Borsalino

Spojenie dvoch hviezd neskončí vždy vznikom hviezdnej dvojice. Borsalino je toho žiarivým príkladom. Aj keď obaja predstavitelia sú asi jediným dôvodom pre pozretie si tohto, predčasne zostarnutého, gangsterského snímku, nebol som s ich výkonom spokojný. Belmondo, ktorý bežne udivuje svojimi kaskadérskymi kúskami, tu zlyháva prakticky v každej akčnej scéne. Atrapa bitky v bare by našla uplatnenie skôr v komédii, než v gangsterke. Aj Delon hral tak, ako keby jeho hlavným záujmom bolo, či dobre vyzerá v stále obmieňaných oblekoch. Úbohosť filmu vyniká najmä pri porovnaní s neskoršími filmami zobrazujúcimi vzostup a pád nejakého gangstra. Veľmi slabé tri hviezdičky dávam najmä preto, že v danej dobe mohla byť s filmom časť divákov spokojná. (12.01.2013)

Ne pokaždé musí směs kvalitních indegrediencí zaručit stejně dobrý výsledek. Film Borsalino je přesně takovým příkladem: má sice v sobě sympatického mladého Belmonda, zdobí ho pěkná atmosféra 30. let, doprovází stylová hudba a natočil ho úspěšný režisér, nicméně dle mého názoru jde přesto o podprůměrný film, protože chybí mu to zásadní – dobrý příběh. Jacques Deray nepřináší formálně ani obsahově nic natolik osobitého, aby jeho snímek mohl fungovat bez výraznějšího příběhu jako některé filmy Godardovy nebo Buñuelovy. Vedle abscence příběhu je možná ještě horší absence humoru (má-li jít o komedii) a natáhlá dvouhodinová stopáž. Po celý čas je to dokola samé zahazování s děvkami, drobné podvody, sázky na koníčky, kulečník, občas přestřelka či jiné vyřizování si účtů mezi gangstry. Pokud jste viděli americký Podraz (1973), v němž bylo všechno na daleko lepší úrovni, nemůže vás nenapadnout srovnání či minimálně vzpomínka. Borsalino ale moc neobstojí ani bez znalosti Podrazu. Do jisté míry je to nepochybně stylové, ale pro mě bohužel taky nekonečně nudné a ani tragické vyústění ve mě nevyvolalo žádné emoce. 40% (16.11.2020)

Pokud by mě zbývala poslední hodina života a měl bych poslední přání, požádal bych nejvyššího, jestli by to místo poslední jedné hodiny nemohly bejt poslední dvě hodiny mého života, abych ještě naposled moh vidět Borsalina. Jistě, ten film není dokonalost sama, osobně si myslím že by neškodilo více tvrdosti a vážnosti na úkor zábavy a taky lépe využít rozdílných charkterů obou postav, ale copak to jde vůbec kritizovat, stačí, když si vybavím scénu, když Bebel přijde za Alainem do casina aby se usmířili a pak ty dva pohledy a ty dva úsměvy a to prostě zbourá všechny ty drobný nedostatky kterým je Borsalino obdařen, protože pánové J.P. Belmondo + A.Delon sou chlapi, kvůli kterým jsem zamiloval do filmu. (27.05.2013)

Aby se snímek vyrovnal špičkovým Scorseseho, Leoneho či Copollovým dílům, musel by být trochu víc učesaný, dynamičtější, lépe postříhaný, kvalitativně vyrovnanější, zkrátka režijně lépe zvládnutý... Nicméně přesto se jedná o kvalitní počin a jeden z mála filmů, kde vedle sebe stojí taková dvě esa francouzké kinematografie, jakými jsou Belmondo a Delon. 75% (02.01.2013)

Tohle nemohou zachránit ani takové tváře jako Belmondo a Delon. Asi ten film má své kvality, ale já jsem je nepoznal, protože jsem se v ději vůbec nevyznal. Od začátku do konce jsem v něm tápal a nechápal jsem, kdo proti komu, s kým a pro koho, proč ten udělal tohle a ten zas kdoví co... Prostě klasická gangsterka nebo dokonce boj mafií? Ohromná nuda - kdybych věděl, že je to něco na způsob Cosa Nostra, tak bych se na to nedíval, protože těmto filmům ani nefandím ani nerozumím. (06.11.2016)