Strach nad městem

Samoúčelná Belmondova kaskaderská exhibice. Scéna v metru je provedena perfekcionisticky, jenže je absolutně nelogická. Když v jejím závěru strojvedoucí otevře dveře jedoucí soustavy plné lidí, jen aby vrah policajta efektně vypadl před protijedoucí vlak, měl jsem chuť zastřelit scénáristu (mimochodem, jeho jméno je dnes velice slavné). V poslední půlhodině, kde se explicitně vysvětluje vrahovo jednání, jsem si opakoval Vodňanského říkanku: Freude, Freude, vždycky na tě dojde. (21.09.2008)

KOMENTOVÁNO PODRUHÉ. První film s Belmondem jako drsným komisařem a taky ten nejlepší. Má jasné zlo. Velkou doménou je zde hlavní záporák, který není žádný tuctový padouch ale celkem nebezpečný strašidelný vrah s děsivou motivací sexuálního utlačování, která je poměrně chytře vymyšlena a v rámci ačkní kriminálky Belmondem docela překvapí. Jinak je to totiž v něčem sice  klasická Belmondovská kriminálka, ale zdá se mi nejlepší. Je zkrátka obzláštěna  i trochu děsivějších nádechem. Atmosféru děla už jen ta Morriconeho zneklidňující hudba a záběry na noční Paříž. Henri Verneuil vede film pevnou rukou. A akční pasáže tentokrát nejsou jen páradně natočené ale hlavně velkolepé.  Nejradši mám výstup na jedoucí vlak. Akce je zde navíc tak svižně natočená, že mi ani nepřipadala nadbytečná a do děje mi celkem zapadla. Navíc mi ale příjde vedlejší zápletka s přepadením banky a patráním po zlodějíčkovi Marcuccim. To je zde opravdu  nadbytečné.  Sice až v pozadí ale i tak to bohužel sebere nějaký ten prostor pro ještě přímočarější a děsivější boj s hlavním záporákem. . Navíc mi příjde nelogické, že se s ním Belmondo honí po střese ale pak ho ještě několikrát během filmu potká (když ze sebe dělá jiného člověka) a nepozná. Trochu mi ještě vadí taková zvláštní krutost Belmondova komisaře v úvodu, hlavně při krvácení překupníčka. Žádné výhrady tady ale nemůžou bránit k pětihvězdě, protože  mám pro tento film jistou slabost a je to oprávněný kult.  Pokaždé když to běží v televizi, rád se na Belmonda, a Minose podívám. (26.10.2020)

Ten snímek není ani zdaleka tak dobrý, jak se snaží divákovi namluvit. Leč představuje pro mě něco jako jízdenku v čase a vzbuzuje ve mně nostalgické vzpomínky na sedmdesátá léta 20. století, která měla něco do sebe. Jean-Paul Belmondo si svým nezaměnitelným stylem vystřihl roli nekonvenčního policejního komisaře a předvedl pár poctivých kaskadérských kousků, za které si zaslouží i tu čtvrtou hvězdu, na kterou by jinak "Strach nad městem“ neměl nárok. Takže pro tentokrát se nepokoušejte děj nějak moc rozebírat, porovnávat ho se skutečnou policejní prací a hledat v každé scéně logiku - u jiných filmů to taky neděláte. A nesnažte se vykřikovat do světa, že vrah by musel být přinejmenším silně nahluchlý, aby v závěrečné scéně ten vrtulník neslyšel. Prostě se jenom dívejte a bavte se - nic jiného po vás nikdo nechce. (31.03.2010)

„Na to, že je z prírodovedeckej fakulty, má dosť obmedzený slovník.“ Tie „len“ 3* ma mrzia, lebo som mal Belmonda rád už od detstva, ale keď som Strach nad mestom  videl, bavil ma, o to pokoj, Belmondo tradične skvelý a strešné scény úplne šialené (fakt nechcem vedieť, ako to v dobe bez CGI a drahých kaskadérov natáčali), takisto herci fajn, od ústredného šialenca po ženy či sympatických Belmondových kolegov a nadriadených, detto dialógy (písal ich Francis Veber, klasik francúzskej kinematografie, majúci na konte ako režisér napr. Hračku, Kopyto či najnovšie Drž hubu!), výprava skvelá (je to Paríž dočerta!), atmosféra pôsobivá, do toho nákazlivo jednoduchý hudobný motív legendy menom Morricone... Lenže celé mi to pripadalo ako otrocká adaptácia knihy, ktorú som nečítal a do ktorej sa dostali niektoré postavy a zvraty neviem prečo. Prečo je tu úplne zbytočná vedľajšia rovina s hrdinovými nevybavenými účtami? Takisto scenár ku koncu hlúpne (prečo v závere psychopat posunul takmer o 5 hodín výbuch bomby? Lebo ho o to poprosil policajt???) a filmári sa počas celej minutáže (ktorá je prehnaná a zbytočne dlhá) nevedia rozhodnúť, či robia  komédiu, drsný triler, kriminálku alebo serial killer. Výsledný pocit je zmiešaný, chcel som mať Strach nad mestom rád, ale nedovolil mi to. Ale Belmondo je Belmondo. (13.05.2010)

Komisař Letellier je v Paříži něco jako Drsný Harry Callahan v San Francisku. S ničím se moc nemaže a střílí i v plném vagonu metra. Belmondo předvádí spoustu kaskadérských kousků a hraje svého komisaře docela s chutí. Nic to však nemění na tom, že tenhle film patří spíš k těm slabším v Belmondově filmografii. Celá zápletka byla hodně vágní a místy to působilo docela směšně, ač se tentokrát nejedná o komedii. Takže pro Belmondovi fanoušky jedna povinná položka do sbírky, ale jinak průměrný film. (01.08.2010)