Nevěra

Od autora excelentního Dne v Jurjevu ani nešlo čekat špatný film - Serebrennikov je v současnosti rozhodně jedním z nejtalentovanějších režisérů v Rusku. Nevěra je zvláštní film - ve fragmentárně vyprávěném ději je toho spoustu nevyrčeno a divák si může jen domýšlet; některé scény navíc zdánlivě nedávají smysl (auto, které nepochopitelně najede do lidí na zastávce, policejní vyšetřovatelka, která od obviněného vyžaduje polibek, atd.). Když se k tomu přičte takřka 2 hodinová stopáž a pomalé tempo děje, vychází z toho film, který určitě nebude pro každého. Mně se ale líbil moc - bavily mě obě ty ruské fešandy v hlavních rolích, jakož i krásná kamera a celkové vyznění, které skýtá hodně látky k přemýšlení. Při sledování se mi spontánně vybavila vzpomínka na jiný ruský snímek Milenec, který se také věnuje tématu nevěry, jeho styl vyprávění je ale na rozdíl od Nevěry nekomplikovaně chronologický (a celkovým laděním je mnohem pochmurnější) - snad i proto se mi do vkusu trefil o něco víc - Nevěra mi přece jen přišla trochu zmatená a obtíženě uchopitelná. UPDATE 11.5.2020 - Na podruhé se mi to líbilo o něco míň - přišlo mi, že se v tom filmu prostě děje příliš mnoho divných věcí a byl jsem z toho poněkud otrávený (jako třeba scéna, v níž se vdova zuřivě holí po celém těle strojkem po prvním manželovi a dokonce pozře několik jeho chlupů, které po něm zůstaly v koupelně). Nejvíc divný je asi ten zlom cca. ve 2/3 filmu, kdy dojde k posunu děje vpřed o několik let, aniž by to bylo jakkoli řečeno, a člověk kvůli tomu prožije malý otřes, kde se tam vzala nová postava druhého manžela (všechny postavy ve filmu jsou mimochodem bezejmenné, což je další divný rys toho filmu). Takže jak říkám, není to film, který by byl po chuti každému, a Serebrennikov to svému divákovi rozhodně neulehčuje; na druhou stranu mi přijde zajímavé, jak dokázal tak banální námět o manželské nevěře ozvláštnit do formy, která se rozhodně vymyká obvyklým standardům, na které jsme zvyklí. (02.05.2017)

Vcelku bežne pri prechádzkach ruskými brezovými lesmi narazí človek na prakticky nepozerateľné filmy. Máme tu do činenia s klasickým fenoménom nevery, ktorého význam sa podľa mňa pri ničení vzťahov značne preceňuje. Pomalšie tempo mi obvykle neprekáža, tentoraz však neviedlo k želanému efektu. Ryšavá líška Franziska Petri, ktorú režiséri neustále tlačia do ruských filmov, mi nepripadala nijako úžasná, skôr naopak odpudivá. Ale izba 769 a celkovo tento horský hotel (hoci už mierne ošumelý) mal správnu atmosféru a dal by sa tam isto stráviť príjemný víkend. Priemer. (30.09.2021)

... vábí, svádí k bezohlednosti. Každým úderem spaluje vystavěné mosty. Rus/k/á avantýra. Rozdvojená intimita. Roztříštěná identita. Zhoubné světlo, které projelo po tváři. Smrtelné in flagranti. Když vás srdce zradí, toho druhého zabolí. Dva, kteří to vědí. Dva, kteří to tutlají. Cizoložství je skvrna na manželství, nesmývatelná. Partnerská slabina, falzem citu živená. Vztahová arytmie, /c/hladem polibků rosená. (30.04.2017)

Nevěra (rusky izmena) evokuje změnu (rusky izmenenje), oba pojmy však leží hodně od sebe. Přesto je tu nevěra pojednána v konotaci se změnou, nevěra jako životné styl. Stačí se na ní jen rituálně upravit (něco sníst, hlínu či mužovy chlupy) či se rituálně odít (oholit se, převléci). Právě scéna, když žena utíká od jednoho muže, kterého už nechce vidět, a přes "převlékárnu" doběhne v jiné období a v jiném roce (min. po 5 letech) k jinému muži, poté co si jen "odskočila do lesa", byť to trvalo poměrně dlouho, se dá obtížně denotovat, případně její kód není jednoznačný. A právě tato scéna působí naši dezorientaci, nejistotu, je zneklidňující a provokativní. Jako by nás upozorňovala na něco, co bychom měli vědět, jako by v kontextu celého filmu mluvila přímo k nám. Jim Morrison, by to komentoval: Chcete vědět, co je to nevěra. Tedy vizte! To je ona! (13.10.2021)

Všechno se to vyvíjí celkem logicky, i když jsou některé věci až příliš naznačené. Obsah z České televize však popisuje jen první část, ale když kriminální komisařka přetrhne mužovo přiznání a žádá na něm polibek, přestával jsem filmu rozumět. A vyvrcholilo to ve chvíli, kdy lékařka muže v lese na silnici odmítne, vrhá se do houští, kde má připravené převlečení a rázem se ocitá u svého nového manžela o pěkných pár let později, neboť se záhy setká se svým bývalým milencem, který už má zase pětiletého syna. Na divadelním prkně by se takováto proměna dala snést, ale nikoliv ve filmu. A nějaká myšlenka toho filmu uniká... Rusové mě tentokrát zklamali. (28.04.2018)