Profesionál

Spojí-li se skvělý scénář, režie a hlavně herci s bohem (Enniem Morriconem), podle očekávání vznikne perfektní podívaná. V tomhle případě je to studie pomsty a cti, která místy připomíná klasické westerny, která Belmondovi a Hosseinovi sedla jako ušitá na míru, a na kterou díky jim a Morriconeho hudbě hned tak nezapomenu... Jasných 100%. (04.01.2004)

Štyri hviezdičky z nostalgie. Ako 12 ročný som bol z toho filmu PAF, hlavne ten záver ma dostal. Potom so to videl o nejakých tých 10 rokov neskôr a s hrôzou zistil, že sledujem niečo iné, než som si v pamäti vybavoval. Konkrétne scény sa z hlavy nevyparili, spojenie drámy s fraškou mi ale prišlo tak trochu kostrbaté... No a teraz, o ďalších 10 rokov, som už nečakal nič extra a dočkal sa oddychového príbehu s niekoľkými naivnými (na strane tých čo chytajú) a niekoľkými geniálnymi (samozrejme Belmondo) scénami... a stále veľmi dobrým záverom, ktorý hlavnú postavu aj príbeh predsa len obohacuje. Aj alebo práve preto štyri hviezdičky. (27.12.2005)

Belmondův možná nejdrsnější film, u kterého člověk i tuší že to tentokráte nemusí dopadnout dobře. Jinak o policistu Rosena (Robert Hossein) bych si neopřel ani kolo a nejraději bych mu plivnul do tváře! Až tak byla jeho role záporáka přesvědčivá. Každopádně pro Belmonda jasná první liga, velmi vážný film s geniální hudbou. 90% (10.03.2008)

Celkový dojem z filmu mám vždycky neradostný - špinavé zákulisní politické čachry, sviňští policajti a poprvé, kdysi hodně dávno, mě dost překvapil unhappyend. Na druhou stranu je to film s Belmondem, a ten si nemůže odpustit všelijaké vtípky a žertíky a komické vložky. A to je právě to, co filmu trochu vyčítám - to, že nezůstal cele ve vážné rovině (aspoň jako ve stylizovaném africkém začátku), a nebo že nebyl pojatý s větší nadsázkou. Tenhle slepenec vážné tragédie a francouzsko-belmondovsky rozpustilé komedie, mi zkrátka příliš dobře neštymuje dohromady. Takže i když mám Profesionála rád, na pět ho necením; ale bez rozmýšlení bych dal pět za překrásnou, existenciálně silnou, osudově naléhavou Morriconeho ústřední melodii. Jinak moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s lesbicko-sadistickou seržantkou (božská Dany Kogan), geniální. Potom Beaumontův duel s Rosenem (ve své roli hodně přesvědčivý Robert Hossein), no a ten neradostný závěr mi nakonec přijde jako nejlepší ze všech možných závěrů, jen ať si lidičkové nezvykají, že v belmondovce musí všechno dobře dopadnout. P.S.: Jak si tak pročítám zdejší komentáře, někdo tu poznamenal, že bez Morriconeho hudby by film byl mnohem obyčejnější, méně zajímavý... Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom opravdu je, ta moje čtvrtá hvězda je z největší části asi fakt za tu hudbu. (13.09.2014)

Agent Beaumont se jako pěšec na šachovnici státních zájmů rozhodne proti vůli svých nadřízených vrátit do partie, v které byl obětován. Během hry vždy o jeden tah před soupeřem provede na závěr nečekaný šach-mat, leč mocní pořadatelé mu stěží umožní trumf na celém turnaji.. Scénář, hudba, Belmondo, Hossein - čtyři nosné pilíře filmu. Apropo, čeho se Morricone dotkne, promění se ve zlato. (01.09.2008)