Reklama

Reklama

Deset dní, které otřásly světem

  • Česko Říjen: Deset dní, které otřásly světem (festivalový název) (více)

Historická rekonstrukce událostí Bolševické revoluce, vyvedená s avantgardní pompou tzv. sovětské montážní školy. Dějiny nejsou tím, čím se zdají být. Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Drama, ohraničené rokem 1917, mapuje události Říjnové revoluce z pohledu bolševiků. – Noha dělníka spočine na carské koruně. V bouřlivé atmosféře se po svržení monarchie ustavuje prozatímní vláda, když v Tavrickém paláci zasedají salónní levičáci. Nic než buržoazie, přisvědčuje Uljanov Lenin, který z pancéřového vozu burcuje davy proti novému zřízení v petrohradských ulicích. Měšťáctvo si vyřizuje účty s dělníky a propukají boje. Město vře neklidem. Kontrarevoluce je poražena, ale revoluční proletariát ještě neodložil své zbraně. Lenin na veřejném zasedání vyhlašuje ozbrojené povstání, načež rudé gardy společně s dělnictvem a námořníky obkličují Zimní palác, kde v malachitových síních schůzuje zoufalá vláda. Bolševické předsednictvo hlásá moc, mír a půdu. Odpovědí je mu z palácového náměstí střelba. Napětí se stupňuje. Ministři neodpovídají na bolševické ultimátum. Z křižníku Aurora vyšlehnou výstřely – signál pro útok rudé masy, která nakonec proráží obranu paláce. Vláda je zatčena. Lenin na tribuně vítězství zvěstuje: „Dělnická a rolnická revoluce se stala skutkem. Ať žije světová revoluce!" (Česká televize)

(více)

Recenze (87)

liquido26 

všechny recenze uživatele

Nakonec jsem se rozhodl dát plný počet, protože mě to bavilo mnohem víc než Křižník Potěmkin, kterému jsem dal čtyři. Bylo to neuvěřitelně výpravné a dynamické a téměř dokonale natočené. Hned na začátku je působivá scéna, kdy rozzuřený dav strhává sochu cara Alexandra III., další dokonalá scéna je ta, jak tam ten kůň visí z mostu, pak třeba Leninův projev - Lenin ve vzduchu máchá pěstičkou a "řeční", k tomu fouká vítr, takže jeho plášť vlaje a Vladimír Iljič vypadá jako charismatická rocková hvězda a k tomu hraje strhující hudba :-) No a samozřejmě poslední scéna dobývání Zimního paláce je taky docela lahůdka pro divákovo oko. Úsměvnou postavičkou je Alexandr Kerensky - zde je vykreslen jako nekompetentní diktátor, který se celou dobu, co je v úřadu rozvaluje v carově pokoji, vypadá, že má permanentně kocovinu a nechá obnovit trest smrti a nakonec zdrhne. ___ Plno lidí tu filmu vytýká, že nevěděli, kdo je kdo a že se v tom ztráceli. Já se přiznám, že jsem měl podobný problém, ale on to byl asi spíš záměr tvůrců - ukázat, že dějiny netvoří jednotlivci, ale masy a tím pádem hlavní roli nemohl hrát představitel Lenina, ale 11 000 komparzistů útočících na Zimní palác. __ No takže samozřejmě se jedná o neskutečně naivní bolševickou propagandu plnou historických fabulací a různých nesmyslů, ale mě nedělalo problém na tohle nemyslet a užívat si to dokonalé vizuální zpracování a skvělou hudbu. No a ono taky, co jinýho byste chtěli v roce 1927 v Sovětským svaze propagovat? Vložky s křidélky asi těžko. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý do vás páli jednu silnú scénu za druhou intenzitou guľometu. Vo svojej dobe neskutočne dynamický strih a komponovanie záberov. Ak by sa kamera rozpohybovala ešte viac, malo by to energiu až ´´bayovských´´ rozmerov. Ejzenštejnov KRÍŽNIK POTĚMKIN bol revolučným filmom, hlavne po formálnej stránke. V tomto prípade, je režisérova vymakanosť ešte o niečo väčšia. Snímok, ktorý kazí jedine jeho prílišná, hlásajúca propaganda. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Plnokrevná propaganda, z níž jde strach. 1) Pamatuji si vlažné, zdrclé politicko-výchovné působení reálného socialismu, kterému nikdo nevěřil. Z kin a z televize znám i propagandu z padesátých let - nadšenou, avšak většinou stále s jistým nadhledem či alespoň s atmosférou. Tohle je ale jiné kafe._____ 2) Brutální, bezohledná, vášnivá, zaujatá, přesvědčivá propaganda filmu prozrazuje, že ji dělali mistři. Působivost pohyblivého obrazu je silnější, než je-li obraz doprovázen čteným komentářem. Jen občas probleskne úderné heslo._____ 3) Tvůrci dostali k dispozici rozsáhlé zdroje: filmový materiál, kostýmy, zbraně, vojenské jednotky. Točili na původních místech (například interiér Zimního paláce). Jako konzultanti byli přizváni Leninova žena Naděžda Konstantinovna Krupská a Nikolaj Iljič Podvojskij, který ve filmu hrál sama sebe._____ 4) Plán uskutečnit premiéru filmu k 10. výročí VŘSR nevyšel. Postupná stalinizace si vyžádala své - 29letý Sergej Eisenštejn musel z filmu vyřadit mnoho osob, které revoluci vedly: Lva Davidoviče Trockého (zavražděn 1940), Vladimira Antonova Ovsejenka (popraven 1938) či Vladimira Ivanoviče Něvského (popraven 1937). Dobové ohlasy byly vcelku příznivé, i když nechybělo mnoho ostrých výhrad. Od roku 1933 se film přestal promítat vůbec._____ 5) Dmitrij Šostakovič napsal novou hudbu v roce 1966 později známou jako Октябръ - opus 131. V roce 2011 Berd Thewes zrekonstruoval, doplnil chybějících dvacet minut k delší verzi filmu a nahrál původní soundtrack Edmunda Meisela._____ 6) Malý ale věcný historický exkurs: sportovec._____ 7) Tři hvězdičky odrážejí mé rozpoložení, podobné jako po zhlédnutí Triumfu vůle. Účinná propaganda si zaslouží hvězdiček pět. To, k čemu film sloužil - stalinismus - odpad. Bezzubý průměr vyjadřuje moje rozpaky. ()

