Cartouche

Cartouche je dobrodružná romantika o jednom legendárním lupiči z francouzské historie. Je to pravdivé a historicky věrné? Asi jako jemu podobný britský zbojník Robin Hood, zkrátka to vychází z legendy. Je to naivní? Někdy ano, jako všichni snílci. Je to spíš taková pohádka? Ano, ideální pohádka pro dospělé. Je to zkrátka film, dobrý film. Navíc s výtečným obsazením. Jena-Paul Belmondo v nejlepší formě, jeho dva kumpáni Jean Rochefort a Jess Hahn a mladá Claudia Cardinálová tvoří fajn zlodějskou bandu. Když se jeden malý zlodějíček dostane k moci, začne mít velké a naivní plány… "všichni budou mít peníze, jídlo a kočáry." Ke svému neštěstí často propadá nenávratně kouzlu žen, což ho vede postupně a nevyhnutelně do záhuby. „Hlavně ať to netrvá moc dlouho!“ Posledních pár vět celého filmu tomu dalo z mého pohledu i vyšší rozměr a díky tomu přistála čtvrtá hvězda. (27.10.2023)

Absolutně nepřipouštím o svém hodnocení žádnou polemiku. Film obsahuje spousty životních prioirit každýho správnýho kluka: 1. V životě jde hlavně o ženy. 2. Život je zábava a jedno velký dobrodružství. 3. Když přijde problém? No a ...zase odejde . 4. Před nikým není třeba se hrbit ! 5. I ten největší frajer se dokáže zamilovat. Philippe de Broca má dobrodružství v krvi. A herci ? Proti Jean-Paul Belmondovi jsme všichni jen bezvýznamný sračky. Claudia Cardinale by zase mohla ve filmu třeba jen stát a ja bych jí dal snad všechny herecký ceny, pro ten její pohled, pro ty její krásný hnědý oči a když se usměje a ještě zatančí, tak z ledů v Antarktidě je jen teploučka vodička. Jedno z nejkrásnějších a nejzábavnějších dobrodužství, které se mě navždy uložilo do srdce. (24.08.2007)

Nestárnoucí historická podívaná, jaké kdysi uměli točit ve Francii, o banditovi, co bohatým bral a... dělal všechny ty obvyklé věci. Jean-Paul Belmondo s Claudií Cardinale tvoří krásný pár, jakkoli mám Belmonda radši ve starším vydání. A sympatický Jean Rochefort v roli jeho pobočníka si zaslouží samostatnou hvězdičku. („Tvůj táta je arcibiskup?“) (01.04.2011)

Nastanou nám chladné noci. Něco ještě podnikneme a pak skončíme, jak určí osud... Těchto francouzských historických velkofilmů, z nichž se řada těšila obrovské oblibě i u nás, jsem neviděl dosud mnoho a tak neumím posoudit, nakolik může Cartouche spomezi nich vyčnívat, zda byl v něčem přelomový nebo naopak v mnoha směrech (jak tady píšou někteří) spíše jen kopíroval dřívější úspěšné kostýmní veselohry. Pro mě je důležité, že jsem viděl podmanivý film s bohatou výpravou a výborným hereckým obsazením, který mě od začátku dokázal vedle toho upoutávat hlavní postavou neochvejně rázného zbojníka, přesto ctícího morální čest, stejně tak znamenitou porcí dobrodružství, napětí a humoru. Také vím, že mi v druhé polovině Cartouche začal již chvílemi připadat mírně vleklý a že jsem po dvounásobně silném vyvrcholení s působivou temnější atmosférou naopak trochu zalitoval náhlého konce a toho, že se Philippe de Broca se svým tvůrčím týmem neodhodlal pokračovat v příběhu Cartouche dál a navzdory odlehčenému stylu nezakončil svůj film přeci jen dle vzoru antické tragedie onou popravou... i když chápu, že v roce 1962 diváci na něco podobného nemuseli být v komedii připraveni. Přesto jsem velmi rád tuto klasiku s mladým živelným Belmondem a krásnou Claudií zhlédl a po uzemňujícím závěrečném dovětku se přikláním ve svém hodnocení k 4. hvězdičce. [70%] (23.10.2021)

Dostat místo vyznamenání vstupenku do 1. linie, to fakt jde. Kdo by neodolat :-) Je osvěžující vidět Belmonda jako „mladíčka“, tady bych mu tu jeho svůdnost i žrala. Ovšem na rozdíl od Claudie. Ona je opravdu krásná, ale vyrukovat s větou: „Jmenuju se Venuše a je mi dvacet.“, to trochu přepískli (měla sice jen 24, ale působí mnohem starší). A naopak Belmondo ve svých 29 na mě působil mladším dojmem a nemohla jsem se zbavit pocitu, že je Třískovi přece jen podobný. Téma „Nezabíjet a okrádat jen šlechtu“ tady už bylo, takže takovej francouzskej Jánošík. Navíc v podání akčního Belmonda, kterej od nikud najednou vyskočí oknem, střílí na něj z metru a nikdo ho netrefí. No, Belmondo, no. Je to prostě king. A jeho kamarád Hezoun (no jestli je opravdu hezoun, o tom by se dalo polemizovat, každopádně kus chlapa to je) vyrve holýma rukama trám ze zdi. Jejich komunikace ale výborná: „Já měl takovou macatou, ta měla oči… - Každá má oči.“ Vojáci neumí jezdit na koni bez sedla. Jméno Lojzík je opravdu ryze francouzské. Kdyby mě někdo vypaloval cejch na čelo tak budu řvát jak tur. A spoustu dalších podivností. Navíc JPB je pěknej hajzlík, protože má doma krásnou Venuši a touží po té, která na něj křičí: „Zbabělče, ničemo!“, hérečka jedna, a pak pro jistotu omdlí. Ale jinak to byl celkem dobrej film. (05.05.2010)