Profesionál

Belmondo má sice charisma na rozdávání a řekne asi 3-4 dobrý hlášky, ale to je tak všechno. Ještě je tam teda krumpáč zabodnutej v zádech a jedna celkem obstojně natočená honička (Fiat 131 Mirafiori vs. Peugeot 504). Jinak mě nenapadá nic, za co bych moh film pochválit. Je to strašně naivní, hloupý a navíc nudný. Je mi líto, že Belmondovi, kterýho mam jinak rád, musim dát tak nízký hodnocení. P.S. Písničku Chi mai od Morriconeho už nikdy v životě nechci slyšet. Ve filmu tahle slavná melodie hraje tak často, že se mi stihla neskutečně zprotivit. (08.08.2012)

Štyri hviezdičky z nostalgie. Ako 12 ročný som bol z toho filmu PAF, hlavne ten záver ma dostal. Potom so to videl o nejakých tých 10 rokov neskôr a s hrôzou zistil, že sledujem niečo iné, než som si v pamäti vybavoval. Konkrétne scény sa z hlavy nevyparili, spojenie drámy s fraškou mi ale prišlo tak trochu kostrbaté... No a teraz, o ďalších 10 rokov, som už nečakal nič extra a dočkal sa oddychového príbehu s niekoľkými naivnými (na strane tých čo chytajú) a niekoľkými geniálnymi (samozrejme Belmondo) scénami... a stále veľmi dobrým záverom, ktorý hlavnú postavu aj príbeh predsa len obohacuje. Aj alebo práve preto štyri hviezdičky. (27.12.2005)

Osmdesátky jsou neúprosné, ta doba je příznačná pro určitý styl, jakým se psaly a točily akční filmy a přestože Profesionál je více kriminálka než akční, duch doby se mu nevyhnul a nesmazatelně ho poznamenal. Belmondova postava je něco jako James Bond, neporazitelný, cool a v obličeji dle aktuálního rozpoložení filmu střídá nasranost a úsměv. Bohužel díky úvodním hromským upozorněním, jak chytrý bude a jak všechny rozmetá, což se taky do puntíku stalo, jsem nebyl schopen jeho cestu prožívat, stotožnit se s ním, nebo mu aspoň fandit. S tím je spojen zmiňovaný zásah osmdesátek - zatímco filmy Schwarzennegera a Staloneho jsou (také) jednoduché až hloupé, jsou přesto zábavné, lehké a člověk se může stoprocentně na hlavní postavu upnout. Belmondo se mi prostě nelíbí, scénář je slabý, dialogy naprosto duté, sofistikovanost profesionálova plánu se projeví asi jen ve dvou momentech (průměrní bezdomovci a závěr, který je asi tak jediný světlý bod snímku). Co dál? Emoce nula, místy jsem se užíral nudou a myslím, že při odkazu na Leoneho westerny se chudák mistr obracel v hrobě... 5/10 (27.02.2010)

Spojí-li se skvělý scénář, režie a hlavně herci s bohem (Enniem Morriconem), podle očekávání vznikne perfektní podívaná. V tomhle případě je to studie pomsty a cti, která místy připomíná klasické westerny, která Belmondovi a Hosseinovi sedla jako ušitá na míru, a na kterou díky jim a Morriconeho hudbě hned tak nezapomenu... Jasných 100%. (04.01.2004)

Co mi nejvíce vadilo na jinak skvělém, důvtipném, mírně komediálním thrilleru s Belmondem byla klasická naivita; dále uhrančivé hrdinovy pohledy a jeho přehrávající charisma a labutí pohyby, díky kterým si Jean-Paul získal tolik fanynek po celém světě; plus nakonec nesmyslný zvuk při pěstních soubojích. Každý pamětník nejpíše ihned namítne, že přesně tyto tři věci dělají staré pecky s výnikajícím francouzským hercem přesně tím, čím jsou a proč je lidé milují - mne to ovšem od plnohodnotného diváckého zážitku trochu odvádělo. Nezapírám, že i tak měly tyto scénky vždy něco do sebe, ale mně do jinak excelentního krimi stoprocentně nesedly. Co si ovšem zaslouží vyzdvihnout do nebeských výšin je finální zůčtování s "padouchem", záživné akční scény, tři neskutečně nádherné vedlejší herečky (dokonce ani svlékání nechybělo!), naprosto parádní honička (Jason Bourne se má co učit) a zejména ta atmosféra!!! (23.08.2009)