Reklama

Reklama

Generální linie

  • Sovětský svaz Geněralnaja linija (více)

Obsahy(1)

Poslední Ejzenštejnův němý film. Na rozdíl od jeho předchozích filmů má hlavní postavu, chudou vesnickou dívku Marfu, která se zaslouží o vznik a rozvoj kolchozu na malé ruské vesnici. Film poetickou a vtipnou formou zobrazuje kolektivizaci a vrcholí příjezdem traktoru. (ČSFD)

Recenze (26)

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Etuda o zpracovani veproveho masa byla teda fakt husta... Jinak jde o cernobily dvouhodinovy nemy film o budovani stastnych socialistickych zitrku, zobrazeny na principu zalozeni kolchozu a dalsim spolecenskem rozvoji, cimz se trpici venkovne zbavi bidy... Samozrejme je to predevsim o Ejzenstejnovych obrazovych kompozicich. :) ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Jestli jsem kdy litoval, že film nemá zvuk, tak to muselo být právě zde. A tak zvuky doprovázející "jeden ikonický záběr vedle druhého" (Flakotaso *****) si musel člověk domyslet, představit, zpodobnit. A to tak nějak nejde. O to víc ale vynikne obrazová vrstva. Režisér (spíš než režiséři?) a kameraman tu podali obraz, který se už neuvidí, a možná se ani nikdy neviděl. Běžný vesnický život (s trochou těch mechanických vymožeností) tu proměnili v "dílo", které jej pozvedá nad umění, a nudu nad napětí. Pozn. 1: Maslostroj v moločnom arteli je nezměrně víc než Voskovcova parodie pronášená chabou ruštinou ve filmu "Hej rup". I když z pohledu, jak rychlá tu byla cesta z bídy do "sovchozu", a jak rychle se překonávala byrokratická úskalí, je přece jen pochopitelná. Pozn. 2: Pomineme-li Marfu, máme tu dva hrdiny, toho v koženém plášti a toho se světlými vlasy (a určitě modrýma očima). Pozn. 3: Název (zřejmě původní) filmu "Staré a nové" je asi výstižnější, ale "Generální linie", to zní přece jen hrdě. Pozn. 4: Země hojnosti v předvečer hladomoru. Pozn. 6: Marfin striptease v součinnosti s tranktoristou, by se dnes natočil odvážněji, škoda... ()

Reklama

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

[3,5*]     Budovateľská agitácia podaná vtipnou formou. Nestrhlo ma to až tak ako Október (1928), či Křižník Potemkin (1925), predsa len, téma kolektivizácie nie je až tak zaujímavá ako revolúcia. Napriek svojej dĺžke ale film vôbec nenudí. Ohromne silnou stránkou je opäť kamera a strih, úžasne pôsobivé obrázky sú zmontované do zaujímavého a zmysluplného celku. Spočiatku to je dosť depresívny náhľad do sveta hrozivej biedy, ale nástupom tých správnych, angažovaných ľudí sa postupne všetko mení k lepšiemu. A keď ešte nastúpi aj "balšája ťéchníka", máme tu radostný svet, ktorý svojou dokonalosťou niekedy zablúdi až do sci-fi oblasti. Všetko je to ale brané s nadhľadom, páčil sa mi ten sarkastický humor. Trochu mi vadila tá tiesnivá hudba, občas až nepríjemná. ()

blueskin 

všechny recenze uživatele

tenhle film je jedno velké wtf. sovchoz ve funkcionalistické vile, svatba jalovice a plemenného býka, spravení rozbitého traktoru pomocí dívčí sukně, leninův dvojník na úřadě a samozřejmě ODSTŘEDIVKA! ejznštejnovy filmy se ale těší takové oblibě především kvůli své vizuální stránce a ta stojí i v případě generální linie za to. trochu rušivě působí jen nadužívání podhledů, s kvalitním soundtrackem se to ale ukoukat dá. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Dokázat krásně, originálně a sugestivně zachytit věci je umění, ale nacházet mezi věcmi nové dosud netušené či nezpozorované vztahy je mistrovství. Ejzenštejn dokázal nejen zachytit nehybnou krásu věcí, přírody, mužických obličejů (jinak děsivých...), ale dokázal mezi tím vším zachytit i vztahy mezi nimi. A jen ve vztahu dvou a více věcí vzniká napětí a pohyb, kterému svou obratností dokázal nejen vdechnout život, ale ho i zachytit. Proto tu jsou jak krásné detaily, tak dynamismus scén takových situací, které by v rukou jiného filmaře zachycujícího ve dvou němých hodinách stavbu zemědělského družstva ubíjela nudou. Analogie s humorem i vážností, schopnost vytvořit z nejobyčejnějších scén senoseče či zprovoznění odstředivky na mléko vizuální dechberoucí zážitek je podle mě prostě mistrovství. Nedá se než souhlasit s jiným mistrem němé éry, Griffithem: "What the modern movie lacks is beauty – the beauty of moving wind in the trees, the little movement in a beautiful blowing on the blossoms in the trees. That they have forgotten entirely. In my arrogant belief, we have lost beauty." A s přihlédnutím k historickému zasazení filmu v kontextu ruských dějin a zpronevěření autorovy angažovanosti stalinismem, je to krása tragická. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Na příkaz Stalina se musel změnit název filmu na Staré a nové (Staroje i novoje) a vložit do již nahraných kopií. (Zdroj: kniha Slavní režiséři). (M.B)

Reklama

Reklama