Manželé z roku II

Nejsi krásnej, vona je krásná. Nemáš ani vindru, vona má všecko. Ty jsi idiot, vona taky. Je ti souzena – ne, to je vlastně z jiného filmu. :) Ale sem by to sedělo přesně. Ženich na útěku a nevěsta na útěku jsou si osudově – nebo spíš osudem – souzeni: kontinentům, historickým zvratům, novým partnerům i logice navzdory. A pro ty, kterým by snad nestačil mladý a neklidný Jean-Paul Belmondo a temperamentní zrzka Marlène Jobert, je tu svůdná Laura Antonelli a její pěkný bratr Sami Frey, snad jediný chlap, který kdy v Belmondových filmech Belmondovi co do charismatu konkuroval…. Nebo si to už zase pletu s něčím jiným? :) (02.02.2012)

S historickým espritem rukavičky navlékají. "Jako hrdličky" v páru spolu ladí. Muž a žena… a jeden a jedna. To je páni, pane a paní, vážnost lože, soukromé komnaty potěšení. Ach, Amor – ten lučištník. Nekapituluje. Má pověst šibala. Vypouští stavidla, nedbaje na pravidla. Slib je slib. Předpověď nelže. Bude tvou, "andělskou." I zapeklité začátky mohou mít rajské konce, jenže...od těch dvou nebeský klid nečekejte. Božskou třešničku na dortu zastupují, až mysticky vyhlížející Laura a Sami - elektrizující sourozenci - zakázaní "milenci" půlnočního panství. (14.11.2017)

Je to sice jen román pro služky, ale jak říkal Karel Čapek, „jediné, co člověka bude zajímat až do skonání světa, je boj. A láska. Vše ostatní je pomíjivé. Psychologie, pacifismus, sexuální otázka, sociální problém a všechny ostatní věci pominou, ale láska a boj nepomine,“ a „my s napětím sledujeme boj stran nebo boj zásad.“ A to tím spíš, když vyprávění prostupují důvtipně aktualizované a karikované (jakož i přesvědčivě zahrané) historické stereotypy, jejichž hyperbolické vyjádření svědčí o sebeironii a nadhledu režiséra. (29.04.2015)

Můj neoblíbenější Belmondo. Ve filmu se střídají dvě roviny - komická a tragická a obě jedou naplno. Když je sranda, tak se prostě nezastavíte smíchem. Když přijde tragika, tak prostě i hudba přejde do moll a tuhne krev v žilách. Mezi Belmondem a Jobertovou to jiskří tak, že se divím, že všechno kolem nehořelo. Oba jsou úžasně sehraní a nahrávají si výtečně na smeč. Pokud se chcete pobavit, držet hrdinům palce, poslechnout si výtečnou hudbu a po bůhví kolikáté se přesvědčit o hereckém nadání Jean - Paula Belmonda a Marléne Jobertové, "Manželé z roku II" jsou pro vás snad nejvhodnější volbou. (28.02.2005)

Film, kterému nepostačuje pouze žánr "ztřeštěné" komedie, nýbrž se i celkem povedeně pokouší o mnohostrannou a mnovrstevnou politickou satiru směřovanou vůči téměř všem stranám francouzské revoluce. Nebudeme-li tu tedy hledat jenom skvělé gagy a vtipné dialogy, ale všimneme-li si i mnoha bláznivých dějových zvratů, které tak dokonale ilustrují tak zvláštní a zmatené období, jakým francouzského revoluce roků II a III nepochybně byla, jistě oceníme zdařilou kritiku a přitom poměrnou věrnost historickým skutečnostem. Stejně jako hlavní hrdina je pak film bytostně pozitivistický, a na které straně se nacházejí jeho sympatie, je úplně jasné. (22.01.2005)