Hannibal

USA má (polovina proti době před 20 lety) za loňský rok necelých 15.000 vražd. Z nich spáchal dvě třetiny Hannibal Lecter, zbytek jeho zmanipulovaní pacienti. Skvěle vybraná titulní postava, jen tak někdo mu výkonem nestačí držet krok, jakkoli jsou výborní i jiní. Čili, tím lépe pro reálný vztah Hannibal versus ostatní. Preciznost a zásadovost, schopnost okamžité analýzy a reakce. A místy překombinované úmysly v úmyslech, způsobující ještě větší odklon mysli od reality... Což je vlastně OK, tak se to má nejspíš brát. Vynikající stylizace opět surreální -- třeba květiny, houby, med a další pochutiny pěstované na mrtvolách, výtvarná stylizace příběhu projevující se důsledně kontrastním oblečením Hannibala kontra Willa (doplňkové barvy), estetika tekutin, barokní aranžmá... Vpodstatě jediný úkrok ze světa Hannibalů Hopkinsových, které seriál dost ctí, je pocit přítomného času v příběhu, tím myslím, že je zjevně aktualizován do 21. století (přinejmenším mobily, webovky F. Lounds atd.), což trochu neštymuje s původní časovou linií. // Třetí série: všichni měli špatný trip a žvanili a žvanili a žvanili a žvanili. Shovívavě jen jedna hvězda dolů. (17.08.2014)

Obsahuje náznaky spoilerů. Will Graham (vynikající Hugh Dancy) má neobvyklý dar, díky naprosté empatii je schopný se vcítit do myšlenek jakéhokoli vraha. Nakonec se ale přece jenom objeví jeden, který Willovy schopnosti otestuje až na samou hranici. Bryan Fuller má očividně slabost pro smrt. Jak v Dead Like Me, tak v Pushing Daisies, smrt byla ústředním motivem, v obojím často absurdní a vyhrocená, většinou fascinující, ale především vždycky politá pořádnou porcí humoru. Zajetou tradici humoru v Hannibalovi Fuller opouští a vydává se probádat její podstatně temnější aspekty (a já tak s jistotou můžu říct, tenhle seriál patří mezi nejznepokojivější, co jsem kdy viděl). Naštěstí ale neopouští svůj rukopis jako takový. Psychologie postav je propracovaná a vymazlená k dokonalosti a dynamika vztahu ústřední dvojky neztrácí dech po celou dobu seriálu. Objevuje se zástup Fullerových oblíbenců, rozkošná Caroline Dhavernas (Jaye z Wonderfalls) tady klofla rovnou hlavní ženskou roli, ale objeví se mnoho dalších, jako Ellen Muth (DLM), Raúl Esparza, Ellen Greene, Gina Torres, Molly Shannon (PD) či Eddie Izzard (Mockingbird Lane), k tomu se přidává nádherný (byť mnohdy šokující a odporný) vizuál, a nemám tak moc nač si stěžovat. Paradoxně možná to, co ostatní láká a baví nejvíc, mi brání jít s hodnocením ještě výš. Nepovažuju se za zvlášť citlivého diváka, taková série Saw mě vždycky bavila, Hannibal ovšem nejednou otestoval můj žaludek, nejen násilím vizuálním (ač taková instalace z 2x05 mě ve snech chvilku strašila), ale především tím psychologickým (kupříkladu díl 1x04, případně osud Dr. Gideona), skutečně mám problém pochopit rating 14+, já se dívat na Hannibala ve čtrnácti, dnes a denně bych se probouzel s křikem. Po úplném finále seriálu převažují jednoznačně kladné dojmy, v případě možného obnovení na další řadu už ovšem při sledování nic nejím... (06.09.2015)

Staccatový surrealizmus s výrazným autorským podpisom. Vitajte v hlave psychopata, kde sa realita rozpadá na tlejúce zošúverené papieriky a každý plán ukrýva väčší. Po stránke psychoanalýzy nesmierne zaujímavé - miestami som mal dokonca pocit, že sledujem rafinovaný test diváckej psychológie. Druhá séria potvrdzuje nielen odklon od diktátu románového univerza, ale aj výrazne nadsadenú optiku vnímania deja skrz subjektívnu realitu, či lepšie povedané vnútorný svet postáv, ktorý je natoľko zneisťujúci, že nie je vôbec jasné, odkiaľ a akým spôsobom je rozprávanie vedené (pokojne by mohlo ísť o útulný polstrovaný apartmán v ústave). Splietanie detektívnej, thrillerovej a exploatačnej línie sa nevychyľuje zo zamýšľanej komplexnosti a nepôsobí prerývane, pričom tá posledná chirurgicky prepája konvenčnú brutalitu kriminálnych seriálov s najprísnejším ratingom a filmov o Hannibalovi Lecterovi s opojne zmyselnou artovou mizanscénou gastronomických zátiší Lecterových hostín, halucinogénnymi sekvenciami a záberovaním akcie. (03.05.2013)

Není to evoluce, natož revoluce v krimi, jak se to tvářilo. Je to pravý opak - všechny cool (a trochu klišé) motivy posledních let na hromádce zahnané do extrému. Není to pátrání po kvalitě, ale nabízení toho, co si diváci nejvíc oblíbili. Nejednoznačný vyšetřovatel nestojící ani na jedné straně barikády, iluze psychologické hloubky, dobro a zlo totožné postupy, odlišné pouze cílem. Jestli to jako takové bude fungovat, nebo ne, ukáže až čas. Zhlédnuty dvě řady a zajeté koleje se příliš nemění. 3 a 1/2. (07.04.2013)

Uťahané, pomalé, takmer bez drámy, celé je to založené len na dialógoch. Sem tam nám ukážu trochu krvi, snažia sa ale šokovať niečim, čo sme už videli niekde inde. Herecky sú postavy takmer bez výnimky nesympatické. Jediný, kto to ťahá je prirodzene Mikkelsen, no ženské postavy nestoja ani za vtačí trus, vrcholom nesympatie je Hugh Dancy, ten je samotný väčší blázon než vrah. Absolútne neporovnateľné so známou excelentnou trilógiou, ak niečo také očakávate, ani sa do toho nepúšťajte. V čom tkvie hodnotenie a úspech seriálu, to mi je doteraz záhadou. (19.02.2016)