou oblíbené. Ty druhé miluju já. Rublev je náročný film, který mě téměř absolutně uchvátil. Tarkovskij dokazuje, že film není jen o ději (protože tady se toho moc neděje), film. tricích, ale že se dá zfilmovat i slovo, resp. slova. Nebo jinak - tenhle film je zfilmovaná modlitba, jedna dlouhá modlitba Tarkovského k Bohu. Výsostné herecké obsazení vykresluje skutečné charaktery, ponuré Rusko vytváří tu pravou středověkou atmosféru. A závěrečná velmi dlouhá scéna odlévání zvonu, hmmm >> nepotřebuje komentář, to se zkrátka musí vidět. Elitní snímek světové třídy, zážitek par excelence. ()
Galerie (58)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (26)
- Andrej Tarkovskij svým alegorickým filmem předpověděl analogii mezi životem svým a osudem geniálního malíře, jehož cesta k umění vznikala ne díky, ale navzdory mocenské (z)vůli. (Letní filmová škola)
- Postava Daniila (Nikolaj Griňko) je založena na Daniilovi Čornyjovi, ruském malíři a spolupracovníkovi Andreje Rubleva (Anatolij Solonicyn). Má se za to, že jejich společná malba zdobí chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice ve městě Vladimir. (HellFire)
- Andrej Tarkovskij mal kvôli filmu problémy so sovietskymi recenzentmi. (vander19)
Reklama