Profesionál

Film ma povesť drsnej záležitosti, ale - i keď to určite nie je komédia, tvorcovia sa našťastie nesnažia Belmonda vmanévrovať do nejakej extra brutal pozície. Jeho hrdina je sympatický (a nie úplne jednoznačný), naháňačka i "westernový" súboj super a Morriconeho hudba dotvára určitý emočný presah... (31.12.2016)

Profesionál je velice dobrá kriminálka, ale zároveň je názornou ukázkou toho, s čím mám u francouzských filmů často problém. Postavy se často chovají nejen nelogicky, ale i tak nějak v rozporu s jejich charakterem. Film třeba vůbec nedokázal věrohodně sdělit proč vlastně tolik Beaumont lpí na odstranění diktátora. Nebo proč prostě Roselliho neodělal už v bytě, když to měl v úmyslu? Ony politické hry v pozadí jsou načrtnuty jen velice povrchně a ve filmu je vůbec víc zcestných rozmáchlých gest, než logických činů. Morriconeho ústřední melodie je sice úžasná, ale na druhou stranu je také snad jediným a nadužívaným hudebním motivem, takže se brzy ohraje. Štěstím je, že film má Belmonda, který má takové charisma, které spoustu děr přezáplatuje alespoň při prvním shlédnutí. (10.11.2011)

Netypický,ale pořád skvělý Belmondo v poměrně vážném,ale spoustou vtípků a hlášek odlehčeném filmu o pomstě.Jean-Paul je prostě CHLAP,drsňák a taky charismatický herec,což zde jen a jen potvrzuje.Navíc dostal brilantního protivníka Roberta Hosseina.Jejich střet,podbarvený Morriconeho hudbou,je přesně tak osudový a dramatický,jak mají tyhle zúčtování mezi hrdinou a jeho protivníkem být. 85 % (16.05.2010)

Každý herec - zejména, je-li vázán na tzv. lehčí žánry - má zpravidla tzv. škatulku, z jejíž šarže vybočuje jen nerad. Platí to i pro ty nejlepší, a Belmondo je určitě jeden z nich. Pokusíme-li se v tomto ohledu hodnotit PROFESIONÁLA jako dílo té lehkonožejší Múzy, máme co do činění s dílem špičkovým a překvapivě invenčním. V mnoha ohledech vypovídá podstatné věci o odvrácené tváři francouzské demokracie Páté republiky, o tom, co je a co není kolonialismus a velmocenská omezená arogance. A jedinec a jeho šance, dostane-li se jako ono pomyslné zrnko do tohoto soukolí. V případě, že naší pomyslné Múze přibudou trochu vrásky a její anorektická lehkonohost se promění v poněkud ctihodnější plnoštíhlost, skrývající první vrásky, dosud viditelné jen pro toho, kdo stojí zblízka a umí se zvlášť dobře dívat, "bonusové" přínosy se začnou měnit v mnohokrát okoukaná klišé a důraz na akci, pro film příznačný, bude degradován na matoucí a samoúčelné honičky a kasovní šablony. Skutečnost, že v případě tohoto mimořádného filmu si obě Múzy podaly ruce a jdou filmem pospolu, žánrově čistému komentátorovi uniká. Plytký pak už ovšem není film, ale jeho samozvaný posuzovatel. Záměna imprese a úsudku dokonává toto dílo zkreslení, jehož genezi jsem se tu pokusil zachytit. PROFESIONÁL mezitím vstává - žijeme s ním v tak trochu pohádkovém filmu - a jde opakovaně hájit práva a fyzickou existenci člověka, jehož život stát, v tomto případě demokratický, tak lehce odepsal. Není pochyb o tom, že novodobý Belmondův d'Artagnan pokročilejších středních let má přitom veškeru naši diváckou přízeň k dispozici. Tak se jdeme zase koukat? Opravdu? Tak jo. (30.12.2007)

Obětovali ho jako figurku na šachovnici - a on jim dá šach mat. Nebo prezident mat? Beaumont si hraje s policií, tajnou službou i diktátorskou ochrankou jako kocour s myší, Belmondo si hraje s divákem podle vlastních pravidel, Morriconeho hudba a scénáristův tah dají zavzpomínat na westernovou poetiku a vždycky, když už si myslíte, že máte tu partii v rukou, jste smeteni z šachovnice a musíte začínat znovu. Upozornění pro milovníky Angeliky: Joffrey dokáže být taky pěkná svině. (16.08.2007)