Strach nad městem

Po letech jsem si včera na čété dvojce zopákl tuto klasiku, no za mlada mi připadala trochu serióznější, svému názvu odpovídající. I přes Belmondovu zdejší superhrdinnost, namyšlenost a ignoranství, stejně tak přes záporákovu nebetyčnou oprsklost, se jedná od nadprůměrnou (akční) detektivku, u které jsem se nenudil, ale mýlil jsem se, když jsem si říkal, že bych mohl po letech přehodnocovat směrem nahoru. 70% (21.07.2014)

Jeden z filmů, který si užívám a můžu ho vidět třeba po stopadesátépáté. Asi každý ví, že tu Bebel málem přišel o život a i to dává tomu filmu a té scéně, ve které se to mohlo stát takový zvláštní náboj. Bebel je tu nekompromisní tvrďák, tak jak ho máme rádi a zápletka a děj taky nemají chybu. Skvělý film, skvělá detektivka... skvělý Bebel! (03.10.2007)

Komisař Letellier je v Paříži něco jako Drsný Harry Callahan v San Francisku. S ničím se moc nemaže a střílí i v plném vagonu metra. Belmondo předvádí spoustu kaskadérských kousků a hraje svého komisaře docela s chutí. Nic to však nemění na tom, že tenhle film patří spíš k těm slabším v Belmondově filmografii. Celá zápletka byla hodně vágní a místy to působilo docela směšně, ač se tentokrát nejedná o komedii. Takže pro Belmondovi fanoušky jedna povinná položka do sbírky, ale jinak průměrný film. (01.08.2010)

Samoúčelná Belmondova kaskaderská exhibice. Scéna v metru je provedena perfekcionisticky, jenže je absolutně nelogická. Když v jejím závěru strojvedoucí otevře dveře jedoucí soustavy plné lidí, jen aby vrah policajta efektně vypadl před protijedoucí vlak, měl jsem chuť zastřelit scénáristu (mimochodem, jeho jméno je dnes velice slavné). V poslední půlhodině, kde se explicitně vysvětluje vrahovo jednání, jsem si opakoval Vodňanského říkanku: Freude, Freude, vždycky na tě dojde. (21.09.2008)

Strach nad městem je dnes již kultovní kriminálkou s Belmondem v hlavní roli. Svým způsobem se jedná i o jeden z jeho prvních filmů (mimo komediální žánr), který si získal všeobecnou popularitu. Henri Verneuil je zručný režisér, navíc skvěle buduje napětí, které spoluutváří především sugestivní tvář vraha Minose v kombinaci s děsivou hudbou Ennia Morriconeho. Belmondo zde snad vůbec poprvé hraje roli, jež ho nejvíce proslavila; drsného komisaře a neodolatelného svůdníka, který nejde daleko pro ránu, kaskadérské kousky ani svérázný humor. S odstupem času se ve filmu dají najít určité nelogičnosti, nicméně jako celek Strach nad městem nezastárl ani o den. Zejména při akční sekvenci v metru se mi stále tají dech. A i když jsem ho viděl mnohokrát, ve chvíli, kdy se zjeví psychopatický Minos se skleněným okem, mám pokaždé chuť zalézt pod křeslo. (11.09.2021)