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Ejzenštejn je mezi světovými režiséry pojem. Dokázal, že i agitka může být dost dobrý film (Křižník Potěmkin), leč já mám s takovými filmy pořád trochu problém a nedokážu se od vědomí, že je to propagandistický film, úplně oprostit. Tento film je horší než Potěmkin, ale lepší než Stávka. Co se upřít nedá, je technická dokonalost a pro mě taky mají jeho filmy šťávu a spád. Nevím, jak je na tom historická realističnost (v tomto filmu), já sama to do detailu nastudováno nemám, film sice na začátku hlásal, že je realistický, ale když je to agitka, může to být vůbec realistické?... Každopádně, docela dobrý film, ale jsou v něm prostě věci, které mi vadí. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Pravda je, že Marx vymýšlel svoje teorie o revolučním vítězství proletariátu v souvislosti s průmyslově vyspělými zeměmi. Marxistický "úchylkář" Lenin uskutečnil státní převrat za pomoci malé skupiny (polo)vzdělanců v zemědělském Rusku. A Ejzenštejn toto převzetí moci oslavil ve filmu, jehož části se stále objevují v nejrůznějších dokumentech o říjnových událostech jako autentické- zejména davové scény, řečnící Lenin a klasika: námořník přelézající v dýmu výbuchů bránu Zimního paláce a následná přestřelka v chodbách (čirá fantazie). Pobaví i to, jak je těch pár rabovačů hned na místě odhaleno a soudružsky napomenuto. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (8)

  • Satira na náboženství, kterou reprezentovala montáž křížů, sošky Budhy a dřevěných figurek přírodních božstev, byla úplně vypuštěna. (Zetwenka)
  • Ejzenštejn musel odstranit všechny záběry, kde se objevil Lev Davidovič Trockij, dílo je tak o 25% kratší, než bylo původně. (Kulmon)
  • Na přímou Stalinovu žádost byl odstraněn celý Leninův projev (byl na jeho vkus příliš "liberální"). (raffspIn)

Reklama

Reklama