Hannibal

„Vrahov odhalíte iba keď im vstúpite do hlavy. Zároveň si ich ale v tej chvíli vpúšťate do svojej.“ Prvá séria veľmi slabá, sám som bol prekvapený. Krvavé mordy šialené, potešil ma Fishburne ako šéf Crawford a zďaleka najlepší bol diabolský Mads Mikkelsen, ale inak bieda. Našťastie tvorcom bolo umožnené pokračovať a tak stvorili ešte neporovnateľne vydarenejšiu druhú sériu a miestami až vyložene fenomenálnu tretiu. S takto narastajúcou kvalitou (ktorá v seriáloch nie je častá, obvykle to ide s kvalitou dole z kopca) by som sa až bál, kam tvorcovia zájdu v štvrtej či piatej. "Našťastie" im to nebolo dovolené pre klesajúcu sledovanosť, hoci evidentne ešte mali čo povedať. Avšak ukončili to dôstojne a na úrovni a koniec, aký ponúkli v tretej sérii, je viac, než len postačujúci. (28.11.2016)

Wrong way, guys... 100x viděná nekonzistentní nuda, kterou už po několika úvodních dílech nemám chuť (sílu? nervy?) dále sledovat. Většině uživatelů čsfd nicméně, jak je vidět z osmdesátkového hodnocení, tato rádoby cool záležitost ke štěstí bohatě stačí, takže řad nás (vás) v budoucnu čeká jistě dost.;-) A co je to teď, sakra, vůbec za módu dělat z filmů seriály?!? (01.07.2014)

Bizárek. Všechno v tomhle seriálu je takové…..nepřirozené. Jako byste měli nabýt dojmu, že každý druhý ve vašem okolí, včetně vaší nevinně vyhlížející a milující babičky, je potencionální sadistický vrah, který zabíjí výhradně za pomocí těch nejbizarnějších a nejbestiálnějších technik. Jestli vám přišlo pěstování hub na polomrtvých tělech obětí, zobrazené v 1.sérii, už trošku „za hranou“, tak v té druhé jdou tvůrci ještě dál, až se bojím, s čím v přibývajících sezónach přijdou příště (tady už ani moje bujará fantazie nesahá, na rozdíl od autorů seriálu). Všichni jsou tady tak straaaašně vááááážní, až by z toho jeden – slovy Amadea – sral mramor, deklamují tak pooooomaaaaaluuuuu a dějové twisty se nabalují jak z říše té nejpotrhlejší sc-fi, že vás to postupně ubíjí a uvrhne do letargie. Jediné, co to drží nad vodou, je svůdně pochmurná kamera a charisma Dancyho a Mikkelsena. Po absolvování dvou sezón si s chutí nechám ten zbytek, tuhle vypočítavou a promyšleně na efekt hrající bizarní potravu, jako divák ujít. A nedivím se původně zamýšlenému inteligentnímu Davidu Bowiemu, že se do tohohle nenechal uvrtat. (01.06.2014)

Staccatový surrealizmus s výrazným autorským podpisom. Vitajte v hlave psychopata, kde sa realita rozpadá na tlejúce zošúverené papieriky a každý plán ukrýva väčší. Po stránke psychoanalýzy nesmierne zaujímavé - miestami som mal dokonca pocit, že sledujem rafinovaný test diváckej psychológie. Druhá séria potvrdzuje nielen odklon od diktátu románového univerza, ale aj výrazne nadsadenú optiku vnímania deja skrz subjektívnu realitu, či lepšie povedané vnútorný svet postáv, ktorý je natoľko zneisťujúci, že nie je vôbec jasné, odkiaľ a akým spôsobom je rozprávanie vedené (pokojne by mohlo ísť o útulný polstrovaný apartmán v ústave). Splietanie detektívnej, thrillerovej a exploatačnej línie sa nevychyľuje zo zamýšľanej komplexnosti a nepôsobí prerývane, pričom tá posledná chirurgicky prepája konvenčnú brutalitu kriminálnych seriálov s najprísnejším ratingom a filmov o Hannibalovi Lecterovi s opojne zmyselnou artovou mizanscénou gastronomických zátiší Lecterových hostín, halucinogénnymi sekvenciami a záberovaním akcie. (03.05.2013)

U seriálového Hannibala se, jak koukám, sešla režijní partička, z níž několik chlapů se nejen kdysi podílelo na Twin Peaks, ale hlavně jde o seskupení představitelů hravého (byť spíše nízkorozpočtového) amerického neoinoiru posledních dvaceti let (Slade - V pasti; Foley - Válka gangů, Chladnokrevně; Medak - Romeo krvácí; Dahl - Red Rock West, Ďábelská svůdkyně). Pokud si seriál udrží spíše jednotnou stylistickou i narativní strategii, která bude tvořit jasné formální mantinely, mohl by být ten tucet epizod fakt zajímavým příspěvkem k lecterovskému univerzu - a konečně bez "už-jsem-dávno-jen-parodie-sebe-sama" Hopkinse, zato s vynikajícím Mikkelsenem. __ Opravdu mě baví hra se subjektivizivanými "deformujícími" vsuvkami, spíše naznačujícím než doslovným vyprávěním, precizním načasováním epizody (Hannibal se poprvé objeví přesně uprostřed epizody v několinásobně nejdelším dvaatřicetisekundovém záběru - průměrná délka záběru epizody je 4 sekundy, medián dokonce jen 3,2) a dynamikou fikčního světa založenou ve střetu mikrosvětů dvou géniů s pokřivenou myslí (Graham x Lecter). Formálně sice seriál jen kombinuje nejúspěšnější stylisticko-narativní trendy americké seriálové kriminálky v posledních deseti letech, ale činí tak způsobem, který je ozvláštňuje a intenzifikuje. __ Jak říkám, jsem zvědav, kam se to posune dál. (08.04.2013